S ohledem na životní prostředí jsou daňově zvýhodněni v oblasti silniční a spotřební daně ti podnikatelé, kteří ke své ekonomické činnosti využívají silniční motorová vozidla s alternativním pohonem.
 
Jedná se o vozidla, která:

• mají elektrický pohon,
• mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor,
• používají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, nebo
• jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85 (označován jako E85).

Dle § 3 písm. f) zákona o dani silniční (zákon č. 16/1993 Sb.) jsou výše uvedená vozidla pro dopravu osob nebo pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun osvobozená od daně silniční.
 
Zejména u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) jsou oblíbené tzv. přestavby vozidel na alternativní pohon, a to buď přestavba zážehového (benzínového) motoru na LPG, nebo vznětového (naftového) motoru na CNG. Cena přestavby motorového vozidla se pohybuje mezi 20 000 Kč až 50 000 Kč a takto upravené mohou být motory osobních i nákladních automobilů.
 
Paliva do těchto motorových vozidel jsou zvýhodněná z hlediska spotřební daně, jejich cena u čerpacích stanic bývá zhruba poloviční oproti ceně nafty či benzínu.
 
V souvislosti s používáním vozidel na alternativní paliva se však mohou objevovat i určité nejasnosti a komplikace. V případě vozidel, která jsou přestavěna na LPG či CNG je předpokladem pro uplatnění osvobození od silniční daně skutečné používání tohoto druhu paliva, jelikož smyslem této právní úpravy je motivovat daňové poplatníky k pořízení a používání vozidel, která jsou šetrnější k životnímu prostředí.
 
U přestavěných vozidel může být z určitých technických důvodů i nadále používán benzín či nafta – například při startování, pro zahřátí motoru, při rozjezdu atp. Správce daně by měl tedy náklady na spotřebu paliva posuzovat individuálně, ale obecně spotřebované množství alternativního paliva přepočtené na ujeté kilometry by mělo vždy být u daného vozidla několikanásobně vyšší než spotřebované množství benzínu či nafty.

Příklad 1

Mladý podnikatel si pořídí již přestavěný osobní automobil na LPG z důvodu, aby nemusel platit silniční daň a měl nižší náklady z hlediska spotřeby paliva. Vozidlo používá zcela pro svou ekonomickou činnost. Následně však brzy zjistí, že mu způsob jízdy na dané palivo nevyhovuje a bude raději jezdit na benzín a na LPG režim vůz přepíná minimálně.
 
Vede daňovou evidenci a správce daně při kontrole zjistí, že za rok 2014 má podnikatel v evidenci doklady za nákup benzínu do tohoto vozu ve výši 20 000 Kč, se kterým dle průměrné spotřeby najel 10 000 km, a LPG za 3 000 Kč, se kterým dle průměrné spotřeby najezdil 3 000 km. Podnikatel argumentoval správci daně malým zrychlením při použití LPG. V tomto případě správce daně neuzná podnikateli osvobození od daně silniční dle § 3 písm. f).
 
Pokud by byla důvodem nízkého využívání alternativního paliva dočasná porucha systému LPG, popř. by se podnikatel pohyboval v oblastech, kde nelze alternativní palivo pořídit, pak by zřejmě správce daně své stanovisko přehodnotil. Ačkoliv v ustanovení není uvedeno výhradní používání alternativního paliva, předpokládá se (a je smyslem daného ustanovení) skutečné používání paliva šetrnějšího k životnímu prostředí.

Modernizace nebo technické zhodnocení?

Ve vztahu k uplatnění daňově uznatelných nákladů přináší jisté komplikace i samotná přestavba vozidla na alternativní pohon. Jedná se o modernizaci dle § 33 odst. 3 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“), která má za následek rozšíření vybavenosti a použitelnosti majetku.
 
Pokud by vlastník vozidla, které má zahrnuté v obchodním majetku, za zdaňovací období provedl takové úpravy, které by se posuzovaly jako modernizace či rekonstrukce vozu, za více jak 40 000 Kč, jednalo by se o technické zhodnocení vozidla a výdaje za zdaňovací období nelze zahrnout do základu daně celé, ale postupně, formou odpisů.
 
Pokud poplatník provede technické zhodnocení na vozidle v prvním roce odpisování po zaevidování vozidla do majetku, částka za technické zhodnocení dle § 29 odst. 1 ZDP vstupní cenu nezvyšuje, ale je součástí této ceny.
 
Pokud je provedeno technické zhodnocení na vozidle v jiném roce než v prvním roce odpisování, zvyšuje hodnota technického zhodnocení vstupní, popř. zůstatkovou cenu a použije se koeficient pro zvýšenou vstupní (zůstatkovou) cenu.

