

Převést OSVČ na s. r. o. je možné i vkladem celého podniku naráz. Jde o vklad obchodního závodu či jeho samostatné části, které se považují za jednu „hromadnou věc“. Účetně a daňově se však postupuje u každé majetkové položky samostatně.
Mnoho lidí vykonává vedle svého zaměstnání také další činnost jako osoba samostatně výdělečně činná. Podnikání je potom považováno za vedlejší činnost. Jak je to v tomto případě s placením zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů?
Paušální daň nahrazuje jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění, a při jejím využití nemáme dokonce ani povinnost podávat daňové přiznání. Paušální daní a jejími záludnostmi nás provede daňová poradkyně Zuzana Bartůšková.
Dnes se zaměříme na peněžité vklady a individuální nepeněžité vklady samostatných věcí, které chce osoba samostatně výdělečně činná převést do nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Jaká mají tyto vklady pravidla a na co bychom si měli dát pozor?
Zatímco minule probírané vklady odpisovaného hmotného majetku daňový zákon jednoznačně reguluje a je dobře známo, že nabyvatel obvykle pokračuje v odpisech, u vkladu zásob je daňová úprava méně zřejmá. Pojďme se na ni tedy zaměřit.
V současné době by mělo využívat paušální režim více než sto tisíc živnostníků. Ne všem se však paušální režim vyplatí. V následujícím článku si zkusíme porovnat paušální daň spolu s podáním daňového přiznání a souvisejících přehledů.