Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90



  • Změny v úpravě podmínek pro účast na valné hromadě společnosti

    • 15. 04. 2010

    Dne 1. 12. 2009 nabyla účinnosti další novela obchodního zákoníku, kterou byla do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. 7. 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. V tomto příspěvku si poukážeme na některé nejvýznamnější změny, které novela přinesla zejména do právní úpravy akciové společnosti.

  • Jak správně uzavřít obchodní smlouvu – 4. díl (aneb kdo může smlouvu uzavřít)

    • 05. 02. 2010

    Ač se odpověď na otázku, kdo může smlouvu uzavřít, zdá být poměrně jednoduchá, v praxi jde o věc, ve které se velmi chybuje. U soudů se pak často objevují spory, kdy strany vzájemně namítají, že smlouvu (či jiný úkon) za podnikatele učinila či podepsala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a namítají neplatnost takového úkonu. V tomto díle si tedy stručně probereme, kdo jménem či v zastoupení podnikatele může smlouvu uzavřít.

  • Novela obchodního zákoníku

    • 16. 10. 2009

    Dne 20. července 2009 nabyl účinnosti zákon č. 215/2009 Sb., kterým došlo ke změně řady zákonů, mimo jiné i obchodního zákoníku. Přiblížíme si některé zajímavé změny, které tento zákon do oblasti obchodního práva přinesl.

  • Záznam telefonického hovoru jako důkaz

    • 12. 08. 2009

    Otázkou posouzení přípustnosti použití záznamu telefonického hovoru jako důkazu v občanském soudním řízení se soudy v minulosti zabývaly a docházely k rozporným závěrům. Od názoru, že telefonické hovory nelze bez souhlasu druhého účastníka vůbec nahrávat, až po názory, kdy telefonické hovory nejenže nahrávat lze, ale tyto záznamy lze v občanském soudním řízení použít jako důkaz, a to i bez souhlasu dotčené osoby.

  • Jak správně uzavřít obchodní smlouvu – 3. díl (aneb nejčastější způsoby zajištění smluvních závazků)

    • 07. 05. 2009

    Jednou z velmi významných otázek při uzavírání smlouvy, kterou by se měli podnikatelé zabývat, je otázka zajištění závazků sjednaných ve smlouvě. Vhodným zajištěním totiž mohou být významně zmírněna rizika spojená s tím, že obchodní partneři nebudou plnit to, k čemu se ve smlouvě zavázali, případně nebudou své závazky plnit včas a řádně. V praxi je nejčastějším a nejpoužívanějším zajišťovacím prostředkem smluvní pokuta, dále ručení a zástavní právo.

  • Jak správně uzavřít smlouvu – 2. díl (aneb jakou by měla mít smlouva strukturu a náležitosti)

    Jak správně uzavřít smlouvu – 2. díl (aneb jakou by měla mít smlouva strukturu a náležitosti)

    • 07. 02. 2009

    Aby vůbec mohla vzniknout jakákoliv smlouva, musí být splněny určité náležitosti. Ponechme stranou skutečnost, že smlouvu musí uzavřít osoba, která je k tomu způsobilá, která jedná svobodně a vážně a není při uzavírání smlouvy v omylu, plnění smlouvy musí být v souladu se zákonem a nesmí ani zákon obcházet apod. Čím je ale třeba zabývat se podrobněji, je otázka obsahu smlouvy. Tedy co musí, mělo by být a může být ve smlouvě obsaženo.

Rychlé zprávy

  • Změna podmínek daňového odpočtu na výzkum a vývoj od roku 2026

    |

    Od 1. ledna 2026 začne platit nový doprovodný zákon k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který zásadně mění daňovou podporu výzkumu a vývoje. Nově bude možné uplatnit daňový odpočet ve výši 150 % výdajů, maximálně do 50 milionů Kč za celý tzv. odpočtový celek zahrnující ovládající a ovládané subjekty. V případě překročení limitu se odpočet snižuje na 100 %. Zároveň se prodlouží možnost uplatnění odpočtu z 3 na 5 let a ruší se omezení spojené s nízkým základem daně či ztrátou. Firmy tak získají větší flexibilitu při využití daňových úlev.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

Užitečné informace