Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nezdanitelné části základu daně v přiznání za rok 2014


Bc. Zuzana Bartůšková
14. 1. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nezdanitelné části mohou významně snížit základ daně z příjmů fyzických osob.

Foto: Fotolia

 

Nezdanitelné části mohou významně snížit základ daně z příjmů fyzických osob. Odečíst úroky z úvěru, hodnotu daru či příspěvky na pojištění mohou všechny osoby, které splní zákonné podmínky – zaměstnanci, podnikatelé i osoby mající jiné příjmy.


 
Nezdanitelné části mohou významně snížit základ daně z příjmů fyzických osob. Uplatnit je mohou všechny fyzické osoby, které splní podmínky pro jejich uplatnění – zaměstnanci, podnikatelé (bez ohledu na to, zda uplatňují výdaje v paušální nebo skutečné výši) i fyzické osoby mající jiné příjmy (z pronájmu, z finančního majetku či ostatní příjmy).
 
Zaměstnanec, který má příjmy výhradně z jednoho zaměstnání, může nezdanitelné částky uplatnit v rámci ročního zúčtování daně u svého zaměstnavatele, a to podpisem Prohlášení poplatníka a doložením požadovaných dokladů nejpozději do 16. 2. 2015.
 
Ostatní poplatníci daně z příjmů mohou uplatnit nezdanitelné částky v daňovém přiznání za rok 2014. Vzhledem k problematičtějšímu dodatečnému uplatňování nezdanitelných částek doporučuji všem poplatníkům prozkoumat, které nezdanitelné částky mohou za rok 2014 uplatnit.
 
Oporu pro nezdanitelné části základu daně nalezneme v zákoně o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“).

Dary (§ 15 odst. 1 a 2 ZDP)

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého právnickým i fyzickým osobám vyjmenovaným v § 15 odst. 1 ZDP.
 
První podmínkou pro uplatnění darů ke snížení základu daně fyzických osob je, že dar je poskytnut právnické osobě na účely vyjmenované v § 15 odst. 1 ZDP.
 
Dary fyzickým osobám lze poskytnout pouze v případě, že se jedná o poskytovatele zdravotních služeb, nebo těm, kteří provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata, nebo pokud jde o fyzické osoby, které jsou příjemci invalidního důchodu, na zdravotnické pomůcky nehrazené ze zdravotního pojištění.
 
Nelze tedy například odečíst dar fyzické osobě – sportovci nebo umělci na jeho sportovní či uměleckou činnost.
 
Dar lze uplatnit, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč. Pro posouzení nároku na odečet daru se tedy všechny dary poskytnuté poplatníkem sečtou a posuzuje se jejich úhrnná hodnota. Odečíst lze nejvýše 15 % základu daně.
 
Odečíst lze také bezpříspěvkové darování krve (hodnota jednoho odběru činí 2 000 Kč) nebo odběr orgánu od žijícího dárce (oceňuje se částkou 20 000 Kč). Potvrzení o darování poskytne příslušné zdravotnické zařízení.
 
Dary lze odečíst v období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. Od základu daně lze odečíst i nepeněžní dary.
 
Uplatňovat lze i dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud jsou splněny výše uvedené podmínky.
 
Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností se posuzují jako dary jednotlivých společníků a rozdělují se mezi společníky v poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
 
Dary poskytnuté komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté komplementáři, a to v poměru, v jakém se komplementáři podílí na zisku společnosti. Přičemž je třeba brát v úvahu další specifika zdaňování komanditní společnosti, tj. nejprve rozdělit dar mezi komplementáře a komanditisty a pak dále rozdělovat mezi jednotlivé komplementáře.
 
Poskytnutí daru se prokazuje dokladem, ze kterého je patrno, kdo je příjemcem daru, jaká je hodnota daru, jaký je předmět daru a účel, na který byl dar poskytnut, a datum darování. Takovým dokladem může být např. darovací smlouva nebo potvrzení příjemce daru.

Úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru (§ 15 odst. 3 a 4 ZDP)

Uplatnit lze zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru použitého na financování bytových potřeb.
 
Bytovými potřebami se rozumí:
 
a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo změna stavby,
 
b) koupě pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle výše uvedeného písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
 
c) koupě bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,
 
d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
 
e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,
 
f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, rodinného domu nebo bytového domu,
 
g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
 
h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
 
Úroky z úvěru nelze uplatnit, pokud dům nebo byt slouží k podnikání nebo k pronájmu. Je-li dům nebo byt používán částečně k podnikání nebo pronájmu a částečně k bydlení, uplatní se úroky v poměrné výši.
 
V případě, že je účastníkem smlouvy o úvěru více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, nebo každá z nich rovným dílem.
 
Úroky z úvěru na výstavbu domu, koupi pozemku nebo koupi domu nebo bytu lze uplatnit pouze v případě, že poplatník danou nemovitou věc vlastní a zároveň užívá k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.
 
Poplatník, který uplatňuje úroky a je vlastníkem nemovité věci, musí být účastníkem smlouvy o úvěru (dlužníkem nebo spoludlužníkem). Nestačí, když je pouze ručitelem.
 
Úhrnná částka úroku, kterou lze odečíst, činí 300 000 Kč za zdaňovací období.
 
Úroky z úvěrů lze uplatnit i u tzv. překlenovacích úvěrů pro bytovou potřebu. Za bytovou potřebu lze považovat i refinancování hypotečního úvěru.

Příspěvek na penzijní připojištění (§ 15 odst. 5 ZDP)

Odečíst lze příspěvek až do výše 12 000 Kč za rok, a to na:
  • penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč,

  • penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období,

  • doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.
 
Pokud penzijní pojištění zanikne bez nároku na penzi a zároveň bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, nárok na uplatnění odpočtu zaniká. Částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, jsou považovány za zdanitelný příjem podle § 10 – Ostatní příjmy, a to za období, ve kterém došlo k zániku penzijního pojištění.

Pojistné na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 6 ZDP)

Od základu daně lze odečíst zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let.
 
A u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.
 
U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.
 
Maximální částka, kterou lze uplatnit, činí v úhrnu 12 000 Kč za rok. Částka se sčítá za všechny uzavřené životní pojistky u všech pojišťoven.
 
Při předčasném zániku pojištění nebo dodatečné změně doby trvání pojištění zaniká nárok na nezdanitelné částky a uplatněné nezdanitelné částky je třeba zdanit jako příjem dle § 10 ZDP, a to v období, ve kterém došlo k předčasnému zániku pojištění nebo dodatečné změně doby trvání pojištění.

Členské příspěvky odborové organizaci (§ 15 odst. 7 ZDP)

Odečíst od základu daně lze zaplacené členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců.
 
Odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů poplatníka ze závislé činnosti, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (§ 15 odst. 8 ZDP)

Od základu daně lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj na podnikání.
 
Nejvýše lze uplatnit 10 000 Kč za rok.
 
Dalším vzděláváním je vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tento zákon upravuje podmínky pro zkoušku k získání osvědčení o profesní kvalifikaci, která se provádí podle hodnoticího standardu dané profesní kvalifikace Národní soustavy kvalifikací.
 
Zkouška se provádí úplatně a po jejím úspěšném složení obdrží fyzická osoba certifikát prokazující, že si osvojila příslušnou odbornou způsobilost vyžadovanou k získání osvědčení o profesní kvalifikaci. Zkoušku lze skládat pouze z oborů uvedených v Národní soustavě kvalifikací.
 
Žádné jiné poplatky na vzdělání nelze v rámci této nezdanitelné částky uplatnit. To se týká např. poplatků za studium na soukromé střední nebo vysoké škole, poplatků za získání řidičského průkazu či jiného profesního průkazu.
 
U podnikatele však mohou být za určitých podmínek (viz § 24 ZDP) tyto platby považovány za daňový náklad. Stejně tak může jít při splnění podmínek § 24 o daňový náklad zaměstnavatele, který platí vzdělání svým zaměstnancům.

Nezdanitelné částky u daňových nerezidentů (§ 15 odst. 9 ZDP)

Daňový nerezident může nezdanitelné částky uplatnit, pouze pokud jde o rezidenta členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů. S výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, nebo z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
 
Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.
 
Změnami v nezdanitelných částkách od 1. 1. 2015 se zabývá článek Nezdanitelné části základu daně z příjmů od roku 2015.


Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.



Související článek:
Roční zúčtování daně – povinnosti zaměstnavatele

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zdeňka Klicperová
23. 2. 2015 12:35:42
Odchodné z bezpečnostních sborů je osvobozeno od daně z příjmů za 2014. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Zuzana Bartůšková
Prodejce POHODAAutor článků
6. 2. 2015 14:45:15
panto3: neznám daňová specifika nestátních zdrav. zařízení a pravidla pro osvobození darů u těchto subjektů. Využijte poradnu Portálu Pohoda - http://portal.pohoda.cz/poradna/ptejte-se/
Hlášení závadného obsahu

panto3
28. 1. 2015 14:27:49
v roce 2014 dostane osvč -nestátní zdrav.zařízení-dar 40000Kč od osvč - manžela.Je ten dar na straně příjemce osvobozen od daně z příjmu?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Umělecký kovář Kotalík
Cokoliv od hřebíku po rozhlednu
www.kovarina.cz

Smart Accounts, s.r.o.
Účetní a daňové poradenství, controlling a reporting, řízení nákladů..
www.smartaccounts.cz

Daňový kalendář

1. 7. 2016 Přiznání k dani z příjmů za část roku 2015 (prodloužený termín)
1. 7. 2016 Přiznání k dani z příjmů za rok 2015 (prodloužený termín)
15. 7. 2016 Silniční daň (2. záloha)
20. 7. 2016 Daňové přiznání MOSS (2. čtvrtletí 2016)

Další termíny

Kurzovní lístek

27,12 Kč
0,005 Kč
24,44 Kč
-0,041 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 29.06.2016

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru