Zaměstnanec může při plnění pracovních povinností způsobit svému zaměstnavateli škodu. Odpovídá za ni v každém případě? A odpovídá za ni vždy v plné výši? Podívejte se blíže na hmotnou odpovědnost zaměstnance ve druhé části článku.
Zaměstnanec může při plnění pracovních povinností způsobit svému zaměstnavateli škodu. Odpovídá za ni v každém případě? A odpovídá za ni vždy v plné výši? Podívejte se blíže na hmotnou odpovědnost zaměstnance v první části článku.
V pracovní době, která trvá zpravidla 8 hodin, je třeba, aby měli zaměstnanci možnost se najíst a na chvilku si odpočinout. Bylo totiž prokázáno, že během pracovního dne pracovní výkon klesá a krátká přestávka je tedy důležitá i proto, aby práce byla efektivní.
V praxi občas nastane potřeba či nutnost, aby některý ze zaměstnanců konal jinou práci, než kterou si sjednal v pracovní smlouvě. V jakých případech a za jakých podmínek může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci?
Zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 267 zákoníku práce odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Co to pro zaměstnavatele a zaměstnance znamená?
Od dubna začal platit nový zákon o specifických zdravotních službách, který nařizuje vstupní lékařské prohlídky všem zaměstnancům bez rozdílu pracovního poměru. Zaměstnavatelé mají ale v rámci takzvaného přechodného období rok na to, aby se na nová pravidla připravili.