Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Změny v platebním styku

Dne 1. listopadu 2009 nabyl účinnosti zákon č. 284/2009, o platebním styku. Tento nový zákon, jehož hlavním účelem byla zejména nutnost transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady za účelem sjednocení trhu platebních služeb v Evropské unii, přinesl do platebního styku řadu novinek.

Zrychlení plateb

Převody peněz mezi účty by měly být nově rychlejší – platba by měla být připsána na účet příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu (tedy D+1), zatímco dosud byla lhůta o den delší; to samozřejmě za předpokladu, že platební příkaz bude přijat v provozní době banky. Tuto lhůtu si mohou mezi sebou banka a klient dohodnout ve stanovených případech o 1 pracovní den delší pro případ, kdy bude platební příkaz bance předáván v papírové podobě.

Půjde-li o převod v rámci jedné banky, musí být platba připsána ještě týž den. Zákon o platebním styku dále stanoví možnosti prodloužit zákonem stanovenou lhůtu k připsání platby dohodou mezi bankou a plátcem v případě, že součástí platební transakce jsou i směny mezi různými měnami.

Odpovědnost za neautorizovanou platební transakci

Nově zákon o platebním styku zavádí limitovanou odpovědnost plátce (uživatele účtu) za tzv. neautorizovanou platební transakci. K té může dojít například v důsledku ztráty či odcizení platební karty. Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena:

  1. použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku (tedy např. platební karty), nebo
  2. zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků.

Samozřejmě, že v případech, kdy ztráta byla způsobena podvodným jednáním nebo úmyslným či hrubým porušením zákonem stanovených povinností (např. neoznámením ztráty či odcizení platební karty), nese plátce ztrátu v plném rozsahu a s bankou se o ni nijak nedělí.

Pokud by ale plátce (za předpokladu, že nejedná podvodně) bance ztrátu či odcizení platební karty oznámil a ztráta vznikla až po tomto oznámení nebo banka nezajistila, aby uživatel měl k dispozici vhodné prostředky, které mu umožní kdykoliv ztrátu či odcizení oznámit, pak za ztrátu v plném rozsahu odpovídá banka.

Příklad

Pan Novák byl dne 12. listopadu 2009 přepaden na jedné pražské ulici a byla mu odcizena mimo jiné i platební karty k jeho běžnému účtu. Po přepadení byl odvezen do nemocnice, kde byl následující den propuštěn. Po propuštění z nemocnice neprodleně oznámil své bance odcizení platební karty. Do okamžiku, než bance tuto skutečnost oznámil, bylo prostřednictvím karty z jeho účtu vybráno 10 000 Kč.

Tuto ztrátu nese do 150 EUR pan Novák a ve zbytku banka. Pokud by pan Novák ještě v den přepadení oznámil bance ztrátu karty a přesto druhý den došlo k neoprávněnému výběru z účtu prostřednictvím odcizené karty, nese tuto ztrátu již banka.

Výpisy z účtů

Banka je povinna poskytovat klientovi zákonem stanovené informace o provedených transakcích vždy bez zbytečného odkladu po provedení takové transakce. Strany se přitom mohou dohodnout, že tyto informace budou poskytovány nebo zpřístupňovány klientovi v pravidelných intervalech, které ale nesmějí být delší než 1 měsíc. Na způsobu zpřístupnění těchto informací se mohou strany dohodnout, nicméně způsob poskytnutých informací musí umožňovat příjemci si uvedené informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

Tato služba ze strany banky musí být bezplatná. Banka tak nejméně jednou za měsíc musí klientovi zaslat výpis z jeho účtu, nicméně nemusí jít nutně o výpis papírový, strany se mohou dohodnout i na jeho elektronické podobě.

Zrušení účtu zdarma a rychle

Výpovědní doba smlouvy ze strany klienta nesmí být delší než jeden měsíc; navíc, pokud trvala smlouva dobu 1 rok a více, musí být zrušení účtu bezúplatné. V případě, že smlouva trvala kratší dobu než jeden rok, je možné si pro tento případ úplatu za zrušení účtu sjednat; musí jít ale úplatu přiměřenou, která odpovídá skutečným nákladům banky.

Závěrem

Novinek v platebním styku je mnoho a v zásadě je lze hodnotit pozitivně. Bohužel zákon o platebním styku je napsán poměrně složitým způsobem a v některých bodech je jeho výklad nejednoznačný, což by v praxi mohlo působit problémy. Lze tedy předpokládat, že se v brzké době dočkáme jeho novelizace, která by měla sporná ustanovení, která působí výkladové potíže, zpřesnit.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících