Jak na zdravotní pojištění u vedlejší činnosti?

Rozhodli jste se přilepšit svému měsíčnímu příjmu a začít podnikat na vedlejší činnost? Pak jednou z prvních povinností, které budete muset vyřešit, je například zdravotní pojištění. Pojďme se proto společně podívat, jak na něj.

Ptáte se, jestli musíte začátek podnikání zdravotní pojišťovně vůbec hlásit, a jak se tedy případně dozví vše potřebné? Obecně platí, že každá OSVČ bez rozdílu, zda se jedná o hlavní či vedlejší činnost, je povinna do osmi dnů od zahájení podnikání o této skutečnosti informovat, a to nejen zdravotní pojišťovnu, ale také finanční úřad a správu sociálního zabezpečení. Toto oznámení navíc učiníte i v případě, že jste například zaměstnanec a úřady o vás, jednoduše řečeno, už ví.

Jde přitom o snadnou administrativu – všechny příslušné instituce totiž informujete v jednom kroku, a to vyplněním tzv. Jednotného registračního formuláře přímo na živnostenském úřadě už při zakládání živnosti. Formulář ostatně později stejně tak využijete při oznámení přerušení činnosti či jakékoliv jiné změny, které je potřeba těmto institucím také nahlásit.

Zpříjemněte si start vlastního podnikání 30% slevou na nákup nového fakturačního, účetního nebo mzdového programu včetně hodinového školení s odborným lektorem zdarma. Například program TAX obsahuje tiskopis Jednotného registračního formuláře a můžete v něm pohodlně vystavit i přehled pro zdravotní pojišťovnu.

Kdy se jedná v podnikání o vedlejší činnost

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší (dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), pokud jste jako OSVČ v kalendářním roce například:

vykonávali zaměstnání,
měli nárok na výplatu invalidního důchodu nebo vám byl přiznán starobní důchod,
měli nárok na rodičovský příspěvek,
měli nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
osobně jste pečovali o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III nebo stupni IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo s vámi žije ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
byli jste nezaopatřeným dítětem (studentem do 26 let věku).

Zálohy, nebo roční pojistné?

Na začátku podnikání prostřednictvím vedlejší samostatně výdělečné činnosti je určitě dobré vědět, že v prvním roce nemusíte na zdravotní pojištění odvádět žádné zálohy. To ovšem neznamená, že pojištění není potřeba řešit vůbec – pojistné totiž zaplatíte následně za celý rok, a to do osmi dnů po podání přehledu o příjmech a výdajích, který se každoročně podává nejpozději do 30 dnů po odevzdání přiznání k dani z příjmů.

Na základě přehledu, a tedy v závislosti na skutečném dosaženém výdělku, vám bude vypočtena výše pojistné částky. A jak je to v ostatních letech?

Při vedlejší podnikatelské činnosti a souběhu činností je OSVČ vedena u zdravotní pojišťovny v jedné z následujících kategorií, podle kterých se po prvním roce podnikání řídí povinnosti vůči řádnému zdravotnímu pojištění.

Jako OSVČ se souběhem zaměstnaneckého poměru, kde samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů:

nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pokud je za vás v zaměstnání odváděno pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance,
nemáte povinnost platit zálohy, pokud souběh trvá po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, a pojistné se stejně jako v prvním roce podnikání následně platí za celý kalendářní rok a vypočítává se na základě přehledu příjmů a výdajů, tedy na základě vašeho skutečného výdělku.

Jako OSVČ, kdy je zároveň plátcem pojištění stát (student, důchodce apod.):

opět nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ,
zároveň nemáte povinnost platit zálohy ve výši minima stanoveného pro OSVČ, naopak ale
máte povinnost platit zálohy ve výši vypočtené v podaném přehledu příjmů a výdajů.

Nezapomeňte však, že pokud při provozování vedlejší činnosti například skončíte se zaměstnáním, ačkoli půjde o krátký výpadek, z vašeho „vedlejšáku“ se stává činnost hlavní a mění se i vaše povinnosti jako OSVČ vůči zdravotnímu pojištění. Stejně tak jsou podmínky jiné v případě, že jsou vaše příjmy tak vysoké, že je podnikání i přes souběh se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.

Jako OSVČ (se souběhem zaměstnaneckého poměru), kde samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem příjmů:

máte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, který je dán výpočtem poloviny průměrné měsíční hrubé mzdy, pro rok 2021 jde o částku 17 721 Kč a vypočítávají se z ní měsíční zálohy na pojistné,
měsíční zálohy pak máte povinnost platit alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ, což je pro letošní rok částka 2 393 Kč,
naopak pokud řádně odvádíte zálohy, pak nemáte v zaměstnání povinnost dopočtu do minima vyměřovacího základu, které se jinak doplácí v případě, že zaměstnanec dostává nižší částku, než kolik činí aktuální minimální mzda.

Netopte se v moři informací a usnadněte si svůj podnikatelský rozjezd díky aplikaci mPOHODA a pohodové účetní. Více už se dozvíte na individuálnímu online semináři Jak snadno vystavovat faktury a posílat je účetnímu?

Zdravotní vs. nemocenské pojištění

Nakonec je ještě pro pořádek dobré říct, že zdravotní pojištění není totéž jako pojištění nemocenské, které patří společně s důchodovým pojištěním do pojištění sociálního. Jejich účel je totiž odlišný.

Zatímco nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství OSVČ či zaměstnanec dočasně ztratí výdělek a tuto agendu pak zajišťují správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojištění slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.