Dne 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy tzv. nový občanský zákoník (NOZ). Základní otázkou v této souvislosti je, odkdy vlastně budeme nový občanský zákoník aplikovat. K zodpovězení této otázky vždy slouží tzv. přechodná ustanovení zákona, která se nacházejí v jeho závěrečné části. V tomto díle seriálu k novému občanskému zákoníku se budeme zabývat těmi nejdůležitějšími přechodnými ustanoveními.
 
Zásadně platí, že novým občanským zákoníkem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (viz § 3028). Pokud tedy uzavřete v roce 2014 např. kupní smlouvu, bude se již plně řídit novým občanským zákoníkem.
 
Současně platí (není-li stanoveno NOZ jinak), že:

• právní poměry, které se týkají práv osobních, rodinných a věcných, se řídí ustanoveními nového občanského zákoníku, nicméně jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinností NOZ, se posuzují podle dosavadních právních předpisů,

• právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinností NOZ, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti NOZ, se řídí dosavadními právními předpisy.

Příklad 1

Společnost A a společnost B uzavřely v roce 2013 kupní smlouvu. Společnost A se zavázala dodat zboží společnosti B do 30. 6. 2014. Pro případ porušení této povinnosti nebyla sjednána žádná sankce. Následně se strany (ještě v roce 2013) ústně dohodly, že pokud společnost A poruší svou povinnost dodat zboží, je povinna zaplatit společnosti B smluvní pokutu ve výši 0,01 % z kupní ceny za každý den prodlení.
 
Společnost A zboží včas nedodala. Právní vztah z kupní smlouvy, jakož i porušení povinnosti ze smlouvy, se posoudí podle stávající úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
 
Vzhledem k tomu, že tento zákon vyžaduje sjednání smluvní pokuty výlučně písemnou formou, je smluvní pokuta, jak si ji strany sjednaly, absolutně neplatná, a to i přesto, že podle nového občanského zákoníku může být smluvní pokuta sjednána i ústně a nárok na ni by vzniknul až v době účinnosti nového občanského zákoníku.
 
Strany si však mohou vždy sjednat, že jejich práva a povinnosti, která vznikla před účinností NOZ, se budou řídit NOZ již ode dne nabytí jeho účinnosti. Mohou tedy tzv. optovat do nového režimu.
 
Ale pozor, NOZ současně stanoví, že na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se přesto použijí ustanovení části první hlavy I, tedy základní zásady soukromého práva.
 
Lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se budou i nadále posuzovat podle dosavadních právních předpisů. Totéž platí i pro lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Příklad 2

Společnost A a společnost B uzavřely v roce 2012 smlouvu o úvěru se splatností úvěru do
31. 8. 2013. Společnosti B úvěr nesplatila, a dne 1. 9. 2013 tak počala běžet čtyřletá promlčecí lhůta (dle § 397 obchodního zákoníku, neboť šlo o obchodní závazkový vztah).
 
Nový občanský zákoník sjednocuje obecnou promlčecí lhůtu na 3 roky (viz § 629 NOZ). Promlčecí lhůta se ale posoudí a doběhne podle dosavadní právní úpravy, tj. společnost B bude moci namítnout promlčení až dne 1. 9. 2017 (nedojde-li k prodloužení či novému běhu promlčecí lhůty, např. v důsledku uznání dluhu).

Věcná práva

Významnou změnu přináší NOZ ohledně práv k nemovitostem, kdy do právního řádu je znovu zavedena zásada superficies solo cedit, tj. povrch ustupuje půdě. V praxi to znamená, že stavba již nebude samostatnou nemovitou věcí, nýbrž součástí pozemku, na kterém byla zřízena.
 
Podle § 3054 NOZ tedy přestává být dnem nabytí účinnosti NOZ stavba samostatnou věcí v právním smyslu a stává se součástí pozemku; to ale platí pouze za předpokladu, že stavba i pozemek mají stejného vlastníka.
 
Pokud má pozemek a stavba na něm stojící vlastníky odlišné, zůstává stavba i nadále nemovitou věcí, a to až do doby, než se pozemek i stavba stanou vlastnictvím téhož vlastníka. Vlastník pozemku má v takovém případě předkupní právo ke stavbě na pozemku se nacházející. A stejně tak vlastník stavby má předkupní právo k pozemku, na kterém stavba stojí. S tím, že lze-li část pozemku se stavbou oddělit tak, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo vlastníka stavby pouze na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě.
 
V případě, že třetí osoba nabude vlastnictví k pozemku a je přitom v dobré víře, že stavba na něm stojící je jeho součástí, stane se tato třetí osoba také vlastníkem stavby a stavba přestane být samostatnou věcí; vlastník stavby má současně právo na náhradu vůči původnímu vlastníkovi pozemku.
 
Očekáváme, že aplikace této „novinky“ v právním řádu, bude přinášet obrovské problémy. Otázkou například je, jak se bude postupovat v případě, kdy stavba i pozemek budou ve vlastnictví stejných osob (spoluvlastníků), nicméně tyto osoby budou mít rozdílné podíly na stavbě a na pozemku.
 
Nový občanský zákoník tuto otázku výslovně neřeší. V úvahu tak přichází buď to, že stavba se v tomto případě součástí pozemku nestane, anebo se jí stane, ale musí dojít k peněžitému vypořádání mezi spoluvlastníky pozemku. Přikláním se k prvnímu výkladu, tj. stavba by se neměla stát součástí pozemku.

Spoluvlastnictví

Od účinnosti NOZ přestanou mít spoluvlastníci zákonné předkupní právo k podílu ostatních spoluvlastníků. Výjimky stanoví § 1124 a § 1125 NOZ, podle kterých zůstává předkupní právo zachováno v následujících případech:

• Pokud bylo spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. V takovém případě, pokud bude některý ze spoluvlastníků převádět svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

• Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; v takovém případě mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

Zákonné předkupní právo spoluvlastníků podle § 140 občanského zákoníku zanikne uplynutím 1 roku od účinnosti NOZ (§ 3062). Samostatně je upraveno předkupní právo u spoluvlastnictví k závodu.

Závazková práva

Jak již bylo uvedeno výše, pokud závazek vznikl před účinností NOZ, aplikuje se na něj dosavadní právní úprava, a to i na práva a povinnosti z něho vzniklé, včetně práv a povinností z porušení takových smluv (tj. otázky týkající se promlčení, náhrady škody apod.).
 
Totéž platí i pro práva ze zajištění závazků, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti NOZ, bez ohledu na to, zda byla zřízena jako práva věcná.
 
Specificky NOZ upravuje přechodná ustanovení pro nájem. Nájem se totiž řídí NOZ (s výjimkou nájmu movitých věcí a s výjimkou pachtu) již ode dne nabytí jeho účinnosti, a to i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
 
Co se rozumí tím, že se NOZ nebude aplikovat na pacht vzniklý před jeho účinností, je otázkou, neboť dosavadní právní předpisy pacht neupravovaly. Předpokládáme, že se tím míní nájem, který se považuje podle NOZ za pacht.

Související články:
Nový občanský zákoník aneb co nás vlastně čeká?
Jazyk nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník – forma právních jednání
Nový občanský zákoník – lhůty a doby
Nový občanský zákoník – obchodní listiny

Chcete mít zákony v aktuálním znění pohromadě a na jednom místě? Zkuste WINLEX – právní systém obsahující většinu platné české legislativy od roku 1945 ze všech oblastí práva. Obsahuje již i nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, který nahradí stávající obchodní zákoník.