
Během doby fungování jakékoliv společnosti se můžete setkat s menší či větší fluktuací. V momentě, kdy odchází klíčový člověk, který byl buď zaměstnancem, nebo externím pracovníkem, oceníte, pokud byla správně sepsána konkurenční doložka.

Jak se praxe staví k situacím, kdy komunikace, kterou zaměstnavatel vedl s uchazečem, vede k závěru, že mohlo případně dojít ke vzniku závazku, aniž by došlo k podpisu pracovní smlouvy? Dozvíte se v tomto článku.

Kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, tzv. placené volno, a v jakých případech náleží zaměstnanci pouze pracovní volno bez náhrady mzdy, tzv. neplacené volno? To se dočtete v následujícím článku.

Zaměstnanec je povinen uhradit škodu svému zaměstnavateli, pokud ji způsobil vlastním přičiněním. V některých případech je škoda způsobená zaměstnancem sporná, a tak může být od náhrady škody zproštěn. Podívejme se na příklady.

Příslib zaměstnání nebo naopak příslib nástupu do zaměstnání mohou mít určité právní následky. Jaké důsledky lze vyvodit z jednání smluvních stran o uzavření pracovní smlouvy, když jedna z nich uzavření smlouvy po předchozím příslibu nakonec odmítne?

V květnu loňského roku vydal Ústavní soud klíčové rozhodnutí, ve kterém se zabýval možností odstoupení od konkurenční doložky zaměstnavatelem bez udání důvodu, i samotnou povahou konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích.