Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odpovědi na dotazy z online poradny – 41. díl


Redakce
3. 2. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Můžete si v daňovém přiznání odečíst úroky z úvěru, když nemáte v nemovitosti trvalý pobyt? Je možné mít pozastavenou živnost a zároveň být stále registrovaný k DPH? Nejen na tyto dotazy se dozvíte odpověď v naší daňové a účetní poradně.


 

Daň z příjmů

Odpočet úroků a jiné trvalé bydliště
V říjnu 2014 jsme si s manželem vzali hypoteční úvěr od banky na rodinný dům, ale zatím na jeho adrese nemáme ani jeden trvalý pobyt. Dostali jsme potvrzení o výši zaplacených úroků z úvěru na jméno manžela za leden až prosinec 2015. Může manžel uplatnit odpočet úroků od základu daně z příjmů v daňovém přiznání za rok 2015?

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V souladu s ustanovením § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů se od základu daně odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru. Prostředky z tohoto úvěru musí být použity na financování bytových potřeb, například na koupi či údržbu nebo změnu rodinného domu. Nárok na snížení základu daně o zaplacené úroky je splněn ve zdaňovacím období, po které po celou dobu poplatník koupený rodinný dům vlastnil a užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů.
 
Pokud jste tedy dům po celý rok 2015 užívali k vlastnímu trvalému bydlení či k trvalému bydlení výše vyjmenovaných osob, pak máte nárok na snížení základu daně o zaplacené úroky z hypotečního úvěru. Trvalým bydlením je myšleno skutečné trvalé bydliště osob, přičemž zapsaný trvalý pobyt v občanském průkazu (odlišný od skutečného bydliště) není důvodem pro zamítnutí nároku na odečet úroků od základu daně. Finanční úřad obvykle požaduje čestné prohlášení o místě trvalého bydlení, v případech podezření může však provést i místní šetření (např. zda nemovitost není využívána pouze pro rekreační účely).
 
Osoba pečující celodenně o děti a přivýdělek
Od března do října 2015 jsem byla zaměstnaná na hlavní pracovní poměr. Od listopadu mám péči na dvě děti do 15 let. Můžu i za měsíc listopad a prosinec žádat o odečty na děti? Přiznání si podávám sama a odečty uplatňuji jednou za rok. Ještě by mě zajímalo, jak je to s výdělkem při péči o děti, mohu si přivydělávat?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti) žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Je-li za příslušné zdaňovací období nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená podle zákona o daních z příjmů („ZDP“), je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus může poplatník uplatnit pouze tehdy, pokud měl ve zdaňovacím období příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (za rok 2015 tedy 6 × 9.200 Kč = 55.200 Kč).
 
Z dotazu je zřejmé, že hlavní pracovní poměr trval osm měsíců, takže s největší pravděpodobností vzniká nárok nejen na daňové zvýhodnění na vyživované děti, ale i na případný daňový bonus. Uplatnit tato daňová zvýhodnění lze na vyživované dítě za každý měsíc, kdy žilo s poplatníkem ve společné domácnosti a nikdo jiný si slevu či daňový bonus na dítě během tohoto zdaňovacího období neuplatňoval. Slevu na dítě a případně daňový bonus si mohou uplatnit i osoby, které nejsou zaměstnané (prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob), například podnikatelé, osoby na mateřské či rodičovské dovolené či osoby celodenně a řádně pečující o děti.
 
Osoby celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku nemusí hradit minimální vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, pokud je dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole) či v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, v případě dítěte plnícího povinnou školní docházku se jedná o dobu návštěvy školy. Osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě nesmí mít příjmy, ze kterých by vyplývala povinnost hradit zdravotní pojištění. Vhodnou variantou je tedy například dohoda o provedení práce, kdy příjmy nesmí přesáhnout výši měsíčního výdělku 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele.
 
Který zaměstnavatel dělá roční zúčtování?
Který zaměstnavatel mi udělá roční zúčtování daně, když jsem do 31. 12. 2015 pracovala u jiného zaměstnavatele než nyní (nového zaměstnavatele mám od 4. 1. 2016)? Nový zaměstnavatel mi řekl, že mi zúčtování neudělá, to samé ale tvrdí i původní zaměstnavatel. Problém může být to, že od září 2015 pracuji na dohodu o provedení práce jako učitelka angličtiny. Nicméně moje příjmy z této činnosti nepřesahují 10.000 Kč a srážkovou dan 15 % už tam platím. Mám si tedy daňové přiznání udělat sama?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zaměstnanec, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze u jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně v daném roce (ve Vašem případě tedy „starého zaměstnavatele“), a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který si sám podá nebo je povinen podat daňové přiznání.
 
