Řada živnostníků využívá při výpočtu základu daně z příjmů fyzických osob místo evidence skutečných výdajů výdajový paušál, jehož výše je však zastropovaná. To znamená, že je určena jeho maximální výše.
Zastropování výdajového paušálu však neznamená, že bychom ho nemohli při vyšších příjmech použít vůbec, naopak to může být stále výhodné. Jak tedy výdajový paušál chápat správně a neprodělat na daních?
Obecně známe dva postupy, jak si k našim výdělkům (příjmům) vypočítat výdaje – s cílem docílit co nejmenšího zisku, resp. daně (tak, aby to bylo v rámci zákona, ale co nejméně).
1. Evidujeme skutečné prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů
Příklad:
Živnostník (programátor), plátce DPH, měl za kalendářní rok 2021
příjmy bez DPH 4 000 000 Kč. Během roku si zaplatil
pronájem serveru za 10 000 Kč bez DPH a koupil si
knížku o programování za 500 Kč bez DPH. Jeho skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu byly tedy
10 500 Kč.
Pokud by vycházel z těchto údajů (skutečných), jeho rozdíl mezi příjmy a výdaji by byl
3 989 500 Kč, daň po uplatnění slevy na poplatníka by byla
753 652 Kč.
Výpočet daně při použití skutečných výdajů:
| Příjmy |
4 000 000 |
| Výdaje (skutečné) |
10 500 |
| Základ daně |
3 989 500 |
| |
|
| Průměrná mzda 2021 |
35 441 |
| 48násobek průměrné mzdy |
1 701 168 |
| |
|
Daň 15 % z části základu daně
do 48násobku průměrné mzdy |
255 176 |
Daň 23 % z části základu daně
přesahující 48násobek průměrné mzdy |
526 316 |
| Daň celkem před slevou |
781 492 |
| Sleva na poplatníka |
27 840 |
| Výsledná daň |
753 652 |
2. Vycházíme z tzv. výdajového paušálu, kdy skutečné výdaje jsou nahrazeny výdaji „fiktivními“, které dále nemusíme prokazovat. Výši výdajů představuje zákonem určené procento příjmů. Toto procento se liší podle vykonávané činnosti a výše takto vypočítaných výdajů je zastropována (je určeno jejich maximum).
| Obor činnosti – zdroje příjmů |
Procento příjmů |
Maximální výše výdajů |
| Zemědělská činnost |
80 |
1 600 000 |
| Lesní a vodní hospodářství |
80 |
1 600 000 |
| Živnostenské řemeslné podnikání |
80 |
1 600 000 |
| Živnostenské podnikání |
60 |
1 200 000 |
| Jiná samostatná činnost* |
40 |
800 000 |
| Nájem obchodního majetku |
30 |
600 000 |
* Pozn.: S výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku a s výjimkou autorských příspěvků daněných srážkou do úhrnné výše 10 000 Kč za kalendářní měsíc.
Tento způsob uplatnění výdajů
nelze použít u společných příjmů a výdajů a zpětně jej nelze měnit.
Pokud uplatníme tento způsob výdajů, v částce takto vypočítaných výdajů již
jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.
Technicky je částka maximálních výdajů vždy procentem příjmů z částky 2 000 000 Kč (například u zemědělské činnosti 80 % z 2 000 000 = 1 600 000 Kč, u nájmu 30 % z 2 000 000 = 600 000 Kč). Částky si tedy nemusíme pamatovat.
Dosti často se objevují názory a rady, že poplatník při překročení příjmů 2 000 000 Kč nemůže již výdajový paušál použít a musí vycházet ze skutečných výdajů. To ale není pravda, stejně jako to, že plátce DPH nesmí použít výdajový paušál. Taky
už neplatí, že by si poplatník, který uplatňuje výdajový paušál, nemohl uplatnit slevu na vyživovanou manželku/manžela nebo by si nemohl uplatnit daňové zvýhodnění na dítě.
Poplatník, který překročil příjmy 2 000 000 Kč (tedy i plátce DPH), může použít výdajový paušál
Poplatník tedy klasicky použije výdaje paušálem – jen výše výdajů se se zvyšujícími příjmy již dále nezvedá. Nicméně i tak je to v drtivé většině případů
daňově výhodné.
Příklad:
Náš živnostník z výše uvedeného případu má za rok 2021
příjmy 4 000 000 Kč. Výdaje paušálem 60 % by při jejich nezastropování byly 2 400 000 Kč, ale zákon je „zastropovává“ na výši
1 200 000 Kč – maximálně tedy může uplatnit právě
1 200 000 Kč.
Rozdíl mezi příjmy a výdaji je tedy
2 800 000 Kč (4 000 000 − 1 200 000).
Pokud by tedy živnostník zpanikařil a při překročení příjmů 2 000 000 Kč přešel na evidenci skutečných výdajů, vycházel by při zdanění z rozdílu příjmů a výdajů z částky 3 989 500 Kč, a přitom může nadále využít výdajový paušál a vycházet z částky „jen“
2 800 000 Kč. Daň po uplatnění slevy na poplatníka by v tomto případě byla
480 067 Kč.
Výpočet daně při použití výdajového paušálu:
| Příjmy |
4 000 000 |
| 60% paušální výdaje |
2 400 000 |
Maximálně uplatnitelné paušální výdaje
(1 200 000) |
1 200 000 |
| |
|
| Základ daně |
2 800 000 |
| |
|
| Průměrná mzda 2021 |
35 441 |
| 48násobek průměrné mzdy |
1 701 168 |
| |
|
Daň 15 % z části základu daně
do 48násobku průměrné mzdy |
255 176 |
Daň 23 % z části základu daně
přesahující 48násobek průměrné mzdy |
252 731 |
| Daň celkem před slevou |
507 907 |
| Sleva na poplatníka |
27 840 |
| Výsledná daň |
480 067 |
Výdajový paušál je také
často chybně zaměňován s paušální daní – poplatník s paušální daní (v paušálním režimu) platí pevně danou paušální daň a žádné výdaje neprokazuje vůbec.