Dlouhodobě neúnosné zatížení Nejvyššího soudu by měla vyřešit novela občanského soudního řádu, kterou schválila vláda. Součástí novely je také posílení procesních práv nezletilých dětí, posílení elektronizace justice v občanském soudním řízení či zrychlení vydávání elektronického platebního rozkazu.
Nejvyšší soud nestíhá v posledních letech v přiměřené lhůtě vyřizovat obrovské množství dovolání v občanskoprávních a obchodních věcech. Ministerstvo spravedlnosti proto vládě předložilo novelu občanského soudního řádu, která chce zavést novou koncepci přípustnosti dovolání, jež přispěje ke zrychlení celého řízení.
Materiál omezí přípustnost dovolání pouze na záležitosti, které mají zásadní právní význam. Měla by se také zkrátit nyní dvouměsíční lhůta pro podání dovolání na polovinu. Nejvyšší soud by na základě navrhované změny v občanském soudním řádu mohl také svým rozhodnutím změnit rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě soudu prvního stupně.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, tedy soudu odvolacího, a to za předpokladu, že to umožňuje zákon. Základem stávající podoby dovolání v civilních věcech je novela občanského soudního řádu účinná od 1. ledna 2001, která umožnila takřka úplný hmotněprávní přezkum napadeného rozhodnutí.
Následoval značný nárůst počtu dovolání a užívání tohoto institutu i ve zcela neopodstatněných případech. Nejvyšší soud každým rokem eviduje více než pět tisíc nevyřízených dovolání. Kvalita sepsaných dovolání je navíc často na velmi nízké úrovni, což práci soudu výrazně ztěžuje.
Novela proto stanoví pro oblast dovolání následující koncepční změny:
- svěření jednoduché rozhodovací agendy v soudním řízení jedinému soudci, a to předsedovi senátu nebo pověřenému členu senátu, avšak pouze v zákonem výslovně stanovených případech (např. odmítnutí opožděného dovolání),
- zcela novou koncepci přípustnosti dovolání (o přípustnosti dovolání rozhoduje výlučně Nejvyšší soud, cílem je sjednocení judikatury), odpadají tak zákonem stanovené důvody přípustnosti (např. rozdílnost rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně),
- omezení dovolacích důvodů na jediný, jímž je nesprávné právní posouzení věci (Nejvyšší soud má být především právní instancí, nikoli skutkovou),
- novou možnost Nejvyššího soudu svým rozhodnutím změnit rozhodnutí odvolacího soudu (případně i soudu prvního stupně), v případě, že skutečnosti vyplývají ze spisu,
- lhůtu pro rozhodnutí o přípustnosti dovolání (Nejvyšší soud musí rozhodnout do šesti měsíců),
- zcela novou definici přípustnosti dovolání (neobsahující vágní definici zásadního právního významu), když dovolání bude přípustné v případě, kdy odvolací soud se odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu, předložená otázka není judikatorně vyřešena nebo je rozhodována Nejvyšším soudem rozdílně, má být již vyřešená právní otázka posouzena jinak,
- nutnost jednomyslného rozhodnutí senátu o nepřípustnosti dovolání.
Novela posílí elektronizaci justice
Důležitou součástí novely je také posílení procesních práv nezletilých dětí v občanském soudním řízení. „Návrh zavádí institut tzv. důvěrníka nezletilého. Tímto reflektuje Evropskou úmluvu o výkonu práv dětí a Úmluvu o právech dítěte, která stanovuje možnost poskytnout dětem další procesní práva v soudním řízení, zejména právo požadovat pomoc vhodné osoby dle jejich volby,“ upřesnila mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.
Novela dále posiluje i elektronizaci justice v občanském soudním řízení. Výslovně upravuje možnost využití videokonferencí při dokazování v civilním řízení či zavádí možnost podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu prostřednictvím elektronického formuláře, který bude na webu ministerstva spravedlnosti.
O novele občanského soudního řádu budou nyní rozhodovat poslanci. Pokud projde úspěšně zbývajícím legislativním procesem, mohla by nabýt účinnosti již na začátku příštího roku.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.