Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Novinky v zaměstnávání cizinců


Ing. Filip Sinecký
17. 7. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Cizinci ze zemí mimo EU potřebují jak povolení k zaměstnání, tak povolení k pobytu.

Foto: 123RF

 

Jaké povinnosti mají zaměstnavatelé, když chtějí zaměstnat cizince? Liší se jejich povinnosti, pokud jde o občana z jiné země EU a ze země mimo EU? Jakým se vystavují sankcím, kdyby nedodrželi zákonné postupy?


 
Zaměstnávání cizinců s sebou vždy přináší minimálně zvýšenou administrativu na straně zaměstnavatele, ale i zaměstnance samého. Zatímco pro tuzemské zaměstnavatele i zaměstnance v principu stačí, aby se dohodli na spolupráci (podepíší spolu pracovní smlouvu a zaměstnavatel nahlásí svého nového pracovníka na správu sociálního pojištění a jeho zdravotní pojišťovnu), u cizinců je tento proces o pár kroků komplikovanějšív letošním roce se navíc ještě zpřísňují podmínky.

V poslední době se česká ministerstva, zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) a Ministerstvo zahraničí, snaží intenzivněji korigovat politiku zaměstnanosti na jednu stranu s ohledem na přísun „levné“ pracovní síly ze zahraničí na úkor české pracovní síly.

Na druhou stranu je vidět snaha o integraci cizinců pobývajících legálně na území ČR do českého pracovněprávního systému.

Zaměstnávání cizinců a legislativa

MPSV je pověřeným orgánem na koordinaci integrační politiky cizinců v ČR. Na svých oficiálních stránkách má toto ministerstvo poměrně užitečné informace i k zaměstnávání cizinců.

Přestože podmínky pro cizince a jejich tuzemské zaměstnavatele jsou přísnější a náročnější, české firmy a podnikatelé potřebují do svého zaměstnaneckého portfolia přijímat i cizí státní příslušníky ze zahraničí a to jak z EU, tak i ze třetích zemí.

Legislativní oporu v ČR pro základní podmínky zaměstnávání cizinců tvoří zejména zákoník prácezákon o zaměstnanosti. Tato a další doplňková legislativa nám určuje, zda u cizince bude muset zaměstnavatel požadovat k jeho zaměstnání v rámci ČR speciální povolení ve formě povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, nebo bude na něj nahlíženo při výkonu práce v ČR jako na občana tuzemského.

Z pracovněprávního hlediska rozlišujeme tři základní kategorie cizinců v ČR:
  • Cizinci s trvalým pobytem dle povolení k pobytu v ČR, které vydává Policie ČR. Při zaměstnání mají tito občané rovné postavení jako občan ČR, tzn. nemusí mít povolení k zaměstnání a nejsou ani jinak omezovaní (vyjma zaměstnání, kde je vyžadováno vyloženě státní občanství ČR, jako např. ve státních službách).
  • Občané členských států EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Ti mají rovněž stejné pracovněprávní postavení v ČR jako občané ČR a nepotřebují tudíž povolení k zaměstnání. Mají právo pobytu po dobu trvání zaměstnání.
  • Poslední kategorií jsou cizinci ze třetích zemí, kteří potřebují povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce na zaměstnání v ČR a zároveň povolení k pobytu za účelem zaměstnání v ČR, které vydává cizinecká policie.

Povinnosti zaměstnavatele

Na straně zaměstnavatele se vždy bude jednat o další administrativu navíc, chce-li zaměstnat cizince a to jak z EU, tak i mimo EU. Přinejmenším musí ohlásit příslušnému úřadu práce nástup nového zaměstnance – cizince, a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání.

Pro zaměstnávání občanů EU slouží formulář „Informace o nástupu do zaměstnání“. Toto platí i v případě, že bude chtít český zaměstnavatel zaměstnat třeba slovenského občana. V tomto ohlášení (žádosti) musí být popsané volné pracovní místo, požadavky na danou pozici včetně zařazení tzv. OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností), požadovaná kvalifikace, pracovní podmínky aj.

V případě zaměstnávání občanů ze třetích zemí, je administrativní proces mnohem náročnější, viz dále. Rovněž musí zaměstnavatel informovat úřad práce o ukončení pracovněprávního vztahu s cizincem, stejně jako o všech změnách v průběhu trvání zaměstnání.

zaměstnávání cizinců ze třetích zemí musí zaměstnavatel informovat úřad práce o nástupu cizince na formulářiSdělení zaměstnavatele o nástupu do zaměstnání…“ s veškerými náležitostmi. Průběh informační povinnosti je v principu stejný jako u občana z EU, tzn. musí se informovat o všech změnách na začátku, v průběhu i ukončení pracovního poměru.

