Jak asi každý vnímá, současná doba je nejistá, okolnosti se mění. Co bylo platné před rokem, nemusí platit dnes. Možná jste začali podnikat, ale obchod se nerozvinul tak, jak jste plánovali a nakonec jste zjistili, že je lepší zkusit štěstí zase v zaměstnání. Anebo si jen přejete stávající živnost zrušit.
 
Jaký je vůbec rozdíl mezi přerušením a zrušením živnosti a jaká jsou rizika takového rozhodnutí? O tom je následující článek.

Přerušení živnosti

Budeme se zabývat přerušením živnosti jakožto přerušením podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.
 
Živnost lze přerušit na libovolnou dobu, která může trvat dokonce i několik let. Není nutné to hlásit přímo živnostenskému úřadu, ale máte povinnost přerušení živnosti oznámit do osmi dnů na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. A také tuto skutečnost musíte nahlásit finančnímu úřadu, a to do 15 dnů.
 
Můžete však využít možnosti provést přerušení přímo na živnostenském úřadě a vyplnit tam jednotný registrační formulář. Tak můžete jedním dokumentem oznámit přerušení živnosti na správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu i finanční úřad. Z vlastní zkušenosti však doporučuji si ověřit, zda příslušné úřady vyplnění tohoto formuláře zaregistrovali.
 
Oznámení přerušení provozování živnosti nelze učinit zpětně. Podle § 31 odst. 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, musí podnikatel toto oznámení nahlásit předem. V tomto odstavci zákona jsou dále uvedeny povinnosti vztahující se na podnikatele během přerušení živnosti.
 
Pokud chceme získat podporu v nezaměstnanosti během přerušení živnosti, musíme také navštívit úřad práce.
 
Během přerušení živnosti nemusíme platit sociální pojištění, avšak pro nárok na důchod se tyto nepojištěné měsíce nepočítají jako odpracovaná doba.

Jak je to s daněmi?

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob v průběhu zdaňovacího období přeruší podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a tuto podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná činnost přerušeny, má povinnost upravit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), a to za zdaňovací období (nebo část zdaňovacího období), které předchází dni přerušení podnikatelské činnosti.
 
Zjednodušeně řečeno, v tomto případě musí podnikatel postupovat stejným způsobem, jako kdyby podnikání ukončil. Co je v takovém případě potřeba, je v tomto článku uvedeno níže v části „zrušení živnosti“.

Obnovení živnosti

Pokud obnovíte živnost po uplynutí doby, na kterou jste ji přerušili, nemusíte tuto informaci nahlašovat živnostenskému úřadu. Pokud ji však chcete obnovit před uplynutím této doby, tuto skutečnost musíte živnostenskému úřadu nahlásit.
 
V obou případech však musíte také informovat všechny dotčené instituce a úřady – správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad, a to ve stanovených termínech.
 
I při obnovování živnosti můžete využít jednotného registračního formuláře.
 
Nejdůležitější zákony a předpisy týkající se přerušení živnosti:

• zákon o živnostenském podnikání: § 31 odst. 2, 9, 11, 17 a § 17 odst. 4, 8

• zákon o daních z příjmů: § 23

Zrušení živnosti

Pokud se rozhodnete zrušit svoje podnikání, v první řadě vás čeká zrušení živnostenského oprávnění. Tuto změnu musíte nahlásit živnostenskému úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu. Kolečko po úřadech si můžete zjednodušit vyplněním jednotného registračního formuláře, který vyplníte na živnostenském úřadě.
 
Poté je potřeba se vypořádat s pohledávkami, závazky, zásobami, dlouhodobým majetkem apod. Zde záleží, zda fyzická osoba vede účetnictví, či daňovou evidenci. Následně se také rozlišuje, zda jsou uplatňovány skutečné výdaje, nebo tzv. „výdajovým paušálem“.
 

