Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Musí se po účinnosti nového občanského zákoníku uzavřít všechny smlouvy znovu?

Musí se po účinnosti nového občanského zákoníku uzavřít všechny smlouvy znovu?

Co se stane se stávajícími smlouvami uzavřenými podle současných zákonů? Budou se muset smlouvy nahradit novými, nebo bude stačit jen uzavřít dodatek? Anebo budou dosavadní smlouvy platit i nadále beze změn? Dozvíte se v tomto článku.

S blížící se účinností nového občanského zákoníku (NOZ), který nahradí dosavadní občanský zákoník, obchodní zákoník a celou řadu dalších předpisů, se na naši advokátní kancelář čím dál častěji obracejí podnikatelé s dotazy, co se stane s jejich stávajícími smlouvami uzavřenými podle současných zákonů.
 
Jak to tedy je? Budou se muset smlouvy nahradit novými, nebo bude stačit jen uzavřít dodatek? Anebo budou dosavadní smlouvy platit i nadále beze změn?
 
Tyto otázky vyvolává nejen skutečnost, že nový občanský zákoník u dosud známých typů smluv mění některá zákonná pravidla, ale zejména to, že řada smluv je uzavřena podle obchodního zákoníku, který bude zcela zrušen a nahrazen pouze občanským zákoníkem, některé dosavadní typy smluv ponesou jiný název, jakož i to, že přibydou nové smluvní typy, které dosud v zákonech upraveny nebyly.
 
Ale abychom neoddalovali odpověď na položenou otázku, můžeme předem říci, že základním pravidlem nové právní úpravy v tomto ohledu bude zásada, že smlouvy uzavřené podle dosavadních předpisů (tj. zákonů účinných do 31. 12. 2013) se řídí podle dosavadních právních předpisů (§ 3028 odst. 3 NOZ). Stávající smlouvy tedy budou platit i nadále a většinou není třeba je zcela nahrazovat novými.
 
Podle dosavadních právních předpisů se tak budou posuzovat nejen otázky vzniku těchto práv, ale rovněž otázky následků porušení smluv, i když k porušení dojde po 1. lednu 2014. Stejně tak práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti NOZ, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů.

Smlouva o nájmu

I na dosavadní smlouvy se ale od roku 2014 budou vztahovat ustanovení části první hlavy I. NOZ. Jedná se o základní zásady občanského práva upravené v § 1 až § 14 NOZ. Těmto zásadám se budeme věnovat v některém z dalších článků, už nyní ale doporučujeme, aby se s nimi podnikatelé seznámili, neboť z jejich pohledu můžou být některá smluvní ujednání vykládána odlišně, než tomu bylo doposud.
 
U některých typů smluv však budou platit výjimky, kdy takové smlouvy se budou nutně řídit ustanoveními nových předpisů. Z běžných smluv v obchodních vztazích je takovou výjimkou především smlouva o nájmu, pokud nejde o nájem movité věci nebo o pacht.
 
Výjimka se tedy vztahuje i na smlouvy o nájmu nebytových prostor (zákon o nájmu nebytových prostor bude rovněž zrušen), což bude dle našeho odhadu jedna z nejvíce problémových oblastí smluvního práva v prvních letech po rekodifikaci.
 
U těchto smluv tedy platí, že nájem se řídí novým občanským zákoníkem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (§ 3074 NOZ).
 
Ani u těchto smluv není nezbytně nutné uzavírat smlouvy nové, neboť dosavadní smlouvy budou i nadále platit, avšak ustanovení smlouvy, která budou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ, nebudou aplikovatelná a nadále se bude přihlížet k novým kogentním ustanovením NOZ.
 
V této souvislosti je nutno poukázat např. na ustanovení § 2204 odst. 2 NOZ zavádějící pravidlo, dle kterého se ohledně nájmu ujednaného na dobu určitou, která však přesahuje 50 let, má za to, že byl dojednán na dobu neurčitou, nebo ustanovení § 2314 NOZ zavádějící institut námitek v případě, kdy nájemce nesouhlasí s výpovědí nájmu.
 
Výklad změn u nájmu nebytových prostor, neboli nově „prostor určených k podnikání“, přesahuje zaměření tohoto článku, proto se mu budeme věnovat příště, nicméně již dnes doporučujeme provést revizi nájemních smluv z pohledu nových pravidel, a to i těch, které v letošním roce teprve hodláte uzavřít.

Jak předejít sporným situacím?

U všech smluv, ať už jde o smlouvy již dnes uzavřené, nebo ty, které hodláte uzavřít do konce roku, lze již dnes, nebo kdykoli po 1. lednu 2014, dohodnout (např. dodatkem ke smlouvě), že již od nabytí účinnosti NOZ se i na současné smlouvy použije NOZ.
 
Tímto lze předejít sporným situacím zejména u těch smluv, na které se povinně uplatní NOZ, ale zejména tak lze využít některých pozitivních změn nebo nových institutů, které mohou zajistit lepší smluvní postavení vaší strany (např. nová pravidla zástavního práva, výhodnější pro věřitele).
 
Doporučujeme tedy především analýzu těch stávajících smluv, které používáte při své činnosti jako vzorové (neboť pokud budou uzavírány po 1. lednu, budou se plně řídit novým zákonem), nebo těch, které mají dle dohody trvat i dlouho po roce 2014, zejména pak ale smluv, jejichž právní režim se povinně změní (nájemní smlouvy, smlouvy o vedení účtu, veškeré zakladatelské listiny právnických osob, smlouvy o výkonu funkce orgánů obchodních korporací).

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Lukáš Mokrý
    04. 12. 2013, 10:21

    Podle mě je § 2312 dispozitivní. § 2235 určuje kogentnost jen pro pravidla nájmu prostor k bydlení, nikoli prostor k podnikání, o které jde v § 2312.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Tom
    27. 11. 2013, 07:56

    Ustanovení §2312 NOZ je součástí okruhu ustanovení, která jsou kogentní pro určitou (přesně vymezenou) část, a to na základě ustanovení §2235 odst. 1 NOZ.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Markéta
    25. 11. 2013, 13:31

    Je ustanovení §2312 ustanovením kogentním, nebo si lze sjednat výpovědní lhůtu kratší 6 měsíců? díky M

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Sankce za nesplnění daňových povinností můžou dosáhnout stovek tisíc

    |

    Neodevzdání daňového přiznání může přijít podnikatele i živnostníky velmi draho. Po uplynutí papírového termínu 1. dubna 2025 je možné přiznání podat už jen elektronicky, a to do 2. května. OSVČ s datovou schránkou mají tuto formu povinnou, a totéž platí i pro podání přehledů zdravotním pojišťovnám a ČSSZ. Pokud někdo nestihne termín, může využít služeb daňového poradce a posunout si lhůtu na 1. července. Za zpoždění s podáním hrozí pokuta až 300 tisíc korun. Neodevzdání přehledů může znamenat sankce do 50 tisíc. Nezaplacené daně a pojistné se prodraží i na úrocích – aktuálně 12 % u daní a penále u pojistného dle typu až 0,0329 % za den. Povinnosti je třeba si hlídat, protože sankce se vymáhají důsledně.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících