Když se řekne úřad práce, lidé si automaticky vybaví zaměstnance, kteří ztratili práci a kteří navštíví úřad práce, aby získali nové zaměstnání. Ale že by mohl jít na úřad práce i podnikatel? To možná není tak obvyklé. A tak nastává otázka: Jde dohromady podnikatel a úřad práce?
 
V tomto článku si ukážeme, že to nejméně ze dvou důvodů lze. Jedna možnost je, že podnikatel se nahlásí na úřad práce a druhá možnost je, že bývalý zaměstnanec, který šel na úřad práce hledat nové zaměstnání, nakonec odejde z tohoto úřadu jako podnikatel.

Podnikatel jdoucí na úřad práce

Ano, i podnikatel (myslíme tím OSVČ) se může dostat do situace, kdy navštíví úřad práce. V dnešní nejisté době se může stát, že již podnikatel nemá dostatek zakázek na obživu. Má tak dvě možnosti – buď podnikání úplně zruší, nebo ho na nějakou dobu přeruší (o tom, jak zrušit či přerušit podnikání a jaké z toho plynou povinnosti, se můžete dočíst v článku Přerušení či zrušení živnosti).

V obou případech pak může využít služeb úřadu práce a najít si vhodné zaměstnání. Podnikatel tak může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti a stát se uchazečem o zaměstnání.
 
Podle zákona o zaměstnanosti může být uchazečem o zaměstnání osoba samostatně výdělečně činná ve smyslu § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Aby mohl mít takový podnikatel nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí splnit určité podmínky. Důležité je, aby získal v rozhodném období svou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a aby požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti.
 
Přičemž rozhodným obdobím jsou předchozí dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Podporu v nezaměstnanosti by nezískal, pokud by ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, byl poživatelem starobního důchodu.
 
Dále je nutné doložit úřadu práce potvrzení o ukončení či přerušení samostatné výdělečné činnosti.

Podpůrčí doba a výše podpory

Podpůrčí doba, neboli jak maximálně dlouho můžete být na úřadu práce, je:

• do 50 let věku – 5 měsíců,

• nad 50 do 55 let věku – 8 měsíců,

• nad 55 let věku – 11 měsíců.

 
Výše podpory je:

• v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %,

• další dva měsíce 50 %,

• zbývající podpůrčí dobu 45 %.

 
Pro OSVČ se podpora stanovuje z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.
 
Pokud se stane, že nemůžete bez svého zavinění osvědčit výši vyměřovacího základu, nebo ho stanovit nelze, činí podpora v nezaměstnanosti:

• první dva měsíce 0,15násobek,

• další dva měsíce 0,12násobek,

• zbývající podpůrčí dobu 0,11násobek

 
Pokud podnikatel samostatnou výdělečnou činnost jen přerušil a nalezne nové zaměstnání, může svou činnost obnovit a mít ji jako vedlejší.

Podnikatel jdoucí z úřadu práce

Může nastat také obrácená situace, a to taková, že jste jako zaměstnanec přišli o zaměstnání, zaregistrovali jste se na úřadu práce a místo, aby vám úřad práce pomohl s vyhledáním nového místa, pomůže vám s rozjezdem podnikání a vy odcházíte jako OSVČ. Jak je to možné?
 
Od úřadu můžete získat příspěvek, který je podle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, určen na společensky účelné pracovní místo. A tím je i takové pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Ovšem tato cesta není úplně jednoduchá. Na tento příspěvek není automatický nárok a je nutné splnit několik kritérií.
 
Kromě splnění různých podmínek je také potřeba svůj podnikatelský projekt obhájit před komisí a přesvědčit ji o svém úspěchu. Další podmínky se pak ještě plní, i pokud vše úspěšně absolvujete a dotaci získáte. Určité podmínky se můžou lišit podle konkrétního úřadu práce, respektive podle ukazatelů, jako je nezaměstnanost v konkrétním okrese, či situace na místním trhu práce.

Výše příspěvku

Výše příspěvku je upravena v § 113 zákona o zaměstnanosti a vyplácí se měsíčně. Může maximálně činit čtyřnásobek (98.488 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice.
 
Při zřízení více než deseti pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa být maximálně šestinásobek (147.732 Kč) této průměrné mzdy.
 
Pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti, nebo je vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, pak může výše příspěvku činit šestinásobek (147.732 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

A při zřízení více než deseti pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek (196.976 Kč) této průměrné mzdy.
 
V praxi se však výše příspěvku pohybuje nejčastěji v rozmezí od 20 do 50 tisíc korun.

Konkrétní podmínky

Hlavní podmínka je být evidovaný na úřadu práce a nepodnikat už v dřívější době. Příspěvek se neposkytuje v případě, že žadatel v minulosti již v dané činnosti podnikal.
 
Další podmínky si každý jednotlivý úřad práce může určit podle sebe. Například může dát přednost uchazečům, kterým nelze z určitých důvodů sjednat zaměstnání jiným způsobem. To jsou například uchazeči evidovaní déle než pět měsíců, absolventi bez praxe či osoby nad 55 let.
 
Dále je pak nutné podnikat alespoň jeden až dva roky. Pokud byste ukončili činnost dříve, příspěvek byste museli vracet. Výjimkou je ukončení ze zdravotních důvodů, nebo v případě úmrtí.

Jaký je postup?

Musíte vyplnit žádost a k ní doložit další skutečnosti na ní uvedené. Žádost s názvem Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu SVČ naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
 
Žádost je projednána úředníky a vy můžete být pozváni před schvalovací komisi, kde musíte obhájit svůj podnikatelský záměr. Pokud komisi přesvědčíte, rozhodne o přidělení příspěvku.
 
Dále s vámi úřad uzavře dohodu, ve které také stanoví, na co konkrétně jsou prostředky určeny. Také je zde sjednána doba, dokdy musí OSVČ provést vyúčtování a případně vrátit finanční prostředky, které nebudou vynaloženy na způsobilé výdaje.
 
Dále můžete požádat o překlenovací příspěvek, který se poskytuje na úhradu provozních nákladů. Poskytuje se nejdéle na pět měsíců a činí 0,25násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku (6.155,50 Kč).

Závěrem

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že podnikatel a úřad práce jdou dohromady. Podnikatelé mohou mít nárok na zařazení do evidence uchazečů o práci a příspěvek na nezaměstnanost.
 
A také úřad práce může pomoci s podnikáním. Jde o složitější akci, která může být časově náročná a nakonec nemusí být odsouhlasena, ale pokud se vše povede, může to být nový úspěšný start. Pokud se do této akce pustíte, je důležité vše dobře promyslet a propočítat a také se předem poradit s příslušným úřadem práce a pobavit se o konkrétních podmínkách.

Související článek:
Business plán neboli podnikatelský plán – jak na něj?