Příklad 2

Podnikatel v září 2013 pořídil osobní automobil za 890 000 Kč a ještě ten měsíc na něm provedl přestavbu na LPG za 46 000 Kč. Automobil ve stejném roce vložil do obchodního majetku a používá jej pouze pro svou ekonomickou činnost. Jedná se o technické zhodnocení majetku a podnikatel bude vozidlo odpisovat ze vstupní ceny 936 000 Kč.
 
Nepřesáhnou-li výdaje v daném zdaňovacím období hodnotu modernizace či rekonstrukce na vozidle částku 40 000 Kč, pak je lze dle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP zahrnout jednorázově do nákladů.

Příklad 3

Podnikatel v roce 2014 provedl přestavbu vozidla za 38 000 Kč na palivo CNG. Vozidlo používá ze 40 % pro soukromé účely.
 
Nejedná se o technické zhodnocení dle § 33 ZDP, podnikatel může jednorázově zahrnout do nákladů poměrnou část výdajů za přestavbu vozidla. To znamená 38 000 x 0,6 = 22 800 Kč.

Uplatnění výdajů za pohonné hmoty

V případě uplatnění výdajů za pohonné hmoty je rozhodující, zda má poplatník vozidlo zahrnuté nebo nezahrnuté do obchodního majetku, popřípadě pronajaté či vypůjčené.
 
Pokud podnikatel používá ke svým pracovním cestám vlastní vozidlo zahrnuté v obchodním majetku, vozidlo v nájmu nebo vozidlo pořízené formou finančního leasingu, bude do výdajů uplatňovat skutečnou spotřebu pohonných hmot, kterou prokáže doklady za nakoupené pohonné hmoty, prokazatelnou evidencí jízd a účelem služební cesty.
 
Uplatněné výdaje za nákup pohonných hmot by měly odpovídat průměrné spotřebě vozidla uvedené v technickém průkazu. V případě, že v technickém průkaze nejsou uvedeny hodnoty průměrné spotřeby alternativního paliva, používá se průměrná spotřeba původního paliva.
 
Jestliže podnikatel vozidlo nezahrnul do svého obchodního majetku, uplatní výdaje ve formě základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Základní náhrada je pro osobní i nákladní automobily pro rok 2015 stanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí ve výši 3,70 Kč za 1 km (pro rok 2015 je aktuální vyhláška č. 328/2014 Sb.). Tuto sazbu mohou použít též majitelé vozidel s alternativním pohonem.
 

Průměrná spotřeba je uvedená v technickém průkaze. Pokud v něm není uvedena spotřeba alternativního paliva, použije se průměrná spotřeba původního paliva. Cenu pohonných hmot majitel vozidla s alternativním pohonem prokazuje vždy dokladem za nakoupené pohonné hmoty, nelze použít ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP, jelikož Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí průměrné ceny příslušných pohonných hmot pouze pro benzín a motorovou naftu.
 
Podnikatelé s vozidly na alternativní pohon mohou při splnění stanovených podmínek využít i tzv. paušální výdaj na dopravu. Ten činí 5 000 Kč měsíčně v případě využití vozidla výhradně k dosažení zdanitelných příjmů, nebo 4 000 Kč měsíčně v případě, že je vozidlo využíváno také pro soukromé účely.

Příklad 4

Podnikatel uplatňuje na své vozidlo na alternativní pohon zařazené v obchodním majetku skutečnou spotřebu pohonných hmot. Vozidlo je v srpnu roku 2014 vyřazeno z obchodního majetku.
 
Od chvíle vyřazení vozidla z obchodního majetku bude u auta uplatňovaná pouze náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty. U tohoto vozidla, které již není zařazené v obchodním majetku, ale v minulosti bylo, již nelze uplatnit základní náhradu. Podnikatel musí cenu pohonných hmot prokázat daňovým dokladem, nemůže využít vyhlášku Ministerstva práce a sociálních věcí o cestovních náhradách.

 
Kromě nízkých nákladů za palivo a osvobození od silniční daně jsou vozidla na alternativní pohon většinou při provozu i tišší a šetrná k životnímu prostředí (například použití vozidla na zemní plyn sníží tvorbu smogu až o 80 %).
 
Na druhou stranu ne všechny daňové dopady na provoz takového vozidla jsou pozitivní, občas jsou situace komplikovanější či méně výhodnější (zejména v případě nutnosti dokládání ceny za nakoupené pohonné hmoty za všech okolností, kromě uplatnění paušálních výdajů na dopravu).

Související články:
Automobil v podnikání
Paušální výdaje na dopravu