Od 1. 1. 2015 byla přijata právní úprava týkající se promíjení příslušenství daně. Daňový řád tak nyní upravuje individuální prominutí příslušenství daně a na něj navazuje pokyn GFŘ D-21, který specifikuje podmínky prominutí.
 
Od 29. 7. 2016 byl novelizován zákon o DPH a nyní umožňuje také prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Konkrétní podmínky promíjení pokut upravuje pokyn GFŘ D-29.

Promíjení penále a úroků z prodlení

Pokyn GFŘ D-21 upravuje postup správce daně při rozhodování o prominutí příslušenství daně podle daňového řádu, tak aby se zabránilo nestandardním individuálním rozhodnutím. K prominutí daně i příslušenství daně může dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě.
 
Žádost o prominutí podléhá správnímu poplatku v následující výši:

• 1 000 Kč, pokud se žádá o prominutí částky 3 001 Kč a více,
• 0 Kč, pokud se žádá o prominutí částky 3 000 Kč a méně.

Poplatek se vybírá za každou daň zvlášť – tj. např. za penále za daň z příjmů za více období se platí jeden poplatek.

Žádost o prominutí penále a úroků z prodlení

Promíjí se na základě poplatníkem podané žádosti. V první řadě musí žádost splňovat následující formální požadavky:

• v případě žádosti o prominutí penále:
  • dodržení lhůty – žádost lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, lhůta se staví po dobu řízení o posečkání úhrady daně a po dobu povoleného posečkání úhrady daně,
  • úhrada daně – oprávnění požádat o prominutí lze až po uhrazení daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhrazení penále vznikla,

• v případě žádosti o prominutí úroků:
  • úhrada daně – pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl; v případě žádosti o prominutí úroků není stanovena lhůta pro její podání, jako v případě penále.

Správce daně zastaví řízení o žádosti, pokud:

• nedojde k zaplacení správního poplatku,
• se žádá o prominutí příslušenství, o které ze zákona žádat nelze,
• ke dni vydání rozhodnutí není uhrazena daň,
• v případě penále je požádáno po lhůtě,
• nová žádost je podána dříve než po 60 dnech od oznámení zamítnutí.

Byla-li žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je daňový subjekt povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena, o čemž bude poplatník uvědomen.
 
Finanční úřad o žádosti rozhodne nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně. Správce daně není vázán při rozhodování o žádosti návrhem daňového subjektu, může prominout více nebo i méně, než subjekt žádá. Při rozhodování správce vychází zejména z podkladů z daňového spisu a systému ADIS, dále pak z tvrzení uvedených v žádosti a z dokladů, které poplatník k žádosti připojil.
 
Riziko negativního posouzení může nastat, pokud žadatel v žádosti tvrdil skutečnosti, které však nedoložil a ani je správce daně není schopen doložit z obsahu daňového spisu. Proti rozhodnutí ve věci prominutí daně nebo příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky.
 
Co se týká vztahu promíjení penále k veřejné podpoře, tak pokud správce daně rozhodne o žádosti daňového subjektu v intencích pokynu GFŘ, pak výhoda, která tak vzniká podniku, není selektivní, a nejedná se proto o veřejnou podporu podle čl. 107 Smlouvy o fungování EU. Pokud však správce daně bude chtít vybočit svým rozhodnutím z hranic stanovených pokynem, dostává se do režimu podpory de minimis nebo veřejné podpory, a pak musí zohlednit pravidla pro takovouto podporu stanovená v jednotlivých nařízeních EU.

Posouzení žádosti o prominutí penále a úroků z prodlení

Správce daně zkoumá nejprve skutečnost, zda lze vůbec příslušenství prominout. Prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních třech letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Pokud u právnické osoby k těmto skutečnostem došlo, pak se hledí na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem statutárního orgánu, jako by je také porušila.
 
Tři roky zpětně se vztahují ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.
 
