Nová oznamovací povinnost by měla platit od července

Parlament České republiky projednává návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zavedením daňových předpisů Evropské unie (dále jen „EU“) a v oblasti zamezení dvojímu zdanění.

Tento návrh bude také obsahovat novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ta do českého právního řádu implementuje směrnici 2018/822/EU, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (tzv. DAC6). Více o této směrnici si můžete přečíst i v článku Na koho se vztahuje oznamovací povinnost?

Předmětem této směrnice je zavedení oznamovací povinnosti přeshraničních uspořádání, jejichž dopadem je mimo jiné získání daňové výhody, vyhýbání se oznamovací povinnosti podle FATCA, GATCA a zastírání skutečného vlastníka plynoucí z takovéhoto uspořádání.

Podle směrnice vzniká s účinností od 1. 7. 2020 povinnost povinné osobě (tj. zprostředkovateli přeshraničního uspořádání a v některých případech uvedených zákonem také uživateli přeshraničního uspořádání) podat oznámení.

A to u přeshraničních uspořádání vzniklých od 1. 7. 2020 do 30 dnů od jejich vzniku, uvedení na trh nebo učinění prvního kroku jejich zavedení (v případě vedlejšího zprostředkovatele ode dne poskytnutí rady nebo pomoci k danému uspořádání). Dále u uspořádání, k jejichž zavedení byl učiněn první krok v období od 25. 6. 2018 do 30. 6. 2020, je povinnost podat oznámení do 31. 8. 2020.

Oznámení bude možné podat prostřednictvím daňového portálu Finanční správy – aplikace EPO.

Přestože projednávání zákona se dosud neukončilo, lze očekávat jeho vstup v účinnost k 1. 7. 2020, jak vyplývá ze směrnice.

Co je oznamované přeshraniční uspořádání?

Oznamovaným přeshraničním uspořádáním se rozumí přeshraniční uspořádání, které naplňuje alespoň jeden z charakteristických znaků uvedených v příloze č. 3 novelizovaného zákona o mezinárodní spolupráci (viz sněmovní tisk 572/0) a současně se uspořádání týká více členských států EU nebo členského státu EU a státu, který není členským státem EU, nebo jiné jurisdikce a alespoň jeden z účastníků tohoto uspořádání:

• je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v jiném státě nebo jurisdikci než jiný účastník tohoto uspořádání,
• je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v alespoň dvou státech nebo jurisdikcích,
• podniká v jiném státě nebo jurisdikci prostřednictvím stálé provozovny nacházející se v tomto státě nebo jurisdikci a toto podnikání alespoň zčásti probíhá podle tohoto uspořádání nebo
• vykonává činnost ve státě nebo jurisdikci, ve které se nepodrobí zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení ani zde nemá stálou provozovnu.

Související článek:
Na koho se vztahuje oznamovací povinnost?