Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá v § 81 povinnost zaměstnavatelům, kteří mají v pracovním poměru více než 25 zaměstnanců, zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců činí 4 %.

Povinnost zaměstnávat osoby zdravotně postižené (OZP) můžou zaměstnavatelé plnit několika způsoby:

• zaměstnáním v pracovním poměru

• odebíráním výrobků nebo služeb

• odvodem do státního rozpočtu

• kombinací předchozích způsobů

Nejdříve je nutné si uvědomit, kdo je osobou se zdravotním postižením. V roce 2012 se za osoby OZP považují:

• osoby invalidní ve III. stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením)

• osoby invalidní v I. nebo II. stupni invalidity

Dále také:

• osoby zdravotně znevýhodněné (původně osoby se ZPS)

• osoby, které byly posouzeny orgánem sociálního zabezpečení, že již nejsou invalidní v I. nebo II. stupni, ale ještě po dobu 12 měsíců se na ně pohlíží jako na osoby se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru

Nejprve je nutné stanovit, kolik zdravotně postižených by měl zaměstnavatel zaměstnat. Při výpočtu se vychází z přepočteného ročního počtu zaměstnanců.

Příklad:
Zaměstnanci odpracovali 235 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2 016 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 4,67 osob zdravotně postižených.

(235 556 / 2 016) x 4 % = 4,67

Odebírání výrobků nebo služeb

Zaměstnavatel, který zaměstnává nejméně 25 zaměstnanců, nemusí vždy zaměstnávat zákonem stanovené povinné procento osob se zdravotním postižením. Někteří zaměstnavatelé nemusí v rámci své pracovní činnosti nalézt vhodného zaměstnance se zdravotním postižením, který by vyhovoval pracovním požadavkům zaměstnavatele. Někteří zaměstnavatelé nechtějí, nebo nejsou schopni vytvořit pracovní pozici, na které by mohli zaměstnat osobu se zdravotním postižením.
 
Zákon o zaměstnanosti stanovuje v § 81 i další způsoby, jak mohou zaměstnavatelé plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením, aniž by museli plnit tuto povinnost zajištěním pracovního poměru a místa.
 
Svou povinnost může zaměstnavatel plnit:

• odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením

• zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům

• odebíráním výrobků a služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance

• zadáváním zakázek těmto osobám, pokud prokáží, že patří mezi osoby se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé a OSVČ mohou poskytnout své výrobky, služby nebo splnit zadané zakázky max. do výše 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství z předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (§ 81 odst. 3).

Příklad:
Zaměstnavatel z příkladu výše odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku více než 50 % OZP služby v hodnotě 257 000 Kč bez DPH.

257 000 / (7 x 24 408) = 1,50

Zaměstnavatel splnil povinnost náhradním plněním zápočtem 1,50 OZP. Z původních vypočtených 4,67 OZP zbývá po zápočtu 1,50 náhradního plnění zaměstnat 3,17 zaměstnance (4,67 - 1,50).
 
Pro samotný výpočet je nezbytné zjistit si údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku (vyhláška č. 500/2012). Dle této vyhlášky činí aktuální průměrná mzda v národním hospodářství 24 408 Kč. Celková cena takto odebraných výrobků nebo služeb se vydělí sedminásobkem této částky bez DPH.

Odvod do státního rozpočtu

Zaměstnavatelé, kteří nezaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a ani neodebírají výrobky, služby atd., odevzdají státu „určitou finanční pokutu“.
 
Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla.
 
Příklad:
Plnění do státního rozpočtu se počítá stejně, jako v příkladech uvedených výše, na dvě desetinná místa. Až výsledná vypočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Ve výpočtu se zohlední pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Zaměstnanci na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti se samozřejmě nepočítají, nezapočítává se ani případná proplacená dovolená, mateřská a rodičovská dovolená, neplacené volno a doba neposkytování nemocenského od ČSSZ.

Kombinace předchozích způsobů plnění

Příklad:
Zaměstnavatel zaměstnával zaměstnance v I. stupni invalidity, který odpracoval 1 620 hodin, a po část roku zaměstnance v III. stupni invalidity, který odpracoval 982 hodin. Ostatní zaměstnanci odpracovali 235 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2 016 hodin.
 
Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 4,67 OZP. Mimo jiné odebral zaměstnavatel od jiného zaměstnavatele, splňujícího podmínku více než 50 % OZP, služby v hodnotě 257 000 Kč bez DPH. Plnění je 1,5 OZP.

OZP I. stupeň invalidity: 1 620 / 2 016 = 0,80
OZP III. stupeň invalidity: (982 / 2 016) x 3 = 1,46 (započítává se pro účely povinného podílu 3x)

od vypočtené povinnosti odečteme náhradní plnění a zaměstnance OZP:
4,67 – 1,50 – 0,80 – 1,46 = 0,91 (dopočet odvodu do státního rozpočtu)

Zbývá 0,91 zaměstnance. Vynásobíme 2,5násobkem průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku (0,91 x (24 408 x 2,5) = 55 529 Kč. Tuto částku odvedeme ve stanoveném termínu do státního rozpočtu.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců

Jak stanovit, zda se nás povinnost zaměstnávání zdravotně postižených týká? Výpočet se řídí § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., který provádí zákon o zaměstnanosti.
 
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočítáme jako podíl odpracovaných hodin (včetně práce přesčas) k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují také hodiny čerpané řádné dovolené, placené překážky v práci, pracovní neschopnost a doba ošetřovného.
 
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit prostřednictvím Úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Ohlášení se provádí vyplněním tiskopisu „Oznámení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců.“
 
Odvod do státního rozpočtu se také poukazuje do 15. února následujícího roku.