• 1. případ: Poplatník, který vede daňovou evidenci

Poplatník, který vede daňovou evidenci, se řídí ustanovením § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 zákona o daních z příjmů. Podle tohoto se základ daně zvyšuje o hodnotu nezaplacených pohledávek, rezerv a nespotřebovaných zásob. Dále pokud máte v daňové evidenci nezaplacené závazky, o jejich hodnotu se základ daně sníží.
 
Příklad: Podnikatel (fyzická osoba) se rozhodl k datu 30. září 2013 ukončit svoji činnost. Musí upravit základ daně a vypořádat se tak s majetkem a závazky, a to ke dni předcházejícímu den ukončení činnosti.
 
Podnikatel má k 30. září 2013 tento majetek a závazky:

1. Pohledávky                                  30 000
2. Závazky                                       20 000
3. Zásoby v pořizovací ceně            40 000

 
Hodnota neuhrazených pohledávek k datu ukončení činnosti zvyšuje základ daně (výjimka je u pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP). Pohledávky, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, se do základu daně nezapočítávají. V praxi se často stává, že i po skončení podnikání dojde k úhradě těchto pohledávek. Tyto částky již byly dle předchozího jednou zahrnuty do základu daně a byly tudíž již zdaněny, nebudou tedy znovu předmětem zdanění. To koresponduje s ustanovením § 23 odst. 4 písm. d) ZDP.
 
Hodnota závazků také vstupuje při ukončení činnosti do základu daně. Tato položka však základ daně snižuje. Musí se jednat o závazky, které by při úhradě byly daňovým výdajem. Obdobně jako tomu je u předchozího případu, v praxi není výjimkou, že po ukončení podnikání dojde k úhradě závazků. Nicméně ani tato úhrada nebude mít jakýkoliv vliv na vaši daňovou povinnost.
 
Hodnota nespotřebovaných zásob zvyšuje základ daně. Hodnotou je pořizovací cena zjištěná z daňové evidence. Pokud dojde do pěti let po jejich vyřazení k prodeji, do základu daně jako ostatní příjem (§ 10 ZDP) se zahrne rozdíl, o který převyšuje cena (za kterou byly nespotřebované zásoby prodány) hodnotu zásob již jednou zahrnutých do základu daně. Po uplynutí lhůty pěti let je tento příjem od daně z příjmů osvobozen.
 

• 2. případ: Poplatník vede daňovou evidenci, ale výdaje uplatňuje paušálem

Poplatník, který vede daňovou evidenci a uplatňuje výdaje paušálem, se řídí ustanovením v § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 ZDP. Zde upravuje základ daně jen o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y).
 

• 3. případ: Poplatník vede účetnictví

U poplatníka, který vede účetnictví, zásoby nemají na základ daně žádný vliv. Pokud se zásoby prodají po ukončení podnikání, zdaní se jako příjem. Na základ daně nemají vliv ani pohledávky a závazky, které podnikatel evidoval v účetnictví před ukončením podnikání.
 
Dalšími kroky je podání daňového přiznání a přehledů na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
 
V případě, že máte zaměstnance, je potřeba s nimi ukončit pracovní poměr. Jelikož je ukončen z důvodu zrušení zaměstnavatele, náleží jim odstupné. Pokud máte více jak 20 zaměstnanců, musí se také informovat úřad práce (zákoník práce § 52, § 62 a § 67).

Shrnutí

Jak z výše uvedeného vyplývá, nemusíte odkládat pozastavení či zrušení svého podnikání kvůli náročné administrativní činnosti. Je však důležité pamatovat na své povinnosti ne pouze vůči dotčeným institucím státní správy, ale také z účetního hlediska.
 
V článku byly zmíněny nejběžnější příklady z praxe. Každý podnikatel má však své specifické požadavky, a proto doporučujeme, pokud tento krok plánujete, obrátit se v případě nutnosti konzultace na svého účetního nebo daňového poradce. Tímto krokem předejdete řadě zbytečných průtahů či komplikací.