Pokyn GFŘ D-21 uvádí výčet závažného porušení, kdy pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění jedné z těchto situací, kdy daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu:
 

 
Správce daně vždy zohlední také jemu známé důvody, které vedly k porušení těchto předpisů. Z uvedeného vyplývá, že tyto podmínky se zkoumají v případě fyzické osoby – žadatele:

• u jeho samotného,
• u všech právnických osob, ve kterých fyzická osoba je a byla v uplynulých třech letech statutárem.

V případě žadatele – právnické osoby:

• u samotné právnické osoby,
• u všech právnických a fyzických osob, které jsou statutárem,
• u právnických osob, jejichž statutárem je nebo byla ve třech předcházejících letech právnická osoba žádající o prominutí nebo její statutár.

Pokud tedy správce daně zjistí, že lze příslušenství prominout, postupuje potom tak, že stanovuje rozsah prominutí. Pro posouzení prominutí existují následující kritéria.
 
1. V případě prominutí penále:

• součinnost daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední,
• četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem.

Penále lze prominout do výše 75 %.
 
2. V případě prominutí úroků:

• ospravedlnitelný důvod prodlení,
• ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněného úroku,
• četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem.

Úrok lze prominout do výše 100 %.
 
V pokynu GFŘ D-21 jsou uvedeny tabulky s procentuálním ohodnocením konkrétních druhů porušení či splnění uvedených kritérií, která mají vliv na výsledné procento prominutí příslušenství. Výsledkem propočtu stanovení rozsahu prominutí však také může být nula, pak vzhledem k tomu, že nevznikla žádná částka k prominutí, správce daně žádost zamítne.

Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení

Individuální prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení je zakotveno v novele zákona o DPH, na kterou navazuje pokyn GFŘ D-29 uvádějící podmínky prominutí.
 
Jedná se o následující pokuty, pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě:

• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Žádost o prominutí pokuty

Daňový subjekt může požádat o prominutí pokuty na základě žádosti podané u věcně a místně příslušného správce daně. Žádost podléhá správnímu poplatku 1 000 Kč. Podání žádosti má odkladný účinek na vykonatelnost platebního výměru na tuto pokutu.
 
Opět stejně jako v pokynu D-21 správce daně není vázán návrhem daňového subjektu ohledně rozsahu prominutí a může prominout více či méně, než je požadováno. Správce daně také vychází ze stejných zdrojů informací (daňový spis, ADIS, údaje v žádosti, důkazy), jako v případě prominutí příslušenství, a stejně tak posuzuje důvody a tvrzení uvedené v žádosti (chybějící doložení důkazů).
 
Žádost lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru na pokutu, jinak je řízení o žádosti zastaveno. Správce daně pak rozhodne o žádosti do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla žádost doručena.

Posouzení žádosti o prominutí pokuty

V první řadě se zkoumá, zda je možné vůbec žádosti vyhovět. Protože pro pokutu platí totéž, co pro příslušenství daně. Zkoumá se, zda daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních třech letech závažným způsobem neporušily daňové nebo účetní právní předpisy (konkrétní podmínky viz výše).
 
Dále správce daně stanovuje rozsah prominutí pokuty s tím, že pokutu lze prominout do výše 100 %. Existují dvě kritéria, která mají vliv na rozsah prominutí:

• ospravedlnitelný důvod prodlení,
• četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem.

Stejně, jako jsme uvedli výše, pokud nezbyde žádná částka k prominutí, žádost se zamítne.
 
Pro účely procentuálního ohodnocení ospravedlnitelného důvodu se testuje samostatně u daňového subjektu a samostatně u jeho zástupce, pokud tento zástupce byl v dané lhůtě povinen podat kontrolní hlášení.
 
V pokynu GFŘ D-29 jsou v tabulkách uvedena procentuální ohodnocení jak ospravedlnitelných důvodů, tak druhů porušení povinností daňového subjektu.

Související článek:
Prominutí penále a úroků od 1. ledna 2015