Pokud měl zaměstnanec ve zdaňovacím období i jiné příjmy, které však byly zdaněny srážkovou daní, nemá povinnost podat daňové přiznání a může požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování mezd. Teoreticky (zejména v případě nižších příjmů zdaněných zálohovou daní) by však mohlo být pro zaměstnance výhodnější podat si sám daňové přiznání z důvodu, že by do přiznání zahrnul i příjmy zdaněné srážkovou daní a po uplatnění slevy na poplatníka a dalších slev by zaměstnanci mohl za příslušné zdaňovací období vzniknout přeplatek na dani z příjmů fyzických osob.
 
Půjčka mezi právnickou osobou a OSVČ
Společnost s ručením omezeným na konci roku 2015 zapůjčila OSVČ 1.500.000 Kč převodem na bankovní účet. OSVČ tyto peníze použila na splacení svých závazků z podnikání. Půjčka byla hned počátkem ledna splacena. Jsou smluvní strany v tomto případě osobami spojenými, když OSVČ použila půjčené peníze za účelem snížení základu daně (§ 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů)? A jaké jsou daňové dopady u jednotlivých osob?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Spojenými osobami se podle zákona o daních z příjmů („ZDP“) mimo jiné rozumí osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Pokud by mezi těmito spojenými osobami byly sjednané ceny rozdílné od cen sjednaných mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za obdobných podmínek, pak je nutné upravit základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.
 
Toto však neplatí v případě uzavření smlouvy o výprose či výpůjčce, kdy sjednaná výše úroků je mezi spojenými osobami nižší než mezi osobami nespojenými, věřitelem je člen obchodní korporace (například jednatel s. r. o), který je poplatníkem daně z příjmů. V takovém případě „spojené osoby“ nemusí upravovat svůj základ daně podle ustanovení § 23 odst. 7 ZDP.
 
Zrušení životního a důchodového pojištění
V roce 2015 jsem rušila životní pojištění sjednané 9/2004 a důchodové pojištění sjednané 8/2008 s příspěvkem zaměstnavatele do 6/2010. Od 11/2011 do 2/2017 jsem na rodičovské dovolené a nemám jiný příjem. Musím do ročního zúčtování daně připočítávat i vyplacené odbytné, nebo jen doposud uplatněné odčitatelné položky? A mám jinou možnost, jak zjistit částky, které jsem si uplatňovala, než přes zaměstnavatele?

Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na jeho soukromé životní či důchodové pojištění podle pojistné smlouvy za předpokladu, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Dojde-li k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech základ daně snížen o zaplacené pojistné, se stávají ve zdaňovacím období, ve kterém k ukončení smlouvy došlo, příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Poplatník má proto povinnost sám podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (nelze provést roční zúčtování).
 
Vyplacené odbytné je již zdaněno ze strany pojišťovny, kdy základem daně je částka odbytného ponížena o zaplacené pojistné. Případné příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem do konce roku 2014 podléhají srážkové dani, kterou odvedla pojišťovna.
 
Pokud zaměstnanec uplatňoval odpočty zaplaceného pojistného od základu daně prostřednictvím ročního zúčtování u svého zaměstnavatele, pak pouze u něj lze zjistit jejich uplatněnou výši za předcházející zdaňovací období.

Daň z přidané hodnoty

Denní tržby v kontrolním hlášení
Společnost má velké množství tržeb v hotovosti, které účtuji jednou částkou jako denní tržby. Rozpis jednotlivých plateb jsou stovky drobných nákupů evidovaných na pokladnách. Jak toto evidovat v kontrolním hlášení? Např. dne 6. 1. 2016 budu mít doklad PD0016 se základem daně 500.000 Kč + 105.000 Kč DPH. Jedná se o denní tržbu, která se skládá z mnoha drobných nákupů. Odběratel není jeden, DIČ také nebude uvedeno.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Limit 10.000 Kč včetně daně se posuzuje ve vztahu k plněním uvedeným na jednom dokladu. Jestliže hodnota plnění uvedená na jednom daňovém dokladu (paragonu) nepřesáhne částku 10.000 Kč včetně daně, uvedou se veškeré tyto doklady do části A.5./B.3., a to v souhrnné částce za celé období (bez nutnosti vykázání detailních náležitostí jednotlivých dokladů). Pokud by však mezi souhrnně zaúčtovanými doklady byl daňový doklad přesahující hodnotu 10.000 Kč, je nutno tento doklad uvést samostatně do oddílu A.4./B.2. kontrolního hlášení.
 
 Uvádí se soukromý nákup do kontrolního hlášení?
Jsem OSVČ a plátce DPH s daňovou evidencí. Vzhledem k nové povinnosti kontrolního hlášení DPH by mne zajímalo, jak řešit situaci, když si např. v síti Makro udělám nákup pro osobní potřebu, která nesouvisí s podnikáním. Stačí to řešit tak, že celkovou položku nákupu včetně DPH dám celou jako osobní výdaj bez DPH, aby došlo ke spárování informací od dodavatele a odběratele, nebo fakturu v daňové evidenci a kontrolním hlášení nemusím vůbec uvádět?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V případě soukromého nákupu nebude ze strany odběratele uplatňován nárok na odpočet DPH a není potřeba tuto položku do kontrolního hlášení uvádět. Dodavatel samozřejmě bude muset tuto transakci v kontrolním hlášení uvést a Vámi zaplacenou daň odvést. Správa daní bude vyžadovat spárování informací zejména v případech, kdy budou daňové subjekty uplatňovat nárok na odpočet.
 
 Správné zaúčtování faktury
Mám přijatou fakturu s DUZP 31. 12. 2015, vystavena byla 5. 1. 2016. Zaúčtovala bych ji jako v předchozích letech do roku 2016: 389/00 proti 321/00 a 343/21 proti 321/00, protože DPH můžu uplatnit dle data vystavené faktury až v lednu 2016. A do vnitřního dokladu 2015 bych zaúčtovala 500/00 proti 389/00. Ale jak letos? Bude spadat do kontrolního hlášení? Finanční úřad ji přece nebude moci spárovat s druhou firmou, když oni ji budou mít v DPH XII/2015.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Popsaný postup je správný, určitě nelze uplatnit nárok na odpočet DPH dříve než za leden 2016. V případě přijatých daňových dokladů se do kontrolního hlášení DPH budou uvádět stejná plnění, ze kterých si plátce v příslušném zdaňovacím období uplatňuje nárok na odpočet a vykazuje je i v souvisejícím daňovém přiznání k DPH. Systém kontrolního hlášení počítá se situací, že u plnění uskutečněných před 1. 1. 2016 nemusí dojít ke spárování transakcí mezi dodavatelem a odběratelem (dodavatel tuto fakturu zřejmě zahrnul do zdaňovacího období, ve kterém mu nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení – do prosince 2015).
 
 Můžu mít pozastavenou živnost a být zároveň registrovaný k DPH?
Dne 13. 6. 2014 jsem si pořídil vozidlo pro podnikání a v plné výši jsem uplatnil odpočet daně 50.000 Kč. V dubnu roku 2015 jsem přerušil podnikání (prostřednictvím jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadu), ale nezrušil jsem registraci k DPH. Od té doby podávám každý měsíc nulové daňové přiznání. Je možné mít pozastavenou živnost a zároveň být registrovaný k plátcovství DPH? A pokud ne, jaké sankce jsou s tím spojené (v mém případě při nedodanění majetku)?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Pozastavením samostatně výdělečné činnosti nedochází automaticky ke zrušení registrace k DPH. Plátce může správce daně požádat o zrušení registrace na vlastní žádost podle § 106b odst. 1 písm. b) zákona o DPH („ZDPH“), nebo mu může být registrace zrušena z moci úřední podle § 106 odst. 1 ZDPH. Pokud se chce plátce vyhnout zrušení registrace, musí správci daně uvést důvody přerušení podnikání a prokázat, že v ekonomické činnosti hodlá pokračovat, až tyto důvody pominou.
 
V souvislosti se zrušením registrace musí plátce v souladu s § 79a ZDPH snížit uplatněný nárok na odpočet z evidovaného obchodního majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně. Při úpravě odpočtu daně se postupuje podle ustanovení v § 78 ZDPH, kdy lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen.

Podnikání

Mohu uplatňovat na jedno auto paušální výdaj a na druhé cestovné?
Jsem OSVČ. Auta nemám zařazena v obchodním majetku. Mohu uplatnit na jedno auto zkrácený paušální výdaj na dopravu (celý rok) a na druhé auto uplatňovat cestovné?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
U automobilu nezařazeného v obchodním majetku lze použít buď režim výdajů v podobě měsíčního paušálu, nebo lze využít základní náhradu (pro rok 2016 je stanovena základní náhrada ve výši 3,80 Kč za 1 km) a náhradu za pohonné hmoty (je nutné vést evidenci jízd). U každého vozu lze zvolit na příslušné zdaňovací období pouze jeden režim, nelze je kombinovat. Pokud má podnikatel vozů více, může si u každého zvolit, jaký režim výdajů bude uplatňovat. Paušální výdaje může podnikatel použít maximálně na tři auta.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Pavla Kubanková
11. 2. 2019 8:21:41
Dobrý den,
mohu uplatnit roční zúčtování daní z hypotéky na dům, kde mám trvalé bydliště, ale na Katastrálním úřadu je dům zapsán na mé děti? Hypotéku platím já.
Děkuji
Kubanková Pavla
Hlášení závadného obsahu

Kamila
4. 2. 2019 13:57:51
Mám dotaz. Budu letos poprvé uplatňovat odpočet úroků z hypotéky. Byt patří příteli a hypotéku máme společnou. Na Potvrzení o výši zaplacených úroků je napsané jméno nás obou. Trvalé bydliště na bytě napsané nemáme a byt je v katastr napsaný jen na něj. Nebude tedy problém, když to budu uplatňovat já? Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Marcela
15. 1. 2019 7:24:02
Jestliže je však pořízen na úvěr byt nebo dům, kde bude jeho vlastník bydlet, není s odpočtem úroků problém.
Kdo má nárok: plátce hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření, který tímto úvěrem řeší bytovou potřebu svou nebo svých blízkých.
Hlášení závadného obsahu

pavel
14. 1. 2019 16:12:14
Dobrý den, mám hypotéku na dům, kde mám já i manželka trvale bydliště, ale myjitelem je tchán, otec moji manželky. Mohu uplatnit při ročním zúčtování daní? Mohu si nechat pro latí daně na zaplacených urocich? dekuji
Hlášení závadného obsahu

lenka novotna
22. 1. 2018 10:51:14
Dobry den. Nezletila dcera sdedila po svem otci byt s hypotekou, kterou jsem prevzala ja jako matka. Dcera je mAjitelem bytu a ja mam na byt hypoteku. Lze pozadat ministerstvo financi o nejakou vyjimku, abCh mohla uplatnovat odecet uroku z hypoteky ve svem danovem priznani?
Hlášení závadného obsahu

Jaromír Chlada
Prodejce POHODAAutor článků
4. 2. 2016 7:52:22
Martin
Neřekl bych přímo pro „neznámého odběratele“ , ale pro odběratele – podnikatele, FO -neplátce DPH, který z nějakého důvodu usoudil, že prozradit dodavateli svoje rodné číslo jako obecný identifikátor je pro něj nepřijatelné, případně fyzickou osobu – nepodnikatele. V tom případě skutečně poskytnuté plnění nad 10.000 Kč vstupuje do A5.
Hlášení závadného obsahu

Jaromír Chlada
Prodejce POHODAAutor článků
4. 2. 2016 7:45:51
Marcela Múková
Plnění nepodléhající DPH, jako jsou například uváděné dálniční známky, do KH nevstupují, takže je zadáte samostatně jako Členění DPH „UN“. Ostatní položky, pokud v nich není samostatný doklad převyšující částku 10.000,- Kč dáváte souhrnem do A.5. (členění UDA5). Pokud by některý z dokladů za zboží převyšoval částku 10.000 Kč, půjde samostatně do A.4. (členění UD, případně UDA4).
Hlášení závadného obsahu

Martin
3. 2. 2016 22:14:53
Neuvádí se náhodou vystavený doklad nad 10 tisíc pro neznámého odběratele, nebo neplátce také do A5? a opačně do B3?
Hlášení závadného obsahu

Marcela Múková
Uživatel POHODA
3. 2. 2016 10:08:42
Denní tržby v kontrolním hlášení
Dobrý den,chci se zeptat jak mám zadat do kontrolního hlášení měsíční tržby u pumpy? Mám tam tržby za zboží, dálniční známky, dobíjení mobilu ale jako u Dálničních známek dobíjení -komunikačních služeb není DPH. To budu zadávat členení DPH UN aby to nevstupovalo do kontrolního hlášení?
děkuji za opověď.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
www.INPAP-PLUS.cz
OBALOVÉ MATERIÁLY, KANCELÁŘSKÉ POTŘEBY, DROGISTICKÉ ZBOŽÍ
www.inpap.eu

DEMIKA CONSULT s.r.o.
Vedení účetnictví a daňové evidence, mezd a personalistiky.
www.demika.cz

Daňový kalendář

25. 10. 2019 Souhrnné hlášení (za září 2019 a 3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Kontrolní hlášení (za září 2019 a 3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za září 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,055 Kč
22,97 Kč
0,034 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.10.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru