Podívat se do zahraničí na účet firmy a ještě za to dostat zaplaceno? To pro spoustu lidí může vypadat jako splněný sen. Podle průzkumu Randstad Workmonitor by však o zaměstnání, které vyžaduje služební cesty do ciziny, ve skutečnosti stálo jen 38 % českých zaměstnanců. O práci za hranicemi se Češi nezajímají už vůbec, a to ani v případě, že by se jim naskytla zajímavá nabídka.
 
Pro pětinu českých zaměstnanců představují služební cesty do zahraničí nezbytnou součást jejich pracovní náplně. Závist svých kolegů tím ale oproti všeobecným představám příliš nevzbuzují. Přestože 9 z 10 pracujících vnímá možnost pracovních výjezdů jako přidanou hodnotu, 62 % o zaměstnání, které vyžaduje cesty mimo republiku, ve skutečnosti moc nestojí.
 
Podle názorů 46 % dotazovaných časté cestování představuje zátěž pro osobní život a právě to může být i důvodem, proč k němu zaujímají Češi rezervovaný postoj.
 
„Práce s možností cestování je pro mnoho lidí velkým lákadlem, má ale samozřejmě také své stinné stránky. Je to psychicky i fyzicky náročné. Ať už jde o nutnost se soustředit při řízení auta, nebo o vyrovnání se s časovými pásmy při leteckých cestách. Taková práce zcela jistě není vhodná pro někoho, kdo chce mít pevně danou pracovní dobu a jistotu, že každý den usedne s rodinou k večeři,“ říká Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad.

Většina Čechů nestojí ani o práci v cizině

Cestování a poznávání jiných kultur je jedna věc, jakmile se ale otázky v průzkumu stočily k případnému stěhování do ciziny, drtivá většina byla proti. Myšlenka pracovat v zahraničí se zamlouvala jen necelé čtvrtině Čechů, což bylo nejméně ze všech 34 zemí, kde svůj průzkum společnost Randstad prováděla.
 
Naprostou většinu českých zaměstnanců by nemotivovalo k opuštění republiky ani získání dobré pracovní nabídky. Za tou by bylo ochotno odejít pouze 33 % dotazovaných. Podobný, i když o něco méně zdrženlivý přístup mají například lidé v Lucembursku, Rakousku nebo Slováci. Velký zájem o práci v zahraničí naopak projevili Indové, Mexičané, Turci nebo například Číňané. Z evropských zemí pak nejvíce Italové.
 
„Češi se do ciziny rádi podívají o dovolené, odejít nastálo jen kvůli práci už je ale tolik neláká. To jistě výrazně ovlivňuje i situace na trhu práce v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že se Česká republika momentálně pyšní nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropě, není tento postoj velkým překvapením,“ komentuje výsledky průzkumu Hana Púllová.

Čeští zaměstnanci nejsou ochotni stěhovat se za prací ani v rámci ČR

Pro zaměstnavatele je však čím dál větším oříškem fakt, že Češi se nejsou ochotni stěhovat za prací ani v rámci České republiky. „Přesun celé rodiny kvůli práci jednoho z jejích členů se totiž málokdy finančně vyplatí, především kvůli malé nabídce cenově dostupných pronájmů. To platí zejména o dělnických profesích, ale i o profesích ve středním příjmovém pásmu. České firmy ve většině případů ještě nejsou – ke své škodě – připraveny motivovat potenciální zaměstnance relokačními balíčky. Děje se tak pouze v případě vysokých manažerských postů nebo u specializovaných odborníků, kteří jsou pro danou firmu klíčoví,“ doplňuje Hana Púllová.
 
Práce v cizině pro Čechy není lákavá a stejně tak i zájem o spolupráci se zahraničními kolegy je průměrný. Mít spolupracovníky jiných národností a kultur by uvítalo celkem 44 % českých zaměstnanců. V tomto směru jsou Češi oproti ostatním národům více uzavření. Méně přístupní jiným kulturám na pracovišti jsou podle průzkumu už jen Japonci. Naopak v mnoha zemích jižní Ameriky a Evropy tuto možnost lidé vítají s větším nadšením.