Kmenové listy jako anonymizace společníka s. r. o.

Možnost vydávání kmenových listů zavedl od 1. ledna 2014 zákon o obchodních korporacích, schvalovaný paradoxně v době, kdy vrcholila politická kampaň proti tzv. anonymním akciím na majitele.
 
Podobně jako akcie je kmenový list cenný papír, který představuje podíl jeho vlastníka na konkrétní společnosti. Na rozdíl od akcie, která představuje podíl na akciové společnosti, lze ale kmenový list vydat pouze k podílům na společnosti s ručením omezeným. Kmenový list lze vydat v listinné podobě, což umožňuje jeho snadné předávání z ruky do ruky. Kmenový list může samozřejmě vlastnit i právnická osoba, a to i zahraniční, což může míru anonymity dále prohloubit.
 
Anonymita kmenových listů není absolutní. Ten, kdo chce vykonávat práva společníka spojená s kmenovým listem, měl by být v prvé řadě v kmenovém listě uveden jako jeho vlastník. První vlastníci (společníci) jsou zpravidla také uvedeni v zakladatelském dokumentu společnosti a následně zapsáni v obchodním rejstříku.
 
Kouzlo kmenových listů však spočívá v jejich snadné převoditelnosti, dokonce bez vědomí samotné společnosti nebo ostatních společníků, a tedy bez nutnosti zápisu nového nabyvatele kmenového listu do veřejného obchodního rejstříku. Vhodnou kombinací pořízení již založené s. r. o. (tzv. ready-made) s kmenovými listy od spolehlivého poskytovatele lze dosáhnout toho, že konečný vlastník není v obchodním rejstříku vidět.
 
Je to dáno tím, že kmenové listy (coby cenné papíry v listinné podobě) lze převést tzv. rubopisem, což není nic jiného než jednoduchý zápis na rubu listiny o tom, komu stávající vlastník listinu převádí, s uvedením data a podpisu převodce.
 
Převodce nemá povinnost informovat společnost (resp. jejího jednatele) o tom, že kmenový list převedl. Stejně tak nabyvateli není dána lhůta pro informování společnosti. Pouze pokud nastane nutnost zúčastnit se valné hromady (např. před rozdělením zisku), bude muset společník kmenový list společnosti předložit, a jednatel by měl na základě toho provést příslušný zápis do aktuálního seznamu společníků.
 
Nicméně právě jednoduchost rubopisu umožňuje, aby pro účast na valné hromadě byl proveden rubopis na vhodného zástupce, který se zúčastní valné hromady, a poté opět rubopisem převede kmenový list zpět. Podpis převodce na rubopisu dokonce nemusí být úředně ověřen (na rozdíl od převodu podílu v s. r. o. na základě smlouvy v případech, kdy nejsou kmenové listy vydány). To představuje další skrytou výhodu kmenových listů, totiž že rubopis lze datovat i zpětně, čímž se lze vyhnout například exekuci kmenového listu (důrazně ale upozorňuji, že takový postup může být protiprávní, a rozhodně jej bez další konzultace s právníkem nemohu doporučit).
 
Jinou možností, jak relativizovat vlastníka kmenového listu, a tedy podíl ve společnosti, v konkrétním časovém okamžiku, je tzv. blanko rubopis (bianco indosament). Tedy takový rubopis, u nějž je sice platný podpis převodce, chybí ale vyplněná některá náležitost, zejména osoba nabyvatele, kterou lze dle potřeby doplnit později.
 
Závěrem lze uvést, že kmenové listy představují nejen nástroj případné anonymizace vlastníků společnosti, ale klienti naší advokátní kanceláře je čím dál častěji využívají také jako možnost usnadnění některých transakcí s podíly společnosti nebo předání do zástavy (odpadá nutnost zápisu v obchodním rejstříku). Vhodné nastavení společenské smlouvy společnosti, která vydá kmenové listy, jakož i operace s nimi, však doporučuji konzultovat s dobrým právníkem.

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.