Stěhovat se za prací jsou ochotni zejména mladí lidé

Stěhování za prací u nás stále není běžná záležitost. Není divu, když tuto možnost máme jen zhruba 20 let. Ve světě je tento fenomén přítomen podstatně delší dobu. Jak tedy tuto otázku vnímá současná česká ekonomicky aktivní populace? Tuto otázku položila agentura STEM/MARK respondentům ve věku 18 až 65 let.
 
V budoucnu by se bylo ochotno za prací přestěhovat 45 % obyvatel v produktivním věku. S tím je do určité míry v kontrastu skutečnost, že v minulosti se za prací skutečně přestěhovalo pouze 16 % ekonomicky aktivní populace. Je vidět, že deklarovaná ochota je vyšší než dosavadní skutečnost.
 
Na druhou stranu je ale nutno také říci, že častěji jsou ochotní se stěhovat lidé mladí, tj. do 29 let věku (62 %), kteří jsou teprve na začátku svého profesního života a jejich skutečnou ochotu ke stěhování za prací ověří až budoucnost.
 
S věkem totiž ochota ke stěhování klesá. Například ve věkové kategorii 50 až 65 let by se k takovému kroku odhodlala pouze přibližně čtvrtina (27 %) lidí. O něco ochotnější (57 %) ke změně bydliště kvůli práci jsou také lidé, kteří již takovouto zkušenost za sebou mají.
 
Necelá pětina ekonomicky aktivní populace by byla ochotna ke změně bydliště pouze v rámci České republiky. Do světa by pak šla čtvrtina ekonomicky aktivních lidí. Více než dvakrát častěji by do ciziny zamířili mladí lidé ve věku do 29 let (42 %), než lidé ve věkové kategorii 50 až 65 let (15 %).

Přetrhání vazeb s okolím

Hlavním důvodem proti stěhování je přetrhání vazeb se stávajícím prostředím. Může mít podobu starosti o rodiče, opuštění přátel či známých, nebo dosavadního bytu či domu. Dalšími významnými překážkami jsou snaha, aby děti neztratily své kamarády, nebo vlastní nedostatečné jazykové vybavení. Obavy z nového prostředí či náročnost stěhování jsou s odstupem až na dalších příčkách.
 
S ochotou stěhovat se za prací souvisí i spokojenost s tou stávající. Ta je mezi zaměstnanými či podnikajícími lidmi poměrně vysoká. Alespoň do určité míry je s ní spokojeno 69 % pracujících či podnikajících. Vliv na spokojenost má mimo jiné vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním jsou se svou prací spokojeni častěji (83 %) než lidé se vzděláním základním (63 %).
 
Generace našich rodičů byla zvyklá pracovat v jedné firmě někdy i celý svůj produktivní život. To se po roce 1989 změnilo. Přesto i nyní přibližně 60 % lidí pracuje či podniká ve stejné firmě více než 6 let, přičemž přibližně u poloviny pracujících či podnikajících je to dokonce více než 10 let.