

V říjnu loňského roku začalo platit nové nařízení o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Na jaké odškodnění mají zaměstnanci nově nárok?
Nemoc v době ukončení pracovního poměru již neohrozí nárok zaměstnance na podporu v nezaměstnanosti. Novela zákona o zaměstnanosti totiž zařadila od října loňského roku mezi náhradní doby zaměstnání také dočasnou pracovní neschopnost.
V poslední době zaměstnavatelé čím dál častěji pořádají pro zaměstnance nejrůznější teambuildingové akce. Jak je to s odpovědností za škodu vzniklou při těchto akcích? Pokud se některý ze zaměstnanců zraní, půjde o pracovní úraz?
Patříte také mezi ty zaměstnavatele či personalisty, kteří tápou, které osobní údaje mohou vyžadovat od zaměstnanců, nebo jak vést osobní spisy? Pokud ano, v tomto článku se dozvíte všechny potřebné informace.
Celoroční nárok dovolené se krátí v případě, že zaměstnanec neodpracuje pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, alespoň 100 dnů. Nejčastěji se jedná o případ pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz.
Od 1. 10. 2015 přibude do zákoníku práce možnost jednostranně zrušit dohodu o provedení práce s 15denní výpovědní lhůtou. „Dohodáři“ budou mít také nově nárok na náhradu škody, která jim vznikne při výkonu práce, stejně jako zaměstnanci.