Vyměřovací základ osob bez zdanitelných příjmů

Mezi osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se neřadí jen osoby, které skutečně žádný příjem nemají (např. ženy v domácnosti, za které není plátcem pojistného stát), jak by se z definice veřejného zdravotního pojištění mohlo zdát.
 
Patří mezi ně i ty fyzické osoby, které mají výhradně:

• příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen ZDP),

• příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP), nebo

• příjmy ostatní (§ 10 ZDP),

• popř. kombinace těchto tří kategorií.

 
Také lidé pracující pouze na základě dohody o provedení práce s výší odměny do 10.000 Kč měsíčně musí počítat s tím, že budou považováni za osoby bez zdanitelných příjmů pro účely veřejného zdravotního pojištění.
 
Naopak existuje skupina lidí, která zdanitelný příjem skutečně nemá podle daňových zákonů, a přitom se za OBZP přesto nepovažuje. Jsou jimi osoby, za které je plátcem pojistného stát (např. osoby na mateřské či rodičovské dovolené, děti, studenti, poživatelé starobních či invalidních důchodů).
 
Okruh osob bez zdanitelných příjmů pro účely veřejného zdravotního pojištění lze shrnout následovně – u všech se jedná o situace, kdy za tyto osoby není současně plátcem pojistného stát, nebo nemají příjem, ze kterého se zdravotní pojištění hradí.
 
OBZP tedy jsou:

• žena v domácnosti, která nepečuje osobně celodenně o dítě do 7 let věku (nebo o dvě děti do 15 let),

• student starší 26 let věku, nebo studující na škole, která není označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové typy studia),

• nezaměstnaný, který není evidován na úřadu práce,

• zaměstnanec pracující výhradně na dohodu o provedení práce, kde příjem nepřesáhne 10.000 Kč měsíčně,

• osoba s příjmy výhradně z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu či s ostatními příjmy dle ZDP.

 
Důležitým bodem proto, aby byl kdokoli považován za osobu bez zdanitelných příjmů pro účely zdravotního pojištění, je skutečnost, že splňuje podmínky po celý kalendářní měsíc. Pokud by byť jen jeden den měl zdanitelné příjmy (zaměstnanec či OSVČ), nebo byl za něj plátcem pojistného stát, nebude do kategorie OBZP v daném měsíci zařazen vůbec.

Příklad 1

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 15. 10. 2013 dohodou. Za měsíc říjen nebude považován za OBZP, byť neměl celý měsíc pracovní poměr.

Příklad 2

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. 10. 2013 po výpovědi dané zaměstnavatelem. Přísluší mu odstupné ve výši 3násobku průměrného měsíčního výdělku. Pokud tento zaměstnanec nebude mít v listopadu 2013 žádný příjem z jiného zaměstnání či podnikání, bude považován za OBZP po celý tento měsíc.
 
Aby nemusel zdravotní pojištění doplácet, měl by se v listopadu přihlásit na úřad práce, byť na jediný den. Sice neobdrží dávku v nezaměstnanosti, protože dostal odstupné, ale bude již považován za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, a nebude tak v listopadu 2013 považován za OBZP.

Minimální pojistné na zdravotní pojištění

Na příslušnou zdravotní pojišťovnu musí osoba bez zdanitelných příjmů oznámit, že celý měsíc neměla žádný zdanitelný příjem pro odvod zdravotního pojištění (zaměstnání či podnikání), ani za ni nebyl plátcem pojistného stát – nejpozději do 8 dnů po skončení takového měsíce.
 
Pro OBZP je relevantní sledovat výši minimální mzdy – od té se totiž odvíjí výše jejich odvodu na zdravotní pojištění.
 
V roce 2013 platily dva vyměřovací základy:

• za leden až červenec 2013 základ 8.000 Kč,

• za srpen až prosinec 2013 základ 8.500 Kč (tato základna platí i pro rok 2014, dokud vláda svým nařízením výši minimální mzdy neupraví).

 
Minimální pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Jeho výše tedy v roce 2013 činila za leden až červenec 2013 částku 1.080 Kč měsíčně. Od srpna 2013 činí 1.148 Kč měsíčně.
 
Pojistné se hradí na účet příslušné zdravotní pojišťovny a jeho splatnost je od 1. dne příslušného měsíce do 8. dne měsíce následujícího, za který se má pojistné hradit.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu č. 2 s ukončeným pracovním poměrem k 31. 10. 2013 se v listopadu 2013 nenahlásil na úřad práce, nezahájil podnikání, ani neuzavřel pracovní poměr. Do 8. 12. 2013 (resp. do 9. 12. 2013, protože 8. 12. byla neděle, a lhůta se tím posouvá na následující pracovní den) měl oznámit zdravotní pojišťovně, že je v měsíci listopadu považován za osobu bez zdanitelných příjmů a ve stejném termínu zaplatit částku 1.148 Kč.

OBZP a důchodové pojištění

Zatímco zdravotní pojištění musí osoby bez zdanitelných příjmů hradit vždy, pokud splňují kritéria daná zákonem, u sociálního pojištění tomu tak není.
 
Tyto osoby se mohou rozhodnout, že budou důchodové pojištění hradit dobrovolně, čímž si takovou dobu (nejdéle 10 let) započtou do doby pro výpočet důchodu.
 
Minimálním vyměřovacím základem však zde již není minimální mzda, ale 1/4 průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí (touto průměrnou mzdou se pak rozumí součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu).
 
Základ je stanoven vždy na příslušný kalendářní rok – v roce 2014 je to částka 6.486 Kč.
 
Výše dobrovolného důchodového pojištění činí 28 % z vyměřovacího základu, nejméně tedy 1.816 Kč v roce 2014. Pokud by byla osoba v dobrovolném důchodovém pojištění účastna důchodového spoření (tzv. II. pilíř důchodové reformy), činí výše pojištění 30 % z vyměřovacího základu (následně 5 % z vyměřovacího základu převede Okresní správa sociálního zabezpečení na účet jeho osobního důchodového spoření).
 
Na závěr bych ráda připomněla, že zatímco pro důchodové pojištění platí míra dobrovolnosti, v oblasti zdravotního pojištění naopak platí míra povinnosti. A to nejen povinnost ohlášení situace, kdy by se někdo ocitl po celý kalendářní měsíc bez zdanitelných příjmů, ale zejména povinnost platby pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.