Proces insolvenčního řízení

Insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Lhůta pro zveřejnění zahájení řízení v insolvenčním rejstříku je obvykle 2 hodiny (viz § 101 insolvenčního zákona). Celý průběh řízení lze sledovat na webových stránkách Insolvenčního rejstříku.

Zde najdete oddíl A, kde budou informace do doby rozhodnutí o úpadku, dále oddíl B pro řízení po úpadku a oddíl C, kde jsou incidenční spory (spory, v nichž je vždy žalobcem nebo žalovaným insolvenční správce). Dále je podstatný oddíl P – zde jsou shromážděny veškeré přihlášky pohledávek věřitelů dlužníka.
 
Pokud soud zjistí úpadek dlužníka, bude se pak tento úpadek běžně řešit jedním z těchto způsobů:

• konkursem,

• reorganizací,

• oddlužením.

Pro většinu podnikatelů připadá v úvahu způsob řešení úpadku konkursem. Pro zjednodušení pomineme ostatní způsoby a popíšeme stručně průběh řízení po rozhodnutí o úpadku a následném rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem.
 
V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud především ustanoví insolvenčního správce, vyzve věřitele, aby přihlašovali své pohledávky, a stanoví jim lhůtu. Dále vyzve osoby, které mají vůči dlužníkovi závazky, aby dále plnili již pouze insolvenčnímu správci, vyzve osoby, které uplatňují práva ze zajištění, aby neprodleně sdělili správci podrobnosti zajištění. Stanoví termín a místo pro schůzi věřitelů a pro přezkumné jednání, což je jednání, kde se prochází všechny ve lhůtě přihlášené pohledávky a insolvenční správce či dlužník je mohou popírat.
 
Insolvenční správce má za úkol sestavit soupis majetkové podstaty, což je v případě dlužnického návrhu soupis majetku, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetku, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.

Základní postup konkursu

Nyní si v krátkosti a s nezabíháním do podrobností popíšeme základní postup konkursu.

Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Prohlášením konkursu však nekončí provoz dlužníkova podniku, ten je ukončen až buď prodejem podniku jednou smlouvou, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu po vyjádření věřitelského výboru.
 
Insolvenční zákon dále stanoví, jaké další účinky nastávají po prohlášení konkursu. Mimo jiné bychom měli upozornit na zánik společného jmění dlužníka a jeho manžela či manželky, kdy prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu.
 
Principem konkursu je zpeněžení majetkové podstaty a následně poměrné uspokojení dlužníkových věřitelů z výtěžku zpeněžení. Zajištění věřitelé jsou primárně uspokojováni z výtěžku jejich předmětů zajištění.
 
V závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce.
 
Po schválení konečné zprávy je sestaveno rozvrhové usnesení, které určuje, jak budou věřitelé uspokojováni.
 
Insolvenční soud konkurs zruší po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení (pomíjíme ostatní možnosti zrušení konkursu). Právní mocí rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, insolvenční řízení končí.
 
Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu. Za dlužníka, který je právnickou osobou, jednají opět jeho statutární orgány nebo likvidátor. Zrušení konkursu je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku.
 
Funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka.
 
Insolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy.
 
Dále je povinen předat zbývající majetek dlužníkovi a zajistit činnosti evidenční a archivační. Následně je insolvenční správce zproštěn funkce.

Účetní závěrky a podávání daňových přiznání v insolvenčním řízení

V rámci insolvenčního řízení vede účetnictví nebo daňovou evidenci až do prohlášení konkursu dlužník. Po prohlášení konkursu v souladu s § 277 insolvenčního zákona sestavuje mezitímní účetní závěrku (§ 19 odst. 3 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) nebo přehled o příjmech, výdajích, majetku a závazcích insolvenční správce, a to ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu.
 
Dále provádí účetní práce a plní daňové povinnosti insolvenční správce.
 
Pokud insolvenční správce zjistí nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze zajistit splnění povinnosti podat daňová tvrzení, jeho povinnost tím zaniká. Insolvenční správce tuto skutečnost sdělí správci daně ve stejné lhůtě a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek.
 
Dojde-li ovšem v průběhu insolvenčního řízení k přechodu dispozičního oprávnění (tj. oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty) z insolvenčního správce na dlužníka, nebo obráceně, je ten, kdo dosud byl oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, povinen ke dni přechodu zpracovat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou dosud nebylo podáno.
 
Lhůty pro podání daňových tvrzení jsou tedy následující:

• 15 dní
  • ode dne přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na dlužníka a opačně, vč. účinků rozhodnutí o přeměně reorganizace v konkurs
  • ode dne předložení konečné zprávy
  • ode dne podání návrhu na zrušení konkursu k soudu
  • ode dne zrušení konkursu (nabytí právní moci)
  • ode dne splnění jiného způsobu řešení úpadku (splnění reorganizačního plánu, splnění plánu oddlužení)

• 30 dní
  • ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku

• běžné lhůty pro daňová tvrzení stejné, jako mimo insolvenční řízení
  • zbývající část zdaňovacího období od dat výše jmenovaných do konce kalendářního roku (resp. hospodářského roku)

Upozorněme ještě na úpravu zdaňovacího období pro daň z přidané hodnoty v rámci insolvenčního řízení. Pro období po skončení měsíce, ve kterém nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, do skončení insolvenčního řízení, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc a stejně tak pro období po skončení měsíce, ve kterém bylo skončeno insolvenční řízení, do konce kalendářního roku.
 
Plátce bude moct tedy změnit zdaňovací období na čtvrtletní až pro kalendářní rok bezprostředně následující po kalendářním roce, ve kterém došlo ke skončení insolvenčního řízení.

Externí účetní kancelář

Při sestavování daňových tvrzení doporučujeme dbát pokynů k jednotlivým tvrzením a zadávat přesně kódy, které označují typ přiznání. Stejně tak i data ohraničující jednotlivá období. Daňová tvrzení podepisuje vždy ten, kdo byl k rozhodnému datu osobou s dispozičním oprávněním, připodepisuje pak osoba s dispozičním oprávněním k datu podání.
 
V praxi tedy dochází k tomu, že po rozhodnutí o konkursu insolvenční správce vyzve daňový subjekt – dlužníka k předání účetnictví. Lhůty, které pak nastávají pro podání jednotlivých tvrzení, jsou poměrně krátké.
 
Práce insolvenčního správce zahrnuje v počátcích konkursu i jiné časově náročné práce (zejména přezkoumání pohledávek a soupis majetkové podstaty), nezřídka tedy správce navrhne věřitelskému výboru uzavřít smlouvu s externí účetní kanceláří, která bude za dobu konkursu účetní a daňové práce vykonávat. Náklady této účetní kanceláře jsou pak pohledávkami za majetkovou podstatou a uspokojují se kdykoli během konkursu.
 
Je ovšem potřeba si uvědomit, že veškeré náklady na tyto účetní práce by měly být doúčtovány do podání závěrečné zprávy insolvenčního správce, aby je mohl v této závěrečné zprávě zohlednit. A to především proto, že závěrečnou zprávou dochází k návrhu rozdělení zpeněžené majetkové podstaty, tedy veškerých finančních prostředků, kterými je disponováno.
 
Bohužel občas i přes snahu insolvenčního správce a urychlené práce účetních dochází ze strany soudů k větším časovým prodlevám, jejichž následkem je tak vznik další povinnosti k podání dalších a dalších daňových tvrzení, s kterými již nebylo při uzavírání smlouvy s účetní firmou počítáno.

Dlužník a insolvenční řízení – 1. část