Poskytnuté či přijaté dary v podnikání jsou ovlivněny několika daňovými aspekty. Obecně jsou poskytnuté dary (resp. bezúplatná plnění) daňově neuznatelným nákladem. V daňových zákonech jsou však výjimky, kdy lze dary považovat za daňově uznatelné výdaje (náklady), nebo se alespoň z části stávají odčitatelnou položkou od základu daně.
 
Pro podnikatele je nejvhodnější taková varianta, kdy poskytnutím darů dosáhne optimalizace své daňové povinnosti, nebo naopak přijme dar, který není předmětem daně nebo je od daně osvobozen.
 
Definici daru nalezneme v novém občanském zákoníku, kde je v ustanovení § 2055 uvedeno, že dárce darovací smlouvou bezplatně převádí vlastnické právo k věci, nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Darovat lze peněžní prostředky, jakoukoli movitou či nemovitou věc, pohledávky, převoditelná majetková práva (například licence) či jiné majetkové hodnoty.
 
Z daňového hlediska lze dary rozdělit do těchto tří skupin:

• reklamní a propagační předměty,
• nepeněžní plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom (tzv. povodňové dary),
• dary jako odčitatelná položka od základu daně.

Reklamní a propagační předměty

Výjimkou jsou právě reklamní a propagační předměty, které jsou opatřeny jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu, nebo názvem propagovaného zboží nebo služby. Hodnota daňově uznatelného daru však nesmí přesáhnout částku 500 Kč bez DPH a darovaný předmět nesmí být předmětem spotřební daně (kromě tichého vína).

Příklad 1

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, obdarovává na konci roku své současné i potenciální klienty – OSVČ, dárkovými předměty s logem firmy. Menší dárkový balíček v hodnotě 430 Kč bez DPH obsahuje USB disk, propisky a diář, větší balíček obsahuje navíc tiché víno v hodnotě 170 Kč, tedy jeho celková hodnota je ve výši 600 Kč bez DPH. Jak je to s daňovou uznatelností nákladů na dárkové balíčky, lze z dražšího uznat 500 Kč bez DPH a zbývajících 100 Kč bez DPH zaúčtovat jako nedaňový náklad? Jaký bude daňový dopad na klienty při přijetí těchto darů?
 
Daňovou uznatelnost reklamních předmětů z hlediska daně z příjmů řeší ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů („ZDP“). Je-li klientům poskytnut dárek, jehož hodnota přesahuje 500 Kč bez DPH, nelze tuto hodnotu zahrnout do daňových nákladů, a to ani její poměrnou část.
 
Jako důkaz, že společnost měla nárok na daňově uznatelné náklady v podobě darovaných reklamních předmětů do výše hodnoty 500 Kč bez DPH, lze doporučit, aby si společnost buď uchovala vzorky poskytovaných dárků s logem společnosti, případně pořídila fotografie těchto předmětů.
 
Z hlediska DPH je situace obdobná, za dodání zboží se považuje poskytnutí dárku s pořizovací cenou nepřesahující 500 Kč bez DPH (plátce má tedy nárok na odpočet DPH na vstupu). Pro účely DPH není však podstatné označení takového předmětu obchodní známkou, či zda je předmětem spotřební daně. Při poskytnutí darů v hodnotě vyšší, než je uvedený limit, nelze uplatnit nárok na odpočet podle § 72 odst. 4 zákona o DPH.
 
Z pohledu příjemce daru – podnikající fyzické osoby, se od daně z příjmů fyzických osob osvobozuje bezúplatný příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč.

Nepeněžní plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom

Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se považují také výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8 ZDP.
 
Za živelní pohromu se pro účely ZDP považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

Příklad 2

Výrobce plovoucí podlahy, plátce DPH, daroval rodině zasažené záplavou 50 m² podlahy. Výrobní cena podlahy je 100 Kč/m² bez DPH, obvyklá prodejní cena je 150 Kč/m² bez DPH. Dále rodině daroval 10 000 Kč na pořízení nového nábytku.
 
V případě daru v podobě plovoucí podlahy se jedná o nepeněžní plnění poskytnuté v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom a podnikatel si může uplatnit jako daňově uznatelný náklad vlastní výrobní náklady ve výši 5 000 Kč. V souladu s ustanovením § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH musí z tohoto plnění ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (tedy ke dni darování zboží) odvést daň na výstupu, přičemž základem daně je cena zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit, tedy ta prodejní. V našem případě odvede plátce daň na výstupu 21 % ve výši 1 575 Kč (základ daně je 7 500 Kč).
 
V případě peněžního plnění, které podnikatel rodině daroval, se nejedná o daňově uznatelný výdaj (náklad), jelikož podmínkou uvedenou v ustanovení § 24 odst. 1 písm. zp) ZDP je poskytnutí daru formou nepeněžního plnění.

Dary jako odčitatelná položka od základu daně

V rámci daňového přiznání daně z příjmů fyzických i právnických osob lze za splnění určitých podmínek uplatnit dar jako tzv. odčitatelnou položku od základu daně. Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutou v souladu s ustanoveními uvedenými v § 15 odst. 1 ZDP pro fyzické osoby nebo § 20 odst. 8 pro osoby právnické.
 
Fyzické i právnické osoby mohou uplatnit odčitatelnou položku od základu daně, pokud poskytnou bezúplatné plnění:

• obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,
• na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,
• fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,
• fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky, nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,
• obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

U fyzických osob poskytujících dar musí úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činit alespoň 1 000 Kč. V úhrnu pak lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

Příklad 3

OSVČ poskytla finanční dar na zakoupení pomůcky pro zdravotně postiženého kamaráda v hodnotě 30 000 Kč. Základ daně podnikatele za příslušné zdaňovací období je 150 000 Kč.
 
Podnikatel může v rámci daňového přiznání uplatnit odčitatelnou položku za poskytnuté bezúplatné plnění maximálně ve výši 15 % ze základu daně, tzn. 22 500 Kč.

 
Na druhé straně je bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob podle ustanovení § 4a ZDP u poplatníka, který tento příjem nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.

Příklad 4

Podnikatelka má svůj kadeřnický salon a přijala od svého otce dar v podobě tiskárny. V darovací smlouvě není uvedena hodnota daru. Jak je to se zdaněním?
 
Dary neboli bezúplatná plnění jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, pokud jsou přijaty v souvislosti se samostatnou ekonomickou činností. Jelikož v tomto případě nelze uplatnit žádné osvobození od daně z příjmů – dar byl přijat v souvislosti s ekonomickou činností, bude tento bezúplatný příjem zdaňován dle § 7 ZDP a bude vstupovat i do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Cena tohoto daru musí být stanovena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, tzn. stanovena znaleckým postupem nebo reprodukční pořizovací cenou.

 
U právnických osob poskytujících bezúplatná plnění musí hodnota jednotlivého daru činit minimálně 2.000 Kč a nejvýše lze odečíst 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP (tedy např. již snížený o daňovou ztrátu z předchozích let nebo o výdaje na výzkum a vývoj).

Příklad 5

Společnost s ručením omezeným psímu útulku poskytla ve zdaňovacím období peněžní plnění ve výši 10 000 Kč, společnosti zabývající se charitativní činností 2 500 Kč a dále darovala sportovnímu klubu běžecký pás v hodnotě 5 000 Kč, kdy v darovací smlouvě je uvedena povinnost sportovního klubu zveřejnit logo společnosti.
 
Společnost s ručením omezeným si může odečíst hodnotu darů ve výši 12 500 Kč za peněžní plnění pro psí útulek a na charitativní činnost v případě, že její základ daně je alespoň 125 000 Kč. Co se týká daru sportovnímu klubu, darováním by neměla vzniknout žádná protislužba, jinak lze situaci vyhodnotit tak, že se jedná o reklamu. V takovém případě by se jednalo pro společnost s ručením omezeným o daňově uznatelný náklad, ale sportovní klub by byl povinen zahrnout přijatý dar do svých zdanitelných příjmů.

Související článek:
Účtování darů