Účetní a daňové novinky od roku 2014


Bc. Zuzana Bartůšková
12. 2. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Od roku 2014 se mimo jiné zvýšil limit pro dary odčitatelné od základu daně u fyzických osob na maximálně 15 %, u právnických osob na 10 %.

Foto: Fotolia

 

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva došlo ke změnám, které mají vliv také na účetnictví a daně. V článku naleznete stručný přehled změn, ke kterým došlo v těchto oblastech od 1. 1. 2014.


 

ÚČETNICTVÍ

V souvislosti s novelou občanského zákoníku a se zánikem obchodního zákoníku a vznikem zákona o obchodních korporacích dochází ke změnám ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška“).
  • Změny v terminologii – pojem „půjčka“ se nahrazuje pojmem „zápůjčka“, pojem „společnost a družstvo“ se nahrazuje pojmem „obchodní korporace“.
  • O „závdavcích“ bude účtováno jako o zálohách – budou tak posuzovány i pro účely daně z příjmů (viz § 21b odst. 5 zákona o daních z příjmů).

Zohlednění zásady, že stavba je obvykle součástí pozemku

Pro potřeby účetnictví není stavba považována za součást pozemku a není tedy evidována v položce „B.II.1. Pozemky“, která obsahuje pouze „pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5 vyhlášky). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.2. Stavby“ (viz § 7 odst. 1 vyhlášky).
 
Účtování staveb a pozemků tedy probíhá „postaru“. Zvlášť pozemky, které se neodepisují a účtují se na účtu 031 a zvlášť odepisované stavby na účtu 021.

„Právo stavby“

  • Pokud bude záměrem stavbu realizovat, bude tvořit součást ocenění realizované stavby (viz § 47 odst. 1 písm. l) vyhlášky).
  • Pokud není záměrem účetní jednotky stavbu realizovat, účtuje se právo stavby jako samostatný hmotný majetek (viz § 7 odst. 2 písm. b) vyhlášky).
  • Pokud půjde o majetek určený k obchodování, účtuje se v rámci zásob.
 
Je-li „právo stavby“ pořízeno až po uvedení budovy do užívání, je považováno za technické zhodnocení této stavby.
 
Právo stavby se účetně odepisuje po dobu, na kterou je sjednáno. Pokud je součástí stavby, oceňuje se společně se stavbou.
 
Právo stavby, které je součástí ocenění stavby, se bude daňově odepisovat spolu s budovou, jejíž je součástí.
 
Právo stavby je pro účely DPH považováno za zboží. Jeho poskytnutí je od DPH osvobozeno pouze v případech uvedených v § 56 zákona o DPH.
 
Poplatníkem daně z nemovitých věcí je stavebník, který je vlastníkem stavby. Úplatné nabytí práva stavby podléhá dani z nabytí nemovitých věcí.

Změny v účetním vymezení technického zhodnocení

Technické zhodnocení je považováno za dlouhodobý majetek od výše ocenění stanoveného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého majetku. Pro účely daně z příjmů zůstává hranice 40.000 Kč. Technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku zvyšuje hodnotu majetku.
 
V § 47 odst. 3 vyhlášky se uvádí: „Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku.“
 
V praxi nejspíš nebude problém u hmotného majetku, kde většina účetních jednotek respektuje „daňovou“ hranici 40.000 Kč, která tak bude sloužit i pro technické zhodnocení z účetního i daňového pohledu.
 
Problém bude u dlouhodobého nehmotného majetku, kde většina jednotek respektuje pro zařazení „daňovou“ hranici 60.000 Kč. Pro účely účetnictví tak bude hranice technického zhodnocení nehmotného majetku také 60.000 Kč, ale pro daňové účely zůstává hranice technického zhodnocení 40.000 Kč.

Zálohy na podíly na zisku

Vykazují se v pasivech v položce „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku“. Vyplacené zálohy snižují vlastní kapitál.

DAŇ Z PŘÍJMŮ

  • Terminologické změny: „půjčka“ na „zápůjčka“, „podnik“ na „obchodní závod“, „sdružení bez právní subjektivity“ na „společnost“, „občanská sdružení“ na „spolky“, „závazky“ na „dluhy“, „neziskový subjekt“ na „veřejně prospěšný poplatník“, odpisovat bude „odpisovatel“.
  • Zákonné opatření senátu č. 344/2013 Sb. – pro období 2013 až 2015 nebude uplatňováno ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Tj. nebude zdaňován důchod u poplatníků, u nichž součet příjmů podle § 6 (ze zaměstnání) a dílčích základů daně podle § 7 (z podnikání) a § 9 (z pronájmu) přesáhne částku 840.000 Kč za rok.
  • Mezi dary, o které lze snížit základ daně (§ 15 odst. 1 ZDP), byl přidán odběr orgánu od žijícího dárce. Oceňuje se hodnotou 20.000 Kč.
  • Zvýšení limitu pro dary odčitatelné od základu daně u fyzických osob na maximálně 15 % (§ 15 odst. 1 ZDP), u právnických osob na 10 % (§ 20 odst. 8 ZDP).
  • Paušální minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky vůči podnikateli činí 1.200 Kč – jedná se o daňový náklad/výnos bez ohledu na uhrazení (není úrokem z prodlení). Jde o náhradu škody – nepodléhá DPH.
  • Změna u příjmů podle autorského zákona § 7 odst. 6 – příjmy autorů bez ohledu na účel jsou předmětem srážkové daně, pokud úhrn příjmů od jednoho plátce nepřesáhne 10.000 Kč (zároveň jsou osvobozeny od sociálního a zdravotního pojištění). Na žádost poplatníka je plátce daně povinen do 10 dnů vystavit potvrzení o vyplacených příjmech. Poplatník má právo si tyto příjmy zdaněné srážkovou daní uplatnit ve svém daňovém přiznání. V tom případě z nich odvede sociální a zdravotní pojištění.
  • Svěřenský fond je poplatníkem daně z příjmů právnických osob (i když není právnickou osobou). Příjem svěřenského správce je příjem ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP.
  • Za manžela/manželku je pro účely daně z příjmů (např. sleva na dani na manželku) považován také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (§ 21e odst. 3 ZDP).
  • Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby“ (viz § 21e odst. 4 ZDP) – např. pro účely posouzení nároku na daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti.
  • Příjem z výměnku je považován za ostatní příjem podle § 10 (viz § 10 odst. 1 písm. l) ZDP).
  • Zvyšuje se osvobození u ostatních příjmů podle § 10 na 30.000 Kč za rok.
  • Předmětem daně z příjmů není majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose (u fyzických osob viz § 3 odst. 4 písm. j), u právnických osob viz § 18 odst. 2 písm. f) ZDP).
  • Zvýšení motivačního příspěvku studentovi podle § 24 odst. 2 písm. zu) na 5.000 Kč u středoškoláků, 10.000 Kč u vysokoškoláků.
  • Prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z cenných papírů ze 6 měsíců na 3 roky (doba mezi nabytím a prodejem) – viz § 4 odst. 1 písm. w) ZDP.
  • Možnost pro daňového rezidenta zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání (viz § 36 odst. 7 a § 38d odst. 4 písm. a) bod 2. ZDP).
  • U automobilu, u kterého poplatník použije paušální výdaje, nemůže uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady (u cestovních náhrad za použití vlastního auta na služební cestě) – viz § 25 odst. 1 písm. x) ZDP.
  • Zvýšení odpočtu na podporu výzkumu a vývoje za podmínek stanovených v § 34a ZDP.

Omezení výdajových paušálů

Použije se již na daňové přiznání za rok 2013.
  • Omezení částkou (§ 7 odst. 7 ZDP)
U paušálu 40% (příjmy z jiného podnikání než ze zemědělské výroby a živností) lze uplatnit maximálně výdaje ve výši 800.000 Kč. U paušálu 30% (příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku) lze uplatnit výdaje v maximální výši 600.000 Kč.
 
  • Sleva na manželku a daňové zvýhodnění na dítě (§ 35ca)
Pokud poplatník uplatní paušální výdaje u příjmů podle § 7 (z podnikání) nebo podle § 9 (z pronájmu) a součet dílčích základů daně, u kterých byly uplatněny paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže uplatnit poplatník slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na dítě.

Ceny mezi spojenými osobami (§ 23 odst. 7 ZDP)

„Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to platí i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule.
 
Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku.
 
Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.“
 
Ustanovení o ceně obvyklé se nově týkají i případů, kdy je sjednaná cena nula (např. při bezúročné půjčce poskytnuté společností společníkovi).
 
Naopak při poskytnutí bezúročné půjčky společníkem nevzniká společnosti zdanitelný příjem (viz § 18 odst. 2 písm. f) ZDP).

Zálohová a srážková daň z mezd

  • Byla zkrácena lhůta pro provedení ročního zúčtování do 15. 3. a vrácení přeplatku do 31. 3. (§ 38ch odst. 4 a 5 ZDP). Podle vyjádření daňové správy se použije až na zúčtování daně za rok 2014 – tedy až na začátku roku 2015.
  • Zaměstnancům, kteří byť jen v jediném měsíci v roce 2013 podléhali solidárnímu zvýšení daně, nelze provést roční zúčtování daně. Mají povinnost podat si přiznání sami.
  • Zvyšuje se limit srážkové daně u poplatníků, kteří nepodepsali u zaměstnavatele prohlášení, z 5.000 Kč na 10.000 Kč. Tento limit se uplatní pouze u příjmů z dohody o provedení práce. Nepoužije se tedy u příjmů z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti.
  • Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnancům bezúročnou půjčku, nebude tento prospěch předmětem daně z příjmů u zaměstnanců. Bez ohledu na účel půjčky (viz § 3 odst. 4 písm. j) ZDP).
  • U daňových nerezidentů může zaměstnavatel uplatnit pouze slevu na poplatníka. Ostatní slevy a nezdanitelné částky mohou uplatnit daňoví nerezidenti pouze ve vlastním přiznání, pokud jejich příjmy z ČR budou tvořit alespoň 90 % celosvětových příjmů a pouze za podmínky, že budou daňovými rezidenty států EU, Norska nebo Islandu.
  • Náležitosti mzdových listů jsou rozšířeny o den nástupu do zaměstnání (§ 38j odst. 2 ZDP).

OSTATNÍ DANĚ

Ruší se daň dědická a darovací a přesouvají se do zákona o daních z příjmů. Příjmy z dědictví nebo odkazu jsou bez výjimky osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (dle § 4a písm. a) ZDP) a od daně z příjmů právnických osob (dle § 19b odst. 1 písm. a) ZDP).
 
Od daně z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy podle § 10 odst. 3 písm. d) bezúplatné příjmy:
  • od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
  • od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti, a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
  • obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v předchozích dvou bodech,
  • nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15.000 Kč.

Od daně z příjmů jsou osvobozeny také příjmy fyzické osoby provozující zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata, je-li příjem použit k provozu těchto zařízení (§ 4a písm. i) ZDP).

Daň z nemovitých věcí nahrazuje dosavadní daň z nemovitostí. Daň z nabytí nemovitých věcí nahrazuje daň z převodu nemovitostí.

ZÁKON O REZERVÁCH

Změny pravidel pro tvorbu zákonných opravných položek podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, platí až na pohledávky vzniklé po 1. 1. 2014.
 
Změna se týká § 8a (nepromlčené pohledávky, ke kterým nejsou tvořeny opravné položky podle § 8 ani § 8c). Lze tvořit opravné položky bez ohledu na výši pohledávek a bez nutnosti soudního, správního či rozhodčího řízení (kromě pohledávek nabytých postoupením). A to ve výši 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky u pohledávky 18 měsíců po splatnosti a ve výši 100 % u pohledávky 36 měsíců po splatnosti.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

  • Povinná registrace
Obrat pro účely povinné registrace zůstává ve výši 1 mil. Kč (obrat 750.000 Kč platí až od 1. 1. 2015).
 
  • Uplatňování DPH u dodání nemovitých věcí
GFŘ vydalo k uplatňování DPH u nemovitých věcí podrobnou Informaci dne 9. 12. 2013. Od DPH je osvobozeno dodání nemovité věci, která „je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem, nebo inženýrská síť a není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba“ (viz § 56 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, dále jen „ZDPH“).
 
„Dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve“ (§ 56 odst. 3 ZDPH).
 
  • Ručení při úhradě na nezveřejněné číslo účtu plátce daně
Ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet daně bude uplatňováno u úplaty v hodnotě 700.000 Kč. Hodnota se počítá u souhrnné hodnoty plnění bez ohledu na to, jestli platba byla rozdělena do několika plateb. Forma úhrady nemá na ručení vliv.
 
  • Nespolehlivý plátce
Institut nespolehlivého plátce bude nově uplatňován i na situace, kdy plátce porušil své povinnosti, což vedlo k neuznání jím uplatňovaného nároku na odpočet daně a ten byl snížen minimálně o 500.000 Kč. Doměrek nebyl uhrazen ani v náhradní lhůtě.
 
  • Elektronické podání
Plátci DPH mají povinnost podávat veškerá přiznání k DPH výhradně elektronicky. Výjimku mají pouze fyzické osoby s obratem nižším než 6 mil. Kč za předchozích 12 měsíců, které nemají ze zákona povinnost podávat přiznání elektronicky. Tyto fyzické osoby mohou i nadále podávat přiznání v papírové podobě.
 
Tím není nijak dotčena povinnost pro všechny plátce podávat elektronicky Souhrnné hlášení a Výpis z evidence pro daňové účely v režimu přenesení daňové povinnosti. Elektronicky se podává Přihláška k registraci a Oznámení změny registračních údajů včetně oznámení čísla účtu.
 
Elektronické podání lze uskutečnit buď prostřednictvím datové schránky, nebo pomocí aplikace EPO se zaručeným elektronickým podpisem.



Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.

 

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Mgr. Tomáš Prchal
15. 8. 2014 11:10:57
Dobrý den, můžete být bez obav, zápůjčku ve smyslu § 2390 a násl. NOZ lze poskytnout i bezúročně. Ve smlouvě o zápůjčce by mělo být sjednáno, že je bezúročná.
Hlášení závadného obsahu

Josef Kozák
11. 8. 2014 16:31:30
Dobrý den,
jsem místopředsedou spolku (dříve občanského sdružení) a chtěl bych spolku poskytnout zápůjčku (dříve půjčku) na zajištění chodu.
Lze tuto zápůjčku poskytnout bezúročně nebo je z důvodu provázanosti nutné sjednat úrok obvyklý?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
Josef Kozák
Hlášení závadného obsahu

Zuzana Bartůšková
Prodejce POHODAAutor článků
18. 2. 2014 11:54:43
To Alena: § 109 odst. 2 c) Zákona o DPH hovoří o ručení za úplatu přesahující dvojnásobek limitu podle Zákona o omezení plateb v hotovosti. Úplatu je třeba chápat jako celé zdanitelné plnění tzn. ve většině případů půjde o jednu fakturu. Ale v praxi může nastat situace, kdy bude jedno plnění vyfakturováno více fakturami. Smyslem je, že nelze ručení obcházet tím, že zdanitelné plnění bude placeno na více částí a každá z nich bude nižší než stanovený limit 700 tisíc Kč. Týká se to tedy jednoho celého zdanitelného plnění. Nikoliv všech pohledávek za jednoho odběratele.
Hlášení závadného obsahu

Alena
18. 2. 2014 11:27:55
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o upřesnění ohledně ručení za DPH.
V článku píšete, že "hodnota se počítá u souhrnné hodnoty plnění bez ohledu na to, jestli platba byla rozdělena do několika plateb."
Jedná se mi o to, co je myšleno souhrnnou hodnotou, zda je to celková výše jednoho plnění (jedna faktura) nebo zda se sčítají všechna plnění v rámci roku.
Děkuji Vám za odpověď
Alena
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Pomoc zaměstnavatelům zasaženým povodněmi

3. 10. 2024 | MPSV spouští program Povodeň 2024, který je reakcí na povodňovou situaci, která nastala od 13. září. Nastavení tohoto programu projednala vláda dne 2. října. Cílem je podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům. Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Více se dočtete v tiskové zprávě.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Vladimír Širůček
Výroba reklamy,velkoplošný tisk,potisk trik,samolepky,písmomalířství
www.sirucek.cz

H-servis
Zahradní technika a náhradní díly, servis a prodej
www.servis-h.cz

Kurzovní lístek

25,35 Kč
0,000 Kč
23,08 Kč
0,100 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 07.10.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme