Také v loňském roce se firmy hromadně vyhýbaly plnění informační povinnosti. Finanční výkazy za rok 2016 stále nezveřejnilo 69 procent společností. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin vypršel koncem července 2017 a nejzazší termín uplynul na konci uplynulého roku.

„Nerovné podmínky pro podnikání škodí celému trhu,“ říká Petra Štěpánová z poradenské společnosti Bisnode, která se zabývá poskytováním ekonomických informací o firmách. Nejhorší situace je v Praze a mezi malými obchodními firmami.

Laxní a v některých případech až zcela odmítavý postoj českých firem k zákonné povinnosti zveřejňovat výsledky hospodaření ve sbírce je jedním z neduhů tuzemského podnikatelského prostředí. „Deformuje totiž celý trh, vytváří korupční prostředí a paradoxně je ku prospěchu nepoctivým firmám, kterým přináší konkurenční výhodu. Riziko postihu ze strany státu je stále zcela minimální,“ vysvětluje dále analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Za rok 2016 doposud informační povinnost nesplnilo téměř 70 procent firem, za rok 2015 necelých 62 procent. Z hlediska právní formy, po dobu, kdy Bisnode tyto statistiky pravidelně sleduje, tuto zákonnou povinnost vždy spolehlivěji plnily akciové společnosti než společnosti s ručením omezeným.

Tab.: Plnění informační povinnosti v letech 2014–2016*
 

Zdroj: Bisnode (*data k 17. 1. 2018)

Čím vyšší tržby, tím spolehlivější plnění informační povinnosti

Naprosto nejhorší přístup k dodržování platných právních norem mají firmy, které podle Českého statistického úřadu nevykazují tržby. V této kategorii informační povinnost za rok 2016 doposud nesplnilo téměř 85 procent společností. „Dlouhodobě platí, že čím vyšší tržby, tím spolehlivější plnění informační povinnosti,“ doplňuje Petra Štěpánová.

V kategorii firem s tržbami přesahujícími jednu miliardu korun informační povinnost za rok 2016 splnila každá pátá, nicméně v letech 2012 až 2015 informační povinnost splnilo víc než 93 procent subjektů. „To může souviset s tím, že velké firmy mají k dispozici specializované pracovníky, kteří mohou na podnikání z pohledu dodržování zákonů dohlížet. Význam hraje ale i riziko případné pokuty, která by na základě správního deliktu mohla dosáhnout až tří procent aktiv,“ dodává Petra Štěpánová.

Nejvíc hříšníků je mezi obchodníky

Největší podíl nepoctivých firem je dlouhodobě v hlavním městě. Za rok 2016 doposud finanční výkazy do sbírky listin neuložily tři čtvrtiny společností. Těsně za Prahou následuje Středočeský a Jihomoravský kraj.

Velkoobchod a maloobchod je oblast podnikání s dlouhodobě nejhorším přístupem k plnění informační povinnosti. V případě velkoobchodu s potravinami, nápoji, tabákovými výrobky a výrobky převážně pro domácnost informační povinnosti za rok 2016 splnilo jen dvanáct procent subjektů.

Naopak mezi subjekty podnikajícími v oblasti činnosti trustů a fondů je jen méně než pětina firem, které neuložily finanční výkazy do sbírky listin. Dobré výsledky, ve srovnání s podnikatelskou základnou jako celkem, vykazovaly společnosti ze segmentů inženýrských činností, výroby tepla a elektřiny nebo pronájmu nemovitostí s nebytovými prostory. Informační povinnost splnila nadpoloviční většina firem.

Nejhorší plnění informační povinnosti za rok 2016*:

• Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky
• Velkoobchod s výrobky převážně pro domácnost
• Výroba magnetických a optických médií

Nejlepší plnění informační povinnosti za rok 2016*:

• Poradenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• Opravy a instalace strojů a zařízení
• Pěstování obilovin (kromě rýže), luštěnin a olejnatých semen

Zdroj: Bisnode (*data k 17. 1. 2018), jen obory činnosti, ve kterých podniká nejméně 100 firem