Pravidla při rozdělování zisku u společnosti s ručením omezeným stanovuje obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.). Obecná pravidla mohou být upravena společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami.
O rozdělení zisku
rozhoduje valná hromada. Termín pro konání rozhodující o výplatě podílů na zisku není zákonně stanoven, na rozdíl od termínu valné hromady schvalující účetní závěrku (do šesti měsíců od posledního dne účetního období).
Podíly na zisku jsou
splatné do tří měsíců od rozhodnutí, pokud valná hromada nestanovila jinou splatnost. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
K rozhodnutí není nutné provést notářský zápis ani úředně ověřovat podpisy.
Nelze vyplácet zálohy na podíly na zisku. K výplatě zisku
nelze použít základní kapitál, rezervní fond ani ostatní kapitálové fondy a prostředky, které podle zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů.
Jaké jsou podmínky pro rozdělení zisku?
Je důležité si uvědomit, že pokud má být společníkovi vyplacen podíl na zisku, musí být splněny určité podmínky. Pokud by podmínky nebyly naplněny,
nelze podíl na zisku vyplatit.
Podmínky pro rozdělení zisku:
- Je-li společníkem fyzická osoba, z podílu na zisku je nutné odvést srážkovou daň ve výši 15 %. Odvod srážkové daně zajistí společnost. Tato daň je konečná – pokud fyzická osoba podává své daňové přiznání, podíly na zisku se do něj samozřejmě neuvádí. Podíl na zisku nepodléhá u společníka ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
Samotné zdanění vyplácených podílů na zisku lze rozdělit do dvou kroků:
- sražení daně – je nutné provést při výplatě podílů na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty,
- odvod daně – termín pro odvod daně se váže na termín, kdy byla provedena srážka daně. Srážková daň se odvádí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měla být srážka provedena.
- Hodnota vlastního kapitálu nesmí klesnout pod hodnotu základního kapitálu zvýšeného o zůstatek zákonného rezervního fondu.
- Obchodní zákoník stanovuje povinnost pro společnost vytvořit zákonný rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu.
Tento fond se ročně doplňuje nejméně ve výši 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu do výše 10 % základního kapitálu. Procenta výše uvedená jsou stanovena obchodním zákoníkem, společenská smlouva či stanovy mohou určovat procenta jiná.
- Příděl se neprovádí, pokud byl vytvořen již při vzniku společnosti, nebo již bylo dosaženo 10 % základního kapitálu povinnými příděly ze zisku minulých let. Rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti.
- Vyplácený podíl na zisku nesmí být vyšší než hospodářský výsledek snížený o povinný příděl do rezervního fondu a neuhrazené ztráty minulých let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku.
- Zřizovací výdaje vykázané v aktivech, jako dlouhodobý majetek, musí být odepsány nejpozději do pěti let. Pokud není tento majetek odepsán, lez rozdělit zisk jen tehdy, jsou-li disponibilní zdroje a nerozdělený zisk alespoň rovny neodepsané části zřizovacích výdajů.
Osvobození zisků
Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. zf) zákona o daních z příjmů, ve znění Jednotného inkasního místa novely, se s účinností
od 1. 1. 2015 zavádí osvobození příjmů. Což je velmi zásadní a dalo by se říci přelomová změna.
Tento záměr zřejmě vyšel z požadavku na odstranění dvojího ekonomického zdanění zisku. Poprvé k němu dochází
na úrovni společnosti (společnost zaplatí daň ze zisku v současné sazbě 19 %) a podruhé
na úrovni společníka (ten zaplatí při výplatě podílu na zisku v sazbě 15% srážkovou daň).
Daňové osvobození se proto bude vztahovat zejména na příjmy v podobě:
- podílu na zisku a dividendy z účasti na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty na komanditní společnosti,
- podílu na zisku nebo obdobného plnění z členství v družstvu,
- podílu na zisku tichého společníka,
- vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo člena družstva v družstvu s výjimkou dalšího podílu na majetku transformovaného družstva,
- podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti, ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti,
- podílu na likvidačním zůstatku člena družstva v družstvu,
- vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
- příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,
- zisku převedeného řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
- příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.
Nerezidenti a jejich příjmy
Od 1. 1. 2013 vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), kde zásadní změnou je
úprava zvláštní sazby daně uvalené na příjmy ze zdrojů na území ČR vyplácené ve prospěch nerezidentních subjektů.
Změna spočívá ve zvýšení zvláštní sazby daně vybírané srážkou z 15 % na 35 % na vybrané příjmy uvedené v § 22 zákona o daních z příjmů,
plynoucí ve prospěch:
- subjektů v EU nebo EHP, které nejsou daňovými rezidenty dané jurisdikce,
- subjektů, se kterými má ČR platnou a účinnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, ale nejsou daňovými rezidenty dané jurisdikce,
- ostatních subjektů ze třetích států (offshore destinace).
Související článek:
Podíly na zisku obchodních korporací od roku 2015