Zaměstnavatel musí uchovávat kopie dokladů prokazující pracovněprávní vztah s cizincem na pracovišti včetně povolení k pobytu cizince v ČR, a to i po dobu nejméně dalších tří let po skončení zaměstnání.

Sankce pro zaměstnavatele

Pokud by zaměstnavatel zaměstnával cizince bez povolení k zaměstnání nebo bez povolení k pobytu, pokud by takové povolení bylo zapotřebí, bude zaměstnavatel povinen uhradit správní náklady spojené s jeho vyhoštěním.

Náklady spojené se správním vyhoštěním zahrnují náklady na ubytování, stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. Toto neplatí, když zaměstnavatel prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem.

Kdo nepotřebuje povolení k zaměstnání

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká nebo modrá karta není zapotřebí u zaměstnání cizince např. s povoleným trvalým pobytem, cizinci, kterému byl udělen azyl nebo jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání.

Další úlevou, kdy není zapotřebí speciálních povolení, jsou např. žáci či studenti do 26 let věku, sportovci a osoby zajišťující v ČR dodávky zboží nebo služeb či montáže tohoto zboží na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce.

Dále není třeba povolení u cizince, který se na území ČR soustavně připravuje na budoucí povolání nebo který byl vyslán do tuzemska v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU nebo u cizince, který je absolventem střední nebo vysoké školy v České republice.

Zaměstnávání uprchlíků

Samostatnou kapitolou novodobé (zejména posledních dvou let) pracovněprávní kategorie zaměstnávání cizinců je zaměstnávání uprchlíků. Zaměstnání žadatele o mezinárodní ochranu do šesti měsíců od podání žádosti o mezinárodní ochranu není možné.

V případě porušení právních předpisů se zaměstnavatel dopouští správního deliktu nebo trestného činu. Po uplynutí této doby od podání žádosti o mezinárodní ochranu je možné žadatele zaměstnat.

Žadatel o azyl ale musí mít platné povolení k zaměstnání vydávané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR bez tzv. testu trhu práce. Osoba s udělenou mezinárodní ochranou (azylem či doplňkovou ochranou) má volný přístup na trh práce a nepotřebuje povolení k zaměstnání.

Pro účely zaměstnání se nepovažuje občan EU, EHS (Evropského hospodářského společenství) a Švýcarska za cizince, a proto mají tito občané stejné postavení v pracovně-právních vztazích jako Češi.

Zaměstnanecká karta

Naopak cizí státní příslušník ze třetí země mimo EU potřebuje pro zaměstnání v ČR povolení k pobytu i povolení pracovní. Může se jednat o tzv. „Zaměstnaneckou kartu“, která v sobě obsahuje oba druhy povolení (k pobytu i zaměstnání), a vydává ji zastupiteský úřad ČR v domovském státě cizince a její prodloužení pak spadá do kompetencí MVČR.

Pokud by zaměstnavatel žádal místně příslušný úřad práce o povolení k zaměstnání cizince (tj. mimo EU), musí splnit přísnější podmínky než pro občana EU. Výše jsme se zmínili o hlášení na úřadu práce ČR. U občana mimo EU se musí navíc splnit tzv. ohlášení volného pracovního místa, které je primárně nabídnuto občanům ČR prostřednictvím MPSVČR.

Pokud není toto místo obsazeno, pak může být nabídnuto cizinci, v případě že tento splní kvalifikační a jiné podmínky pro danou pozici. Na základě toho dostane cizinec pracovní (zaměstnaneckou) kartu.

Podle § 98 zákona o zaměstnanosti mají tzv. zvláštní režim cizinci zde studující, pedagogové, církevní hodnostáři, vojáci a další pracující v ČR pod těmito podmínkami.

Modrá karta

Podobně jako zaměstnanecká karta funguje „Modrá karta“, která je vystavována cizincům s vysokoškolskou kvalifikacípři zaměstnání přesahujícím alespoň jeden rok.

Pokud má cizinec na území ČR povolení k trvalému pobytu a je mu přidělen patřičný průkaz, má stejné pracovněprávní podmínky jako občan tuzemský, a tím pádem nepotřebuje ani povolení k zaměstnání a není ani jinak omezován při výkonu práce v ČR.

Další možností (respektive povinnostmi) pro cizince chtějí-li se ucházet o práci v ČR, je rozdvojení výše uvedené zaměstnanecké karty, která obsahuje povolení k práci i k pobytu. A to tím způsobem, že si cizí státní příslušník musí vyřídit samostatně povolení k zaměstnání následně i povolení k pobytu.

