Chyby jsou přirozenou součástí práce. Způsob, jakým s nimi zacházíme, však rozhoduje o tom, zda se v týmu rozvine strach a stagnace, nebo otevřenost a inovace. Jak tedy pracovat s chybou tak, aby podpořila psychologickou bezpečnost? A na jaké nejčastější chyby si dát pozor? Podívejme se na to pohledem řadového pracovníka, manažera i majitele nebo CEO.
1. Nebojme se přiznat vlastní chybu
Slepá ulička: Zametání chyb pod koberec nebo hledání viníků místo řešení. Svalování viny na podřízené vede k atmosféře strachu.
- Běžný pracovník: Přiznejte chybu, pokud ji uděláte – ukazuje to zodpovědnost a odvahu.
- Manažer: Jděte příkladem, ukazujte, že i vedoucí dělají chyby a učí se z nich.
- Majitel/CEO: Vytvářejte firemní kulturu, kde chyba není trestem, ale příležitostí k růstu.
Jak na to: Technika „Lead by example“ – pokud nadřízený přizná svou chybu, zvyšuje tím důvěru a podporuje otevřenost.
Ilustrace: Manažer během porady omylem špatně interpretuje data. Místo zlehčování situace řekne: „Udělali jsme chybu v interpretaci čísel. Pojďme se podívat, co z toho plyne a jak se příště vyvarovat podobných nepřesností.“
2. Hledejme řešení, ne viníky
Slepá ulička: Tvrdé postihování chyb vede k utajování problémů a strachu z iniciativy. Příliš rychlé odsouzení konkrétní osoby bez pochopení kontextu situace.
- Běžný pracovník: Místo obviňování se zaměřte na to, jak situaci napravit.
- Manažer: Věnujte se analýze, co vedlo k chybě, ne tomu, kdo ji způsobil.
- Majitel/CEO: Nastavte systém, kde jsou chyby reflektovány konstruktivně, ne represivně.
Jak na to:
Technika 5x proč – ptejme se „proč“ až do kořenové příčiny problému. Ilustrace: V týmu dojde ke zpoždění projektu. Místo hledání „kdo za to může“ manažer s týmem analyzuje důvody:
- Proč jsme projekt nestihli? → Nečekaná chyba v kódu.
- Proč k ní došlo? → Kód nebyl dostatečně testován.
- Proč nebyl testován? → Nebyl čas kvůli jiným úkolům.
- Proč nebyl čas? → Máme přetížený tým.
- Proč je přetížený? → Špatné rozdělení práce.
Opatření: Zlepšení plánování a realistické rozdělování práce.
3. Otevřeně komunikujme o nezdarech
Slepá ulička: Ticho kolem chyb vede k jejich opakování a k nízké důvěře v týmu. Neformální drby o chybách kolegů místo otevřeného a bezpečného prostoru pro diskusi.
- Běžný pracovník: Sdílejte své zkušenosti – kolegové se mohou poučit a předejít stejným chybám.
- Manažer: Podporujte pravidelné retrospektivy a sdílení poznatků z neúspěchů.
- Majitel/CEO: Vytvořte prostor, kde mohou lidé bezpečně mluvit o chybách a učit se z nich.
Jak na to: Technika „Fuck-up meeting“ – pravidelné sdílení chyb a ponaučení.
Ilustrace: Jednou měsíčně tým uspořádá neformální setkání, kde se sdílí chyby a lekce z nich. Kolegové se podělí o příběhy, jak něco nevyšlo, a společně hledají cesty ke zlepšení.
4. Oceňujme snahu, nejen výsledek
Slepá ulička: Chválit pouze bezchybné výstupy a ignorovat úsilí, které vedlo k inovaci. Odměňování jen „bezchybných výsledků“ vede k opatrnosti a stagnaci.
- Běžný pracovník: Nebojte se experimentovat, i když ne vše vyjde hned.
- Manažer: Uznávejte úsilí zaměstnanců a nebojte se pochválit i „dobře míněný neúspěch“.
- Majitel/CEO: Podporujte inovace i za cenu rizika chyb.
Jak na to: Technika „Uznání pokroku“ – pravidelně reflektujeme nejen úspěchy, ale i odvahu zkoušet nové věci.
Ilustrace: Zaměstnanec v marketingovém týmu vyzkouší novou kampaň, která ale nepřinese očekávané výsledky. Místo výčitek mu manažer poděkuje: „Cením si, že jsi experimentoval. Pojďme zjistit, co z toho můžeme použít pro příště.“
5. Vytvářejme bezpečný prostor pro zpětnou vazbu
Slepá ulička: Kritika bez pochvaly nebo konstruktivního návrhu na zlepšení, kritika bez návrhu řešení nebo ponižování lidí za chyby.
- Běžný pracovník: Dávejte kolegům konstruktivní zpětnou vazbu – pomáháte jim růst.
- Manažer: Veďte pravidelné individuální rozhovory, kde se chyby řeší v klidu a s respektem.
- Majitel/CEO: Budujte firemní prostředí, kde zpětná vazba není strašák, ale přirozená součást práce.
Jak na to: Technika „Semafor“ nebo „Start – Stop – Continue“ – konstruktivní forma zpětné vazby (co začít dělat, co přestat dělat, v čem pokračovat).
Ilustrace: Manažer si s týmem sedne a společně diskutují, co v práci funguje, co je třeba zlepšit a co je dobré zachovat. Například:
- Start: „Můžeme zkusit více sdílet neformální úspěchy i chyby?“
- Stop: „Přestaňme obviňovat jednotlivce, když je problém systémový.“
- Continue: „Dává smysl pravidelné setkávání týmu k řešení chyb.“
+1 Klíčový princip: Chyba je příležitost k učení
Slepá ulička: Vytvářet firemní kulturu, kde jsou chyby vnímány jako selhání místo jako cesta k lepším výsledkům.
Místo trestu za chyby podporujme reflexi, poučení a inovaci. Pokud firma nebo organizace vnímá chyby jako přirozenou součást růstu, vzniká prostředí, kde se lidé nebojí přicházet s nápady a převzít odpovědnost.
Jak na to: Technika „Growth mindset“ – vnímejme chyby jako příležitost k růstu, nikoli jako selhání.
Ilustrace: CEO firmy veřejně sdílí svůj osobní neúspěch a co se z něj naučil. Ukazuje tak, že i lídři se učí a chyby nejsou tabu.
V psychologicky nebezpečném prostředí panuje kultura „za chyby se platí“. Panuje atmosféra strachu ze selhání, z neúspěchu. Chyb se tedy dělá méně. Organizace a firmy však stagnují, hrají „na jistotu“ („Nikoho nikdy nevyhodili, když nakoupil od IBM.“). Dříve či jen o málo později se budou potýkat s problémem nadměrné fluktuace a zhoršení mezilidských vztahů. Největší chybou je bát se udělat chybu a nepoučit se z ní.
V psychologicky bezpečném prostředí se chyb objevuje více. Dobrá práce s nimi rozvíjí kvalitní firemní kulturu, může podporovat inovace a rozkvět.
Takhle je to jednoduché. Takhle je to těžké.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.