Jak podnikat jako student „na IČ“?


Bc. Stanislav Suchan
18. 2. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Mezi výhody podnikání OSVČ lze zařadit zejména rychlé, mnohdy levné a jednoduché zahájení, není třeba žádný počáteční vklad jako u právnických osob.

Foto: 123RF

 

Studenti se mohou věnovat podnikatelské činnosti klidně už při škole. Jak získat živnostenské oprávnění, jak evidovat příjmy a výdaje či zpracovat daňové přiznání? Přinášíme komplexní návod, jak se vypořádat s podnikáním od A do Z coby student.


 
Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je fyzická osoba, která podniká na vlastní jméno, samostatně a za účelem zisku. Samotné založení živnosti je dnes velmi jednoduchá záležitost, podstatně složitější jsou na to navazující zdanění, pojistné odvody v podobě záloh a také podání daňového přiznání a přehledů.

Tento článek se zabývá veškerými potřebnými kroky k úspěšnému, a hlavně správnému založení živnosti a vedení potřebné evidence.

Před tím, než si zajdeme na živnostenský úřad, bychom měli mít jasno v tom, v jaké oblasti chceme podnikat. Ne všechny podnikatelské činnosti jsou živnostmi. Například umělci, kteří využívají výsledků své duševní tvůrčí činnosti, nepotřebují mít k výkonu své činnosti žádné oprávnění.

O jaký druh živnosti se jedná?

V přílohách živnostenského zákona lze zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti jako takové rozdělujeme na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení. To znamená, že živnost se může provozovat ihned po ohlášení, a to i když podnikatel nemá ještě v ruce živnostenské oprávnění.

Ohlašovací živnosti dělíme na řemeslné, vázané a volné. Řemeslné živnosti najdeme v příloze č. 1 živnostenského zákona, jedná se například o truhláře, klempíře, pekaře, skláře či kadeřníka. Vázané živnosti najdeme v příloze č. 2 živnostenského zákona, jedná se například o projektové činnosti ve výstavbě nebo činnosti účetních poradců. Jako poslední jsou živnosti volné, nevyžaduje se u nich prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti). Volné živnosti najdeme v příloze č. 4 živnostenského zákona.

U koncesovaných živností se musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena právními předpisy v příloze č. 3 živnostenského zákona, a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese. Jedná se například o taxislužby.

Nejčastěji se bude jednat o živnost volnou, která se dále dělí na dalších 80 oborů. Při ohlašování živnosti je třeba na živnostenském úřadě oznámit, jaké všechny činnosti budeme vykonávat a dle toho například zvolit obory volné živnosti. Pokud bychom později chtěli přidat další činnost, můžeme, ale tento úkon podléhá správnímu poplatku.

Co je třeba splnit k získání živnosti?

Nejprve si rozebereme všeobecné podmínky provozování živnosti. Jedná se především o svéprávnost bezúhonnost. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Mezi další překážky provozování živnosti patří například situace, kdy je na majetek fyzické osoby vyhlášený konkurs.

Řemeslné živnosti může podnikatel vykonávat, pokud doloží potvrzení o dosaženém vzdělání (například výuční list, maturitní vysvědčení či doklady o ukončeném vyšším odborném nebo vysokoškolském vzdělání v dané oblasti). Pokud má podnikatel vzdělání v příbuzném oboru, postačí, když doloží doklad o odborné způsobilosti v tomto oboru a následně doklad o jednoleté praxi v oboru, ve kterém hodlá podnikat.

U vázané živnosti jsou specifické podmínky, ty naleznete ve zvláštních právních předpisech, na které živnostenský zákon odkazuje.

U volné živnosti není třeba odborná ani jiná způsobilost. Pro získání živnostenského oprávnění postačí, když ohlašovatel splní všeobecné podmínky k provozování živnosti.

Jaký je postup pro získání živnostenského oprávnění?

K provozování živnosti je zapotřebí získat živnostenské oprávnění. To vznikne buď dnem ohlášení, nebo dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Je třeba se dostavit na živnostenský úřad, vyplnit jednotný registrační formulář, předložit občanský průkaz, případně doklady prokazující vaši odbornou způsobilost či existenci odpovědného zástupce, zaplatit poplatek 1 000 Kč a doložit případně potvrzení o studiu.

Živnostenský úřad přezkoumá předložené doklady, opatří si výpis z trestního rejstříku, čímž zkontroluje bezúhonnost ohlašovatele. Následně provede zápis do živnostenského rejstříku. Ze zákona k tomu má lhůtu 5 dní. Vydá vám identifikační číslo (IČ), na které si budete fakturovat.