Pro zaměstnavatele to znamená na místně příslušném úřadu práce oznámit záměr zaměstnat cizince včetně veškerých detailů k dané pozici a cizozemský zaměstnanec pak následně žádá o povolení k zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele na konkrétní pozici. Až po vyřízení těchto „formalit“ si podá žádost o povolení k pobytu na MVČR.

Omezení ekonomické migrace

Od  roku 2017 se zpřísňují podmínky pobytu cizinců v ČR se záměrem omezení ekonomické migrace. Je to důsledek migrační krize vypuklé zejména v loňském roce. Dle sdělení vládních činitelů to nemá být omezení pro zaměstnávání cizinců a jejich restrikci, ale snaha o stanovení daných pravidel platících pro všechny rovně. Mimo jiné se má omezit právo na sloučení rodin cizinců.

Novelizované zákony zabývající se touto problematikou mají také umožnit zastavit řízení o povolení k pobytu, pokud by se cizinec k řízení nedostavil bez vážného důvodu, případně by vypovídal nepravdivě, prokazoval se falšovanými doklady, byl by odsouzen pro úmyslný trestný čin apod.

Nově by se mělo postihovat i skryté agenturní zaměstnávání bez povolení úřadu práce, zavádět institut nespolehlivého zaměstnavatele, pokud by byl zadlužen, neplatil pojistné za zaměstnance nebo se dopouštěl nelegálního zaměstnávání. V těchto případech by takový zaměstnavatel nemohl zaměstnávat cizince.

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování zjednoduší pobyt cizincům, kteří hodlají v České republice realizovat tzv. významnou investici, což je alespoň 75 milionů Kč a vytvoření minimálně 20 pracovních míst. Budou muset předložit podnikatelský plán. Povolení se bude vydávat na dobu uskutečnění významné investice, nejdéle však na dva roky.

Novela zákona počítá také s tím, že pracující cizinci budou moci zůstat v Česku až půl roku bez toho, aby museli po třech měsících žádat o prodloužení víz. Podnikající cizinci by mohli zůstat až dva roky, pokud by se jejich aktivity týkaly významné investice.

Regulace zvláštního povolení k pobytu na sezónní práce dosud chyběla, a proto se zavádí vízum pro sezónního zaměstnance, které může být uděleno maximálně na šest měsíců v kalendářním roce.

Nově má být v zákoně zaveden nový institut karty vnitropodnikového zaměstnance, která umožní cizincům být v ČR až půl roku, pokud pracují na pozici manažera, specialisty či stážisty ve firmě nebo korporaci, která má sídlo mimo Evropskou unii.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Hanča
6. 12. 2017 14:02:33
Pro Dasha10 : Zaměstnance ze zemí EU hlásíte pouze na Úřad práce jako oznámení o zaměstnávání,jinak podle toho jestli budete platit SP a ZP, tak i tam, ale to musí mít přidělené jejich rodné číslo. Na cizineckou policii nemusíte. Ubytování by si měl vyřešit cizinec sám nebo po dohodě se zaměstnavatelem.
Hlášení závadného obsahu

Dasha10
6. 12. 2017 13:30:05
Jak je to prosím s hlášením na cizineckou policii u zaměstnance z EU, případně s jeho ubytováním. Kam se hlásí a je to povinen hlásit zaměstnavatel? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Hanča
13. 11. 2017 8:58:09
Pro Jitka Jančaříková : Při zaměstnání občana EU musíte na ÚP nahlásit na jejich formuláři jenom nástup a ukončení DPP nebo DPČ - viz článek nahoře.
Hlášení závadného obsahu

Jitka Jančaříková
Uživatel POHODA
8. 11. 2017 11:01:16
Dobrý den, prosím, potřebovala bych nějaké informace, jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, pokud by zaměstnal osobu z EU na dohodu o provedení práce a jak je to u dohody o pracovní činnosti. Tato osoba má příjmy z hlavního pracovního poměru ve své zemi. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

vera
16. 10. 2017 14:48:40
Týká se výše uvedené i dohod o provedení práce? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Alena
10. 10. 2017 11:08:04
Daňové zvýhodnění na děti u zaměstnance z EU
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
EXPERIA GROUP s.r.o.
Zajistíme Vám bezstarostné IT
www.experia.cz

Účetní kancelář Audit-web
Poskytuje kompletní služby - vedení účetnictví, daňová evidence, mzdy
www.a-ucto.cz

Daňový kalendář

15. 12. 2017 Silniční daň (4. záloha)
15. 12. 2017 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 12. 2017 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 12. 2017 Přiznání DPH (za listopad 2017)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,56 Kč
-0,055 Kč
21,77 Kč
0,038 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 08.12.2017

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru