Souběh zaměstnání a podnikání


Ing. Stanislav Suchan
19. 9. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud je fyzická osoba zaměstnaná a vykonává zároveň ještě podnikatelskou činnost, daná činnost se považuje vždy za vedlejší.

Foto: 123RF

 

U začínajících podnikatelů, fyzických osob, se běžně stává, že si vedle zaměstnání založí živnost. Jelikož je podnikání rizikové, pouští se do něj postupně, a tak po část období zvládají paralelně souběh zaměstnání a podnikání.


 
Živnost je samostatná výdělečná činnost, kterou vykonává osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“). V rámci pojistného existují dva režimy: hlavní a vedlejší. Pokud by tedy fyzická osoba byla zaměstnaná a vykonávala ještě podnikatelskou činnost (příjmy ze samostatné činnosti), daná činnost by se považovala za vedlejší.

OSVČ na vedlejší činnost je:
  • zaměstnanec, který má účast na nemocenském pojištění (podmínka pro sociální zabezpečení) a má alespoň minimální mzdu (podmínka pro veřejné zdravotní pojištění),
  • důchodce (starobní, předčasný, invalidní),
  • rodiče pobírající rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství,
  • student do 26 let připravující se na budoucí povolání apod.

První rok založení živnosti

V případě, že budeme mít živnost jako vedlejší, platí následující:
  • zálohy na veřejné zdravotní pojištění nemusíme první rok platit (ani minimální), pojistné na veřejné zdravotní pojištění se poté doplatí jednorázově při odevzdání přehledu o výši daňového základu OSVČ (dříve přehled o příjmech a výdajích) dle skutečné výše vyměřovacího základu,
  • zálohy na sociální zabezpečení nemusíme první rok platit (ani minimální), pojistné na sociální zabezpečení se poté doplatí jednorázově při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích dle skutečné výše vyměřovacího základu:
    • u sociálního zabezpečení je třeba ještě zkoumat rozhodnou částku, kterou je třeba překročit, při nepřekročení činí pojistné na sociální zabezpečení 0 Kč,
    • rozhodná částka pro rok 2022 činí 93 387 Kč (2,4násobek průměrné mzdy), tato částka se porovná se základem daně (příjmy − výdaje) ze samostatné činnosti,
    • pokud byla živnost založena v průběhu rozhodného období, je třeba částku 93 387 Kč krátit dle počtu měsíců,
  • zaměstnanec, který má i příjmy ze samostatné činnosti, nemůže požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů, je třeba si od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, které slouží jako podklad pro daňové přiznání.
Nová výše záloh pro následující rozhodné období na pojistné se stanoví dle podaných přehledů na pojistné.

Zdaňování příjmů ze živnosti

V rámci příjmů ze samostatné činnosti existuje více možností uplatňování výdajů. Nejvíce rozšířený a nejjednodušší způsob jsou paušální výdaje, které činí 80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %. Záleží na činnosti:
  • 80 % se aplikuje na příjmy z řemeslných činností, zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
  • 60 % se aplikuje na příjmy z živností volných, vázaných a koncesovaných,
  • 40 % se aplikuje na příjmy, na které nemáme živnost (z jiného podnikání dle zvláštních předpisů, z užití či poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví apod.),
  • 30 % se aplikuje na příjmy z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku.
Druhým způsobem jsou skutečné výdaje, u kterých je třeba vést daňovou evidenci. Při souběhu nelze použít paušální režim dle § 2a zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), jelikož je porušena podmínka uvedená v § 2a odst. 1 písm. c) ZDP: „Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který k prvnímu dni rozhodného období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“

Zvláštní sazba daně se aplikuje na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč, pokud nebylo podepsané prohlášení k dani, nebo u dohody o pracovní činnosti do 3 500 Kč, pokud nebylo podepsané prohlášení k dani.

V rámci pojistného je třeba rozlišovat různé sazby shrnuté níže v tabulce.
 
Pojistné Zaměstnavatel Zaměstnanec OSVČ
Sociální zabezpečení 24,8 % 6,5 % 29,2 %
Veřejné zdravotní pojištění 9 % 4,5 % 13,5 %

Platba pojistného při souběhu činností

1. Při souběhu OSVČ + stát (např. u nezaopatřeného dítěte – studenta):
  • není povinností dodržet minimální vyměřovací základ u veřejného zdravotního pojištění,
  • není povinnost platit zálohy ve výši minima u sociálního zabezpečení,
  • není povinnost platit zálohy na veřejné zdravotní pojištění ve výši minima (ani první rok, ani následující roky, lze ovšem doporučit platit zálohy na následující roky dle skutečného základu daně),
  • není povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, pokud základ daně ze samostatné činnosti nepřesáhne rozhodnou výši,
  • je povinnost platit zálohy ve výši vypočtené v podaném přehledu o výši daňového základu (to neplatí pro první rok založení živnosti).
2. Při souběhu OSVČ + zaměstnání (kde hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, tj. OSVČ je vedlejší činností):
  • není povinností dodržet minimální vyměřovací základ u veřejného zdravotního pojištění, ale je třeba, aby bylo minimum odvedeno alespoň v zaměstnání (minimální vyměřovací základ u zaměstnání u veřejného zdravotního pojištění je roven minimální mzdě, která pro rok 2022 činí 16 200 Kč),
  • není povinnost platit zálohy ve výši minima u sociálního zabezpečení,
  • není povinnost platit zálohy na veřejné zdravotní pojištění ve výši minima (ani první rok, ani následující roky, lze ovšem doporučit platit zálohy na následující roky dle skutečného základu daně),
  • není povinnost zaplatit pojistné na sociální zabezpečení, pokud základ daně ze samostatné činnosti nepřesáhne rozhodnou výši,
  • je povinnost platit zálohy ve výši vypočtené v podaném přehledu o výši daňového základu (to neplatí pro první rok založení živnosti).

Veřejné zdravotní pojištění u vedlejší činnosti

Pro vedlejší činnost OSVČ platí, že nemusí platit zálohy na veřejné zdravotní pojištění nejen první rok, ale ani následující roky. Veřejné zdravotní pojištění se doplatí jednorázově při podání přehledu o výši daňového základu OSVČ. Sazba veřejného zdravotního pojištění činí 13,5 %.

Minimální vyměřovací základ na veřejné zdravotní pojištění se nepoužije za ty kalendářní měsíce, ve kterých tato osoba splnila minimální vyměřovací základ jako zaměstnanec.

U veřejného zdravotního pojištění neexistuje maximální vyměřovací základ.

Sociální zabezpečení u vedlejší činnosti

U sociálního zabezpečení platí pravidlo, že sociální zabezpečení se neplatí vůbec, pokud náš základ daně nepřesáhne rozhodnou částku. Pokud tedy překročíme rozhodnou částku, platíme sociální zabezpečení z vypočteného základu daně. Sazba sociálního zabezpečení činí 29,2 %.

Rozhodná částka pro rok 2022 činí 93 387 Kč (2,4násobek průměrné mzdy). Minimální vyměřovací základ pro vedlejší činnost činí 46 704 Kč (průměrná mzda × 0,1 × 12 − počet měsíců činnosti).

OSVČ vykonává vedlejší činnost v měsících, ve kterých je současně zaměstnancem, kde vzniká povinnost účasti na nemocenském pojištění (není tedy třeba splnit minimální vyměřovací základ u zaměstnání jako u veřejného zdravotního pojištění).

U sociálního zabezpečení existuje maximální vyměřovací základ, který je roven 48násobku průměrné mzdy, tj. 1 867 728 Kč.

Vyměřovací základ u pojistného

Vyměřovací základ se počítá z příjmů a výdajů ze samostatné činnosti.
  1. základ daně = příjmy − paušální výdaje nebo skutečné výdaje
  2. vyměřovací základ = 1/2 ze základu daně
  3. veřejné zdravotní pojištění = 13,5 % z vyměřovacího základu
  4. sociální zabezpečení = 29,2 % z vyměřovacího základu
Veřejné zdravotní pojištění Minimální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ
Zaměstnání ANO (minimální mzda 16 200 Kč) NE
OSVČ – vedlejší NE NE
OSVČ – hlavní ANO (38 911 × 0,5 × 12 = 233 466 Kč) NE
Sociální zabezpečení Minimální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ
Zaměstnání NE ANO (48násobek průměrné mzdy, tj. 1 867 728 Kč)
OSVČ – vedlejší ANO (38 911 × 0,1 = 3 891,10 => zaokrouhlí se na 3 892 × 12 = 46 704 Kč) – pokud byla překročena rozhodná částka x
OSVČ – hlavní ANO (38 911 × 0,5 × 0,5 = 9 727,75 => zaokrouhlí se na 9 728 × 12 = 116 736 Kč) ANO (48násobek průměrné mzdy, tj. 1 867 728 Kč)

Příklad 1

Pan Koutný je živnostník, jeho rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání za rozhodné období roku 2022 dosáhl 95 000 Kč. Kromě toho si pan Koutný příležitostně přivydělával na základě dohody o pracovní činnosti, kde ve smlouvě není uveden měsíční rozsah prací, pouze hodinová sazba.

Jeho vyměřovací základy u tohoto zaměstnavatele byly následující:
  • leden: 17 000 Kč
  • březen: 12 500 Kč
  • květen: 3 900 Kč
  • červen: 4 200 Kč
  • listopad: 19 400 Kč
Jaký je vyměřovací základ pana Koutného u veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení z pohledu OSVČ? Pan Koutný je OSVČ po celé rozhodné období (nejedná se o první rok podnikání).

Řešení:

Veřejné zdravotní pojištění:
Účast na pojistném u dohod o pracovní činnosti začíná již od částky 3 500 Kč, a to včetně. To je ovšem nedostačující pro určení vedlejší činnosti z pohledu OSVČ. Je třeba také splnit podmínku, že pojistné bylo odvedeno alespoň z minimální mzdy, což je splněno pouze v lednu a v listopadu (minimální mzda pro rok 2022 činí 16 200 Kč).

Z daného plyne, že za měsíce leden a listopad bude mít pan Koutný z pohledu veřejného zdravotního pojištění vedlejší činnost (není třeba platit minimální zálohy).
  • Vypočtený vyměřovací základ = ½ × 95 000 = 47 500 Kč
  • Minimální vyměřovací základ u veřejného zdravotního pojištění = 38 911 × 0,5 × 10 = 194 555 Kč (výpočet 38 911 × 0,5 se u veřejného zdravotního pojištění nijak nezaokrouhluje)
  • Minimální > vypočtený => pojistné se spočítá z vyšší částky, tj. (194 555 / 100) × 13,5 = 26 265 Kč (pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru)
Sociální zabezpečení:
Účast na důchodovém pojištění u dohody o pracovní činnosti vzniká od částky 3 500 Kč, a to včetně. Z daného vyplývá, že pan Koutný bude mít z pohledu sociálního zabezpečení vedlejší činnost za měsíce leden, březen, květen, červen a listopad. V případě, že by částka byla pod 3 500 Kč, jednalo by se o tzv. zaměstnání malého rozsahu.
  • Rozhodná částka činí 93 387 Kč, základ daně (95 000 Kč) je vyšší než rozhodná částka, z daného plyne, že pan Koutný bude i po dobu výkonu vedlejší činnosti přihlášen k důchodovému pojištění OSVČ
  • Vypočtený vyměřovací základ = ½ × 95 000 = 47 500 Kč
  • Minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost = 38 911 × 0,5 × 0,5 = 9 728 Kč (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) × 7 (02, 04, 07, 08, 09, 10, 12) = 68 096 Kč
  • Minimální vyměřovací základ pro vedlejší činnost = 38 911 × 0,1 = 3 892 Kč (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) × 5 (01, 03, 05, 06, 11) = 19 460 Kč
  • Vypočtený vyměřovací základ, připadající na období výkonu vedlejší činnosti = (47 500 / 12) × 5 = 19 792 Kč
  • Vyměřovací základ za rozhodné období = 68 096 Kč (hlavní činnost − minimální > vypočtený) + 19 792 (vedlejší činnost − vypočtený > minimální) = 87 888 Kč
  • Sociální zabezpečení: (87 888 / 100) × 29,2 = 25 664 Kč (zaokrouhleno na celé Kč nahoru)

Příklad 2

Pan Koutný je zaměstnancem a současně auditorem, který má příjmy z výkonu nezávislého povolání. Výše hrubých příjmů od zaměstnavatele za kalendářní rok 2022 činí 1 900 000 Kč. Příjmy z nezávislého povolání činily 600 000 Kč. Jaká je výše pojistného u obou subsystémů, tj. u zaměstnání a OSVČ?

Řešení:

Veřejné zdravotní pojištění:
  • u zaměstnání: (1 900 000 / 100) × 4,5 = 85 500 Kč (částka sražena zaměstnanci)
  • u zaměstnání: (1 900 000 / 100) × 9 = 171 000 Kč (částka, kterou odvedl zaměstnavatel za zaměstnance)
  • je splněn minimální vyměřovací základ u zaměstnání => z pohledu veřejného zdravotního pojištění bude pan Koutný po celé rozhodné období mít vedlejší činnost
  • vyměřovací základ u OSVČ: [600 000 – (600 000 × 0,4 => paušální výdaje)] × (1 / 2) = 180 000 Kč (u vedlejší činnosti není minimální vyměřovací základ)
  • pojistné na veřejné zdravotní pojištění u OSVČ: (180 000 / 100) × 13,5 = 24 300 Kč
Sociální zabezpečení:
  • maximální vyměřovací základ činí 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 867 728 Kč
  • pan Koutný bude mít po celé rozhodné období vedlejší činnost, bude účasten na důchodovém pojištění, rozhodná částka je nižší než základ daně ve výši 360 000 Kč [600 000 – (600 000 × 0,4)]
  • součet vyměřovacích základů daně ze zaměstnání a z OSVČ: 1 900 000 + 180 000 = 2 080 000 Kč
  • vyměřovací základ pro OSVČ: 0 Kč (maximální vyměřovací základ je již splněn u zaměstnání)
  • celkový přeplatek na sociální zabezpečení u zaměstnání: (1 900 000 − 1 867 728) × 6,5 % = 2 098 Kč (placeno zaměstnancem – strženo ze mzdy)
  • celkový přeplatek na sociální zabezpečení u zaměstnání: (1 900 000 − 1 867 728) × 24,8 % = 8 004 Kč (placeno zaměstnavatelem za zaměstnance)
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Zvýší se příspěvek na bydlení a dosáhne na něj více lidí

22. 9. 2022 | Normativní náklady, které slouží k výpočtu příspěvku na bydlení, se od 1. října 2022 výrazně navýší. Vláda v tomto týdnu schválila návrh, který příspěvek na bydlení nejen zvýší, ale dosáhne na něj také vyšší počet domácností. O příspěvek mohou požádat vlastníci nebo nájemníci, překážkou není ani družstevní bydlení nebo hypotéka (ta se však nezapočítává jako náklad na bydlení). Více informací zjistíte na webu MPSV.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
AUDEA s.r.o., Tábor
Komplexní služby v oblasti účetnictví, DE, mezd, archivní služby
audea.cz

Bambusové nejen tričko
Prodej zboží z bambusového vlákna a outdoorového oblečení.
www.bambusovetricko.cz

Daňový kalendář

26. 9. 2022 Přiznání DPH (za srpen 2022)
26. 9. 2022 Souhrnné hlášení (za srpen 2022)
26. 9. 2022 Kontrolní hlášení (za srpen 2022)
17. 10. 2022 Daň silniční (záloha za 3. čtvrtletí 2022)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,66 Kč
0,005 Kč
25,27 Kč
0,330 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 23.09.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme