Změny v úpravě podmínek pro účast na valné hromadě společnosti

Nejvýznamnější změny nastaly především v úpravě podmínek pro účast na valné hromadě akciové společnosti. Obchodní zákoník upustil od požadavku na uveřejňování oznámení o konání valné hromady v celostátně distribuovaném deníku. To by mělo přinést značné úspory pro akciovou společnost, neboť zveřejňování oznámení v celostátně distribuovaném deníku je poměrně drahý.

Ve společnosti s akciemi na majitele je tedy nově ponecháno na její volbě, aby si ve stanovách zvolila vhodný způsob uveřejnění oznámení o konání valné hromady (např. elektronickými prostředky, což může být i včasné uveřejnění oznámení na webových stránkách společnosti). Na tomto místě je třeba ale upozornit na to, že stále trvá povinnost uveřejnit oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku.

Pokud tedy bude společnost chtít uveřejňovat oznámení o konání valné hromady jiným způsobem než v celostátně distribuovaném deníku, je třeba nejprve změnit příslušnou úpravu ve stanovách.

Účast na valné hromadě s využitím elektronických prostředků

Stanovy mohou nově upravit, za jakých podmínek se akcionáři mohou zúčastnit valné hromady s využitím elektronických prostředků, případně stanovit podmínky pro korespondenční hlasování (tedy bez nutnosti osobní účasti akcionáře na valné hromadě).

Pokud se akcionář zúčastní valné hromady za využití elektronických prostředků, případně korespondenčním hlasováním, musí to být zaznamenáno v listině přítomných (takový akcionář se považuje za přítomného na valné hromadě). Tento způsob hlasování samozřejmě přináší výhody, ať již časové nebo finanční, zejména akcionářům.

Pro společnost může jít naopak o náklady či povinnosti navíc – kromě investice do potřebného elektronického vybavení (videokonferenčích systémů apod.) bude muset takovou komunikaci archivovat a zajistit ověření totožnosti hlasujícího akcionáře. Ze zkušeností ze zahraničí ale vyplývá, že umožnění tohoto způsobu hlasování vede k vyšší účasti na valné hromadě.

Změny v institutu rozhodného dne

Významné změny doznal i institut rozhodného dne pro účast na valné hromadě. Stanovy (případně rozhodnutí předcházející valné hromady) mohou určit den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě („rozhodný den“), přičemž tento den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více než třicet dnů.

Institut rozhodného dne je přitom nově možné stanovit i u společnosti, která vydala listinné akcie. V případě, že jsou akcie společnosti přijaty k obchodování na regulovaném trhu, pak je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě vždy sedmý den předcházející konání valné hromady a stanovy nemohou určit jiný rozhodný den.

Zastoupení na valné hromadě

Z obchodního zákoníku byl vypuštěn zákaz zastoupení akcionáře na valné hromadě členem představenstva nebo dozorčí rady společnosti. Ten ale může zmocnění přijmout pouze tehdy, pokud uveřejní informace o tom, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy akcionáře, a to spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání.

Je-li zmocněncem jiná osoba než člen představenstva nebo dozorčí rady, ukládá jí obchodní zákoník povinnost oznámit akcionáři v dostatečném předstihu před konáním valné hromady všechny skutečnosti, které by mohly pro akcionáře mít význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zmocněnce.

Mění se rovněž požadavky na znění plné moci pro případ zastoupení na valné hromadě. Z plné moci (která musí být jako dosud písemná) musí jednoznačně vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období.

Některé další změny

Novela obchodního zákoníku dále upřesnila některá práva a povinnosti akcionářů. Nově mají akcionáři právo uplatňovat své návrhy k bodům, které budou zařazeny na pořad jednání valné hromady, ještě před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání a představenstvo je povinno jejich návrh (pokud bude společnosti doručen nejpozději do 7 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání) uveřejnit spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání.

Společnost může nově poskytovat akcionářům vysvětlení formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí přitom, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud bylo doplňující vysvětlení k bodům programu uveřejněno na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady.