Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Možnosti výdělku při pobírání starobního důchodu

Možnosti výdělku při pobírání starobního důchodu

Můžete při pobírání důchodu pracovat? Jaký druh práce můžete vykonávat? A jak je to s přivýdělkem u předčasných starobních důchodců? Tyto dotazy si často klade nejeden člověk v důchodovém věku. Pojďme se podívat, jaké existují možnosti.

Určitá „pracovní omezení“ platí pouze pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří již dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně bez obav pracovat.
 
Lidé v důchodovém věku pobírající starobní důchod nejsou limitováni výší výdělku ani druhem činnosti. To znamená, že mohou pracovat v pracovním poměru na dobu určitou i neurčitou, vykonávat činnosti na základě dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti a mohou dokonce i podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).
 
Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Dosažení důchodového věku a splnění podmínek nároku na důchod není ani důvodem pro skončení výdělečné činnosti. Pokud se rozhodnete dále vykonávat výdělečnou činnost, můžete v zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti pokračovat i po vzniku nároku na starobní důchod.
 
Možností máte tedy hned několik – pracovat bez pobírání důchodu, pracovat a zároveň pobírat důchod, a to buď v plné, nebo poloviční výši.

Vliv výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku na výši důchodu

Pokud pobíráte starobní důchod v plné výši a přitom vykonáváte výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení náleží pouze za dobu výdělečné činnosti vykonávané v období od 1. 1. 2010. Zvýšení se neprovádí automaticky, důchodce si o něj musí požádat. Žádost je třeba podat prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení nebo přímo na Českou správu sociálního zabezpečení.
 
Pokud se příjemce důchodu rozhodne pobírat starobní důchod v poloviční výši a přitom vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu této činnosti. Také o toto zvýšení si důchodce musí požádat a současně sdělit datum, od kdy požaduje opět důchod vyplácet v plné výši. V praxi tuto možnost, tj. pobírat důchod ve výši jedné poloviny, však lidé příliš nevyužívají.
 
Pokud důchod nepobíráte a vykonáváte po dosažení důchodového věku výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu této činnosti. Tímto způsobem se tedy procentní výměra důchodu navýší nejvýrazněji (6 % za 360 dní výdělečné činnosti).

Přivýdělek při výplatě předčasného starobního důchodu

Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Pokud začnete vykonávat takovouto výdělečnou činnost, máte povinnost tuto skutečnost oznámit plátci důchodu a výplata předčasného starobního důchodu vám nenáleží.
 
I lidé, kteří pobírají předčasný starobní důchod a nedosáhli ještě důchodového věku, však určité možnosti přivýdělku mají. Mohou vykonávat tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, také činnost na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč, nebo podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na důchodovém pojištění (tj. v roce 2016 do výše ročního příjmu 64 813 Kč).
 
Od data, kdy příjemce předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, pro něj platí stejná pravidla a možnosti jako pro řádného důchodce a může vykonávat výdělečnou činnost a vydělávat si (souběžně s pobíráním důchodu) bez omezení.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Změna postupu při odhlašování státních zaměstnanců

    |

    Od 1. 11. 2026 nabývá účinnosti zákon č. 195/2026 Sb., o státních zaměstnancích, na jehož základě budou státní zaměstnanci ministerstev a jiných správních úřadů vykonávat práci v pracovním poměru. Změna se týká také oznamování údajů pro podporu v nezaměstnanosti při odhlašování zaměstnanců z evidence ČSSZ. Při vyplňování atributů 10525, 10381 a 10380 je nutné rozlišit, zda končí služební poměr do 31. 10. 2026, nebo pracovní poměr od 1. 11. 2026. U služebního poměru se uvádí druh zaměstnání 2 a důvod jeho skončení, u pracovního poměru druh zaměstnání 1 a důvod ukončení pracovněprávního vztahu. Pokud odpovídající důvod není v nabídce, zvolí se „Ostatní“. Pro zvláštní případy podle § 95 odst. 19 zákona č. 195/2026 Sb. se uvede druh zaměstnání 2 a důvod skončení „Ostatní“. Ostatní atributy se vyplňují standardním způsobem.

Daňový kalendář

31. 10. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně k OSS - režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
31. 10. 2026
Podání Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 3. čtvrtletí 2026
31. 10. 2026
Podání Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací) za 3. čtvrtletí 2026
2. 11. 2026
Poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna 2027, nebo žádosti o zrušení skupinové registrace k 31. prosinci 2026 nebo změnu skupinové registrace (pro přistoupení člena do skupiny nebo pro zrušení členství člena skupiny)
2. 11. 2026
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty