Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Seznamte se podrobněji se zákonem o evidenci tržeb


Bc. Zuzana Bartůšková
18. 7. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

EET se bude týkat všech poplatníků daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, jejichž tržby podléhají evidenci.

Foto: Fotolia

 

Byť Ministerstvo financí zvažuje posunutí termínu EET, pro podnikatele z oblasti ubytovacích a stravovacích služeb zatím stále platí datum 1. prosince 2016. V tomto článku se blíže seznámíme se samotným zákonem o evidenci tržeb.


 
Dne 13. dubna 2016 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Pojďme se blíže seznámit s vybranými ustanoveními tohoto zákona.

Fáze zavedení EET

Ministerstvo financí zvažuje, že začátek fungování elektronické evidence tržeb („EET“) o měsíc posune, tedy až na začátek roku 2017. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout do konce srpna. Zatím však vypadají fáze zavedení EET následovně.
 
1. fáze: ubytovací a stravovací služby – od 1. 12. 2016
 
2. fáze: maloobchod a velkoobchod – od 1. 3. 2017
 
3. fáze: ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi – od 1. 3. 2018
 
4. fáze: vybraná řemesla a výrobní činnosti – od 1. 6. 2018
  • NACE 13 – Výroba textilií
  • NACE 14 – Výroba oděvů
  • NACE 15 – Výroba usní a souvisejících výrobků
  • NACE 16 – Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku
  • NACE 17 – Výroba papíru a výrobků z papíru
  • NACE 20.4 – Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků
  • NACE 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků
  • NACE 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
  • NACE 25 – Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
  • NACE 31 – Výroba nábytku
  • NACE 32 – Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů atp.)
  • NACE 33 – Opravy a instalace strojů a zařízení
  • NACE 43 – Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači atp.)
  • NACE 95 – Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (hodinový manžel, opravář počítačů atp.)
  • NACE 96 – Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky atp.)

Subjekty EET (§ 3, § 6)

Někteří podnikatelé se mylně domnívají, že elektronická evidence tržeb se bude týkat pouze plátců DPH, podobně jako kontrolní hlášení. EET se však bude týkat všech poplatníků daně z příjmů fyzických osob nebo právnických osob, kteří mají tržby podléhající evidenci. To znamená, že tržby musí evidovat i neplátci DPH. Evidují se jak tržby koncovým spotřebitelům (B2C), tak tržby pro jiné podnikatele (B2B).
 
U poplatníka daně z příjmů fyzických osob podléhají evidenci příjmy ze samostatné činnosti, tj. podnikání (příjem dle § 7 zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“), kromě příjmu, který:
  • není předmětem daně z příjmů,
  • je ojedinělý – jednorázový nebo výjimečný,
  • podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně – příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize do 10.000 Kč měsíčně (§ 7 odst. 6 ZDP).
Zdanitelné příjmy z jiných základů daně z příjmů fyzických osob, např. z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) nebo z nájmu (§ 9 ZDP), evidenci nepodléhají.
 
U poplatníků daně z příjmů právnických osob podléhají evidenci příjmy z podnikání, kromě příjmu, který:
  • není předmětem daně z příjmů,
  • je ojedinělý – jednorázový nebo výjimečný,
  • podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
  • podléhá dani ze samostatného základu daně.
Podle důvodové zprávy evidenci nepodléhá spropitné. Ale je třeba ho zdanit jako zdanitelný příjem – spropitné majiteli jako příjem z podnikání, spropitné pro zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti.
 
U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se evidují příjmy, nikoliv výnosy. Tedy eviduje se platba zálohy. Neeviduje se časové rozlišení výnosů.
 
Tržby veřejné obchodní společnosti a komanditní společnostipovinnost evidovat společnost, nikoliv společník.

Evidované tržby

Evidují se platby, které splňují formální náležitosti a současně zakládají rozhodný příjem (viz výše), tj. musí být splněny obě podmínky současně.
 
V případě elektronických peněženek, čipových karet apod., v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit, se evidují obě transakcenabití i následné čerpání. V EET se nabití a čerpání karet eviduje duplicitně. Pro účely DPH a daně z příjmů je třeba oddělit evidenci od EET, aby nedošlo k dvojímu zdanění.
 
Evidují se všechny platby kromě platby bankovním převodem, to znamená:
  • v hotovosti – tuzemská i zahraniční měna, i platba na dobírku (pokud přepravní firma nepřevede hotovost od zákazníka na účet, viz článek Dobírka nebude za určitých podmínek podléhat EET),
  • bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat – platební kartou debetní nebo kreditní, dále virtuální a online karty, platba mobilním telefonem přes operátora, bezkontaktní nálepka, platební brány (PayU, PayPal apod.),
  • šekem, směnkou – podle zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového, i zahraničními,
  • v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám – např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby, stravenky, žetony, bitcoiny,
  • započtením kauce nebo obdobné jistoty složené ze způsobů podle předchozích bodů.
Částka evidovaného příjmu není nijak omezena – evidují se všechny platby. Evidují se též hotovostní úhrady faktur.

Co není evidovanou tržbou (§ 12)

Evidovanou tržbou nejsou tržby těchto vyjmenovaných poplatníků:
  • státu,
  • územního samosprávného celku,
  • příspěvkové organizace,
  • České národní banky,
  • držitele poštovní licence,
  • banky, včetně zahraniční banky,
  • spořitelního a úvěrního družstva,
  • pojišťovny a zajišťovny,
  • investiční společnosti a investičního fondu,
  • obchodníka s cennými papíry,
  • centrálního depozitáře,
  • penzijní společnosti,
  • penzijního fondu,
  • z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,
  • z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích.
Dále jsou vyňaty z evidence tyto tržby:
  • uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení,
  • z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi – tržby poplatníků, kteří nejsou držiteli poštovní licence (kurýrní služby),
  • ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem – platba zaměstnanců zaměstnavateli např. za závodní stravování, občerstvení na pracovišti apod.,
  • ze stravování a ubytování žáků a studentů poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením – pouze stravování poskytované školou nebo školským zařízením podle § 7 odst. 4 a 5 školského zákona (neplatí pro jiné subjekty),
  • z jízdného nebo ze související platby, které jsou hrazeny v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob – tj. přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů,
  • na palubě letadel,
  • z osobní železniční přepravy,
  • z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,
  • z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,
  • z provozování veřejných toalet.
Nařízením vlády lze okruh vyňatých tržeb rozