Konkurenční doložka

V právních vztazích, v pracovněprávních vztazích nevyjímaje, se vždy střetávají nositelé subjektivních práv a povinností, jež se často dostávají do vzájemného konfliktu. V režimu pracovněprávních vztahů se nejčastěji jedná o střet práv zaměstnavatele a zaměstnance. Tento příspěvek se bude zaobírat konkurenční doložkou, jakožto institutu majícího za úkol chránit zájmy zaměstnavatele.

Konkurenční doložka je v českém právním řádu upravena v § 310 a 311 zákoníku práce (dále jen „ZP“). Jedná se o preventivní opatření chránící zaměstnavatele tím, že se jím zaměstnanec zavazuje ke zdržení se výkonu výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele či zdržení se takové činnosti, jež by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu.

K tomuto zaměstnancovu závazku pak přistupuje závazek zaměstnavatelův, který spočívá v tom, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za takovéto omezení výběru výdělečné činnosti přiměřené vyrovnání. Vyrovnání musí být podle ZP poskytnuto v peněžité formě a jeho minimální výše činí jednu polovinu průměrného měsíčního výdělku, a to za každý měsíc plnění závazku.

Splatnost tohoto peněžitého vyrovnání je pozadu za měsíční období. Zákon však zaměstnanci a zaměstnavateli umožňuje, aby si v rámci konkurenční doložky ujednali jinou dobu splatnosti. Délka trvání konkurenční doložky je § 310 odst. 1 ZP stanovena maximálně na jeden rok.

Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2/2012 ze dne 28. 11. 2012), tak konkurenční doložku lze chápat i jako tzv. vzájemný (synallagmatický) závazek, v jehož rámci si bývalý zaměstnavatel s bývalým zaměstnancem poskytují navzájem hospodářský prospěch a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli.

Pro platnost konkurenční doložky je především třeba splnění zákonné formy. Zákoník práce v § 310 odst. 6 výslovně uvádí, že pro platnost konkurenční doložky se vyžaduje její písemná forma. Stejné ustanovení vyžaduje písemnou formu i pro odstoupení od konkurenční doložky a pro její výpověď.

Jak uvádíme výše, tak subjekty takovéhoto právního vztahu jsou zaměstnanec a zaměstnavatel. Konkurenční doložku lze teoreticky uzavřít i se zaměstnancem vykonávajícím práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Aby se jednalo o konkurenční doložku, tak musí obsahovat výše uvedené závazky zaměstnance a zaměstnavatele.

V případě chybějícího závazku zaměstnavatele k poskytnutí přiměřeného peněžitého vyrovnání došla judikatura k závěru (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2/2012 ze dne 28. 11. 2012), že takovýto stav je v rozporu se zákonem a celá konkurenční doložka je neplatná. Tento závěr platí i pro případ, že peněžité vyrovnání bylo sjednáno ve výši nižší, než je zákonem stanovené minimum.

Kdy je možné sjednat konkurenční doložku a lze ji případně sjednat samostatně?

Zákon na tuto otázku nedává výslovnou odpověď. Konkurenční doložku je tak možné sjednat při uzavírání pracovní smlouvy jako její součást, případně tak lze učinit kdykoliv za existence pracovního poměru. Není tedy ani vyloučeno, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali konkurenční doložku jako samostatné ujednání.

Konkurenční doložka a zkušební doba?

Dříve byla možnost sjednat konkurenční doložku před uplynutím zkušební doby výslovně zákonem zakázána, a to pod sankcí neplatnosti konkurenční doložky, což potvrzovala i judikatura. V současné době ale takovéto omezení již není a konkurenční doložka tak může být uzavřena i v průběhu zkušební doby.

Je možné si v konkurenční doložce sjednat smluvní pokutu?

Ano, lze tak učinit podle § 310 odst. 3 ZP. Sjednání smluvní pokuty není povinné, a záleží tak na zaměstnanci se zaměstnavatelem, jestli si ji sjednají. Smluvní pokutu je povinen v případě porušení svého závazku uhradit zaměstnanec.

Výše smluvní pokuty však není libovolná a musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v § 310 odst. 1 ZP. Jako zajímavost lze uvést odlišné pojetí pokuty v ZP a v občanském zákoníku. Na rozdíl od úpravy smluvní pokuty v občanském zákoníku dochází u smluvní pokuty v režimu ZP k zániku závazku z konkurenční doložky, a to v případě, že zaměstnanec smluvní pokutu uhradí.

S jakými zaměstnanci lze konkurenční doložku sjednat?

Podle § 310 odst. 2 ZP lze konkurenční doložku sjednat se zaměstnancem, jestliže ji můžeme od něj spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků a znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v § 310 odst. 1 ZP by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Zákoník práce dále ve svém § 311 uvádí výčet zaměstnanců, na které se ustanovení § 310 ZP nevztahuje. Jedná se o pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb.

Ukončení konkurenční doložky

Ukončit konkurenční doložku lze čtyřmi způsoby:

• zaplacením smluvní pokuty,
• odstoupením,
• výpovědí,
• ukončením dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (není výslovně upraveno v zákoně).

Jak již bylo uvedeno výše, tak odstoupení, výpověď i dohoda musí být v písemné formě.

Odstoupit od konkurenční doložky může podle § 310 odst. 4 ZP zaměstnavatel. Může tak však učinit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Po jeho skončení by tak mohl učinit pouze zaměstnanec. Odstoupit lze pouze ze zákonných, případně ze sjednaných důvodů.

Vypovědět konkurenční doložku může zaměstnanec, a to v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti. Zánik konkurenční doložky při výpovědi nastává prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po doručení výpovědi zaměstnavateli.

Z uvedeného tedy vyplývá, že konkurenční doložka je jedním z nástrojů, kterými zákoník práce chrání práva zaměstnavatele. Je však třeba mít na paměti, že k sjednávání konkurenční doložky je třeba přistupovat u každého případu individuálně a také individuálně posuzovat podmínky uvedené v § 310 odst. 2 ZP.

Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Eva Decroix.