Dále budeme mít určité termíny pro nahlášení naší činnosti následujícím institucím: finanční úřad (do 15 dnů ode dne zahájení činnosti), Česká správa sociálního zabezpečení (do 8 dnů ode dne zahájení činnosti), příslušná zdravotní pojišťovna (do 8 dnů ode dne zahájení činnosti). Je třeba se zeptat na živnostenském úřadě, zda oznámení těmto institucím učiní za vás, či je třeba oznámení učinit samostatně.

Pokud jste studentem, je třeba zaslat na každý úřad potvrzení o studiu. Příslušné úřady si vybíráme podle místní příslušnosti, u fyzické osoby to je trvalý pobyt. Česká správa sociálního zabezpečení vám vydá variabilní symbol, který je třeba si pečlivě uchovat. Veřejných zdravotních pojišťoven je mnoho, skutečnost, že podnikáte, oznamujete své zdravotní pojišťovně.

Jaké výhody a nevýhody přináší podnikání „na IČ“?

Mezi výhody podnikání OSVČ lze zařadit zejména rychlé, mnohdy levné a jednoduché zahájení, není třeba žádný počáteční vklad jako u právnických osob (základní kapitál). Ze strany státu jsou OSVČ méně právně regulovány, například není povinnost vést účetnictví. Výdaje lze uplatňovat paušálně, nebo vést tzv. daňovou evidenci (evidovat skutečné výdaje).

Mezi nevýhody lze zařadit podnikatelské riziko (ručení celým svým i osobním majetkem), platba záloh na pojistné OSVČ je daňově neuznatelným výdajem.

Jakou evidenci je třeba vést?

Máme příjmy z podnikání a s tím související výdaje. Pojďme se podívat na stranu příjmů. Je třeba mít na paměti, že fyzická osoba (OSVČ) pracuje na cash principu. To znamená, že zdaňuje pouze příjmy, které jsou obdržené na běžném účtu (pokud nevedeme účetnictví). Pokud tedy vystavím fakturu za grafické práce v hodnotě 10 000 Kč a do konce roku mi tato faktura nebude proplacena, příjmy jsou 0 Kč.

Všechny příjmy je třeba doložit nějakým dokladem – nejlépe vystavenou fakturou, která je následně uhrazena bezhotovostně nebo v hotovosti. Je také možnost doložit příjmy i výpisem z bankovního účtu. Zde je třeba upozornit na problémy z praxe. Není třeba zakládat speciální „firemní“ účet, stačí mít běžný účet, který používáme i k osobním účelům. Finanční úřad si při daňové kontrole může vyžádat přístupy k běžným účtům. Pak je na vás, jak budete prokazovat vaše příjmy. Daňové břemeno je na straně daňového poplatníka (OSVČ).

Pokud založím živnost v průběhu roku 2021, pro daňové přiznání a přehledy mě budou zajímat pouze příjmy inkasované na běžný účet v průběhu roku 2021 (alternativně zaplacené v hotovosti).

Pojďme se podívat na stranu výdajů, která je trochu komplikovanější. Pokud abstrahujeme od možnosti vést účetnictví, které v rámci tohoto příspěvku pro zjednodušení neřešíme, máme dvě možnosti, jak uplatňovat výdaje související s podnikáním. Můžeme uplatňovat skutečné výdaje či výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje).

Skutečné výdaje je třeba opět doložit konkrétními doklady. Pokud při daňové kontrole nebudeme mít patřičné doklady, finanční úřad tyto výdaje vyloučí, tím se zvýší základ daně a samostatně i související doměřená daň. Dále je třeba brát v potaz, že do skutečných výdajů lze zařadit pouze výdaje, které souvisí s dosahováním našich zdanitelných příjmů. Není tedy možné do výdajů zahrnout něco, co vůbec nesouvisí s naší podnikatelskou činností.

Je třeba podotknout, že v případě evidence skutečných výdajů jsou platby sociálního a zdravotního pojištění, pokuty od státních institucí a například samotná daň z příjmů fyzických osob výdaji daňově neuznatelnými. Do výdajů se dále nezahrnují výdaje na reprezentaci (pohoštění, oběd s obchodním partnerem) a nákup hmotného majetku nad 80 000 Kč. Nákup nehmotného majetku je výdajem uznatelným v jakékoli výši.

Může nastat i situace, kdy naše skutečné výdaje jsou vyšší než příjmy, a tak vznikne daňová ztráta. Danou ztrátu lze kompenzovat s jinými dílčími základy daně (příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmů, ostatní příjmy), které jsou kladné. Toto neplatí u příjmů ze závislé činnosti, které nikdy nelze snížit o daňovou ztrátu.

Druhá možnost je uplatnění paušálních výdajů, u kterých máme čtyři pásma a také stropy. Daný paušální výdaj vychází vždy ze stropu 2 000 000 Kč. Pokud tedy budou naše příjmy vyšší než 2 000 000 Kč, výdaje budeme počítat pouze ze stropu 2 000 000 Kč.

Pásma paušálních výdajů jsou následující:
  • 80 % (strop 1 600 000 Kč),
  • 60 % (strop 1 200 000 Kč),
  • 40 % (strop 800 000 Kč),
  • 30 % (strop 600 000 Kč).
První paušál ve výši 80 % lze použít na řemeslnou činnost, zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství, 60 % na neřemeslnou živnost – ekonomické poradenství, účetní služby, taxislužby, grafické práce, marketing, IT správa, lektorská činnost atp. Paušál ve výši 40 % lze použít u svobodných povolání, příjmů z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů – patří sem například daňoví poradci, tlumočníci, soudní znalci, auditoři, notáři apod. Posledním pásmem je 30 %, který uplatníme u příjmů z nájmu majetku, který je součástí obchodního majetku poplatníka.

Pokud tedy zvolíme paušální výdaje, nemusíme evidovat účtenky ani žádné další doklady stvrzující nákup (výdaj). Paušální výdaje se vyplatí i pro daňové subjekty, které nemají skoro žádné skutečné výdaje.

Pokud mám více druhů činností, na každou činnost se použije relevantní pásmo paušálních výdajů.

Co je daňová evidence?

Daňová evidence se bude týkat pouze poplatníků, kteří evidují skutečné výdaje. U daňové evidence se evidují pouze příjmy a výdaje a dále majetek a závazky. V zákoně není uvedeno, jak by měla daňová evidence vypadat, postačí klidně pouze Excel, kde budeme evidovat příjmy a výdaje, datum vzniku příjmu a výdaje a například podstatu příjmu či výdaje.
 
Vedení daňové evidence bez starostí nabízí program POHODA ve verzích Mini, Lite, Standard a Komplet. Základním stavebním prvkem daňové evidence je Peněžní deník. Ten se v ekonomickém systému POHODA vytváří automaticky na základě dokladů zadaných v agendách Pokladna a Banka. Typ předkontace určuje, zda se jedná o daňový či nedaňový příjem, resp. výdaj, a zároveň do jakých sloupců peněžního deníku má být uvedená částka rozúčtována.

Doklady jsou do peněžního deníku automaticky zaúčtovány s datem platby a jednotlivé příjmy a výdaje je možné sledovat v členění na střediska a zakázky. Ke každému záznamu můžete uvést informaci o činnosti, kterou využijete k rozlišení dílčích základů daně z příjmů. Ve výjimečných případech můžete provést ruční rozúčtování přímo v agendě Peněžní deník.

Vyjma příjmů a výdajů je také třeba vést evidenci zásob, pohledávek a závazků. Pokud je OSVČ plátcem daně z přidané hodnoty, je nutné vést i evidenci pro účely DPH.

Jak podat daňové přiznání?

Daňové přiznání si můžete sestavit sami na stránkách finanční správy prostřednictvím daňového portálu. Termín pro podání je vždy tři měsíce od konce zdaňovacího období, za které podáváme daňové přiznání. Za rok 2021 bude termín do 1. dubna 2022 (datum se může měnit s ohledem na víkendy a svátky, pak se rozhodný den posune na první následující pracovní den).

Pokud budeme podávat daňové přiznání elektronicky, lhůta se prodlužuje o jeden měsíc. Také je možnost využít podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce či advokáta, v takovém případě je lhůta až šest měsíců (do 1. července 2022).

Není ale vše tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Pokud podáme daňové přiznání elektronicky nebo s daňovým poradcem, případně s advokátem, před 1. 4. 2022, termín pro vyměření daně bude 1. 4. 2022. Abychom mohli mít termín ve lhůtě 4měsíční, musíme podat daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2022. Pokud bychom chtěli 6měsíční termín, je třeba podat daňové přiznání s daňovým poradcem opět po 1. 4. 2022.

K daňovému přiznání je třeba přiložit následující podklady:
  • potvrzení o studiu,
  • potvrzení o zdanitelných příjmech (pokud máme příjmy z brigád či zaměstnání),
  • potvrzení o zaplacených úrocích na hypotečním úvěru (pokud si chceme uplatnit úroky z hypotéky) apod.
V příloze č. 1 se vyplní informace o příjmech ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů. Vyplníme řádky příjmy a výdaje dle námi zvoleného způsobu uplatňování výdajů. Stačí se rozhodnout až při podávání daňového přiznání.

Pokud budeme uplatňovat paušální výdaje, stačí doplnit pásmo paušálu a výdaje se nám automaticky spočítají (pokud využijeme možnosti vyplnit daňové přiznání prostřednictvím daňového portálu). Pokud vedeme daňovou evidenci, je třeba vyplnit řádky dle informací z daňové evidence. Z dané přílohy nám vyjde dílčí základ daně, který se zdaní 15% sazbou daně. V případě vyšších příjmů se rozdíl zdaní až 23% sazbou daně (pokud základ daně bude vyšší než 48násobek průměrné mzdy).

V rámci daňového přiznání lze uplatnit slevy na dani, a to základní slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč za rok 2021 (tato sleva se nekrátí – pokud tedy začneme podnikat např. až v srpnu 2021, uplatníme si celou částku), slevu na studenta 4 020 Kč, zde je třeba se dívat na počet měsíců studia. Sleva na studenta se posuzuje k prvnímu dni daného měsíce. Pokud během letního semestru a zimního semestru (v době letních prázdnin) nepřerušíme studium, máme status studenta i během prázdnin.

Daň je splatná ve stejné lhůtě, ve které musíme přiznání k dani z příjmů podat.

Pokud bychom udělali chybu, lze podat opravné daňové přiznání, pokud jsme ještě v řádném termínu. V případě, že již nejsme, podává se dodatečné daňové přiznání. Jestliže jsme daňové přiznání nepodali vůbec a je již po lhůtě pro podání řádného daňového přiznání, v tomto případě se nebude podávat dodatečné daňové přiznání, ale řádné.

Jak podat přehledy OSVČ?

Pojistné je třeba chápat podobně jako daně, akorát s jinou terminologií. U daní se používá základ daně, který se tedy spočítá jako příjmy minus výdaje, kdežto u pojistného se bavíme o vyměřovacím základu, který činí 50 % ze základu daně. U daní se bavíme o zdaňovacím období, kdežto u pojistného to je rozhodné období. Slovo pojistné v sobě zahrnuje jak sociální zabezpečení, tak i veřejné zdravotní pojištění.

Sociální zabezpečení je odváděno České správě sociálního zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění je odváděno příslušné zdravotní pojišťovně. Sociální pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu, veřejné zdravotní pojištění potom 13,5 % z vyměřovacího základu. U pojistného rozlišujeme dva režimy – hlavní a vedlejší činnost.

Pokud jsme po celý rok zaměstnáni, a je za nás odváděno pojistné, nebo jsme studenti prezenčního či kombinovaného studia (nezaopatřené dítě), budeme považováni za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.

U vedlejší činnosti se první rok podnikání OSVČ neplatí žádné zálohy. Pokud tedy založíme živnost v srpnu 2021, a budeme mít vedlejší činnost, nebudeme muset hradit žádné zálohy od srpna do podání nového přehledu OSVČ. U hlavní činnosti se první rok podnikání platí minimální zálohy.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Arstas, s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Zvýšení limitu pro registraci k DPH i prodloužení mimořádných odpisů

19. 5. 2022 | Návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun připravilo Ministerstvo financí. V návaznosti na zvýšení limitu návrh novely počítá i se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Kvůli širokému rozpětí příjmů paušalistů se v návrhu mluví také o zavedení tří pásem odvozených primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. Předkládaný návrh prodlužuje také mimořádné zrychlené odpisy na majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině pořízený v letech 2022 až 2023. Pokud novela projde celým legislativním procesem, měla by nabýt účinnosti od 1. 1. 2023.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Eco Prosper s.r.o.
Vedení účetnictví za rozumné ceny.
www.ecoprosper.cz

Účto-KZ Kateřina Zanotti
Kvalitní zpracování účetnictví pro firmy, OSVČ a neziskovky
www.ucto-kz.cz

Daňový kalendář

25. 5. 2022 Přiznání DPH (za duben 2022)
25. 5. 2022 Souhrnné hlášení (za duben 2022)
25. 5. 2022 Kontrolní hlášení (za duben 2022)
31. 5. 2022 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,66 Kč
-0,035 Kč
23,32 Kč
-0,148 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme