Slovenská novela má dopad i na české podnikatele

Změny slovenského zákona o daních z příjmů (zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov, dále jen „slovenský ZDP“) mohou mít vliv na české podnikatele, kteří podnikají na Slovensku. V článku se zaměříme na všechny důležité novinky v tomto zákoně od roku 2014.

Pronájem pracovní síly na Slovensku nově i u manažerů a členů statutárních orgánů

Od 1. 1. 2014 došlo k podstatné změně definice tzv. ekonomického zaměstnavatele v případě příjmů ze závislé činnosti daňových nerezidentů za práci vykonávanou na Slovensku. Režim mezinárodního pronájmu pracovní síly se nyní vztahuje na podstatně širší okruh osob.
 
Nově se totiž týká i tzv. manažerských pozic a výkonu funkcí, tedy zejména manažerů, společníků, jednatelů, komanditistů či členů orgánů slovenské společnosti, kteří nejsou sice vysloveně povinni při výkonu práce pro slovenskou společnost dbát jejích pokynů a příkazů, ale svou práci vykonávají jménem takové společnosti a na její zodpovědnost.
 
Jsou-li tyto osoby odměňovány pouze společností se sídlem na území České republiky (na základě pracovní smlouvy nebo smlouvy o výkonu funkce) a jejich odměna je českou společností slovenské společnosti přefakturovávána, pak nově dojde k naplnění definice mezinárodního pronájmu pracovní síly.
 
V takové situaci, i když pobyt těchto zaměstnanců na slovenském území nepřesáhne 183 dní za dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se stane plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti slovenská společnost jako ekonomický zaměstnavatel. Důsledkem je, že slovenská společnost bude mít povinnost srazit a odvést zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti z fakturované částky slovenskému správci daně, vést mzdové listy, uvádět tyto zaměstnance v přehledech a hlášeních.

Poskytování služeb českými daňovými rezidenty na Slovensku a vznik službové stálé provozovny

Do konce roku 2013 služby poskytované českými daňovými rezidenty na různých místech Slovenské republiky bez existence trvalého místa k podnikání nezakládaly vznik stálé provozovny českého daňového rezidenta na Slovensku. Přestože smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřená s Českou republikou dávala Slovensku právo takový příjem zdanit, slovenský ZDP obsahoval definici užšího rozsahu, a proto se ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění neaplikovalo v plném rozsahu.
 
Novela slovenského ZDP rozšířila definici stálé provozovny i na služby vykonávané na území Slovenské republiky na různých místech daňovým nerezidentem nebo osobami pro něho pracujícími, pokud doba výkonu takové činnosti přesáhne šest měsíců, a to souvisle nebo v několika obdobích v jakémkoliv období dvanácti po sobě následujících měsíců.
 
Z tohoto důvodu doporučujeme prověřit smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi českými a slovenskými společnostmi, zda nezakládají stálou provozovnu českého daňového rezidenta na Slovensku.
 
Vznikne-li totiž na Slovensku stálá provozovna, česká společnost (český daňový rezident) má povinnost ji nejen zaregistrovat u slovenského finančního úřadu, ale také podávat přiznání k dani z příjmů právnických osob a platit daň z příjmů. Nerespektování těchto povinností může mít pro českého daňového rezidenta nepříjemné důsledky ve formě značných sankcí uložených podle slovenského daňového řádu.
 
Budou-li služby vykonávány mimo území Slovenské republiky, stálá provozovna sice nevzniká, ale vždy by měl český daňový rezident předložit svému slovenskému zákazníkovi potvrzení o daňovém domicilu v České republice.
 
Novela slovenského ZDP totiž zahrnula do příjmů ze zdrojů na území Slovenska i příjmy za služby vykonávané mimo Slovenskou republiku, jsou-li hrazeny slovenskými daňovými rezidenty nebo stálými provozovnami daňových nerezidentů umístěných na Slovensku.
 
Předložením potvrzení o daňovém domicilu v České republice tak český daňový rezident potvrdí svému slovenskému zákazníkovi, že se na něj toto pravidlo nevztahuje.
 
K výše uvedené změně slovenských předpisů a aplikaci smlouvy o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem vydalo Ministerstvo financí Sdělení čj.: MF-43 038/2014/15-1.

Pravidla tržních cen mezi slovenskými a českými společnostmi ze skupiny

Ve Slovenské republice jsou daňoví poplatníci, kteří realizují transakce se společnostmi ze stejné skupiny se sídlem v zahraničí, povinni vést dokumentaci o použité metodě převodních cen. Metody jsou stanoveny ve slovenském ZDP a vycházejí ze směrnice OECD o převodních cenách.
 
Nově od 1. 1. 2014 může tuto dokumentaci požadovat slovenský finanční úřad ve lhůtě do 15 dní ode dne doručení výzvy správce daně. Tato povinnost se týká tedy i slovenských dceřiných společností českých mateřských společností. Proto upozorňujeme na nezbytnost včasného vypracování této dokumentace.

Zavedení přísnějšího režimu zdaňování příjmů rezidentů nesmluvních států ze zdrojů na Slovensku

Od 1. 3. 2014 zavedlo Slovensko inspirováno Českou republikou srážkovou daň a zajištění daně ve výši 35 % na příjmy rezidentů tzv. nesmluvních států. Seznam států, vůči jejichž rezidentům se tato zvýšená srážková daň neaplikuje (včetně České republiky), lze nalézt na webových stránkách slovenského ministerstva financí.
 
I z tohoto důvodu je rovněž důležité, aby čeští podnikatelé byli schopni prokázat daňovou rezidenci v České republice potvrzením vystaveným jejich místně příslušným finančním úřadem v České republice.

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří PETERKA & PARTNERS.