Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak vyřešit škodu způsobenou zaměstnancem?


Bc. Alena Haas Kubátová
4. 12. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Za škodu z nedbalosti odpovídá zaměstnanec maximálně do výše 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku.

Foto: 123RF

 

Za jakých podmínek zaměstnanec hradí svému zaměstnavateli způsobenou škodu? Podíváme se také na výjimečné případy, kdy zaměstnanec hradí i ušlý zisk, a nebude chybět ani informace o odpovědnosti za svěřené hodnoty.


 
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli upravuje v první řadě zákoník práce (dále jen „ZP“), kde je výslovně uvedeno, kdy a za jakých okolností je zaměstnanec povinen nahradit škodu, kterou způsobil svému zaměstnavateli. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v § 250 odst. 1. Tyto podmínky musí být splněny všechny najednou.

První z nich je, že k porušení pracovních povinností zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů, případně v přímé souvislosti s nimi. Přičemž je nutné zmínit, že k porušení pracovněprávních povinností a vzniku odpovědnosti za škodu může dojít i mimo pracovní dobu, v některých případech i po skončení pracovního poměru.

Další podmínkou je, že skutečně musí dojít ke vzniku škody a zaměstnancovo jednání musí být zaviněné. A dále, mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí existovat příčinná souvislost (tzv. kauzální nexus – tj. objektivní, kauzální vztah mezi příčinou a následkem, který je v právu nutným předpokladem vzniku odpovědnosti).

Celkově vzato tedy můžeme říci, že zaměstnanec v rámci tzv. obecné odpovědnosti odpovídá zaměstnavateli za takovou škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů, případně v přímé souvislosti s nimi.

Pokud došlo ke škodě porušením povinností i ze strany zaměstnavatele, zodpovědnost zaměstnance se tím výrazně snižuje a dochází k tzv. poměrnému omezení odpovědnosti zaměstnance. Zaměstnanec pak hradí jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Zavinění zaměstnance prokazuje zaměstnavatel, což je v praxi často velmi obtížné. Důkazní břemeno v případě uplatňování nároku ze strany zaměstnavatele leží plně na straně zaměstnavatele.

Zákoník práce pamatuje rovněž na situace, kdy zaměstnanec způsobil svému zaměstnavateli škodu úmyslně. Za takových okolností po něm může zaměstnavatel požadovat kromě náhrady škody také náhradu ušlého zisku. A to už opravdu není legrace. Příkladem může být situace, kdy zaměstnanec nestihne dokončit svou práci na velké zakázce, v důsledku čehož společnost o zakázku (i důležitého klienta) přijde.

V případě škody způsobené z nedbalosti, tedy pokud nešlo o úmyslné jednání nebo jednání pod vlivem návykových látek, nikdy nepřesáhne rozsah odpovědnosti za škodu částku odpovídající 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. I taková částka však může pro zaměstnance znamenat velkou finanční zátěž a v dnešní době být pro někoho snad i likvidační.

Pojem škoda

Aby byl zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, musíme pojem škoda vymezit v kontextu s příslušnými ustanoveními ZP. Obecně se škodou rozumí újma na jmění. Pro účely náhrady škody v důsledku zaviněného porušení zaměstnance je pojem škoda definován jako „majetková újma, která vznikla v důsledku zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnance, pokud je s tímto konkrétním porušením v příčinné souvislosti“.

V režimu ZP je skutečnou škodou myšleno zmenšení majetku zaměstnavatele, jemuž byla škoda způsobena a kterému tak vznikly např. náklady na opravu, které by jinak nevznikly.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách

V případě, kdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, má zaměstnanec neomezenou odpovědnost za škodu a povinnost úhrady v plném rozsahu. Za takové hodnoty považujeme hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu a jiné hodnoty, s nimiž zaměstnanec osobně disponuje.

Taková dohoda samozřejmě musí být uzavřena v písemné formě a pouze se zletilým a plně svéprávným zaměstnancem. Pokud je pak skutečně zjištěn schodek na svěřených hodnotách (např. při inventuře), je zaměstnanec v případě, že je skutečně prokázáno jeho provinění, povinen jej svému zaměstnavateli nahradit.

Kromě odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách odpovídá zaměstnanec rovněž za ztrátu věcí, jež mu byly svěřeny k výkonu práce. Takovými předměty mohou být například služební telefon, počítač nebo automobil. V případě jejich ztráty je zaměstnanec povinen uhradit škodu v plné výši.

Převyšuje-li cena ztracené věci hodnotu 50 000 Kč, může být svěřena zaměstnanci pouze na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. I zde platí písemná forma dohody se zletilým a svéprávným zaměstnancem.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Jakou formou předložit prohlášení poplatníka a žádost o roční zúčtování?

22. 1. 2021 | Existují dvě možnosti, jak podat prohlášení poplatníka pro rok 2021 nebo žádost o roční zúčtování za rok 2020. Prohlášení či žádost může zaměstnanec vlastnoručně podepsat a předat svému zaměstnavateli v listinné podobě. Druhou možností je využití elektronické formy, ale v tomto případě je nutné opatřit dokument uznávaným elektronickým podpisem, nebo musí zaměstnavatel v rámci svého vnitřního systému jednoznačně zaměstnance identifikovat. K předání příslušných dokumentů je možné využít i datovou schránku, případně e-mail opatřený uznávaným elektronickým podpisem.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
KOMINICTVÍ KORS, s.r.o.
Frézování a vložkování komínů, čištění a revize komínů
www.kors.cz

Pohodové účetnictví
Účetnictví v klidu a POHODĚ
www.ucetnictvivklidu.cz

Daňový kalendář

25. 1. 2021 Kontrolní hlášení (za prosinec 2020 a 4. čtvrtletí 2020)
25. 1. 2021 Přiznání DPH (za prosinec 2020)
25. 1. 2021 Přiznání DPH (za 4. čtvrtletí 2020)
25. 1. 2021 Souhrnné hlášení (za prosinec 2020 a 4. čtvrtletí 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,15 Kč
0,055 Kč
21,51 Kč
0,048 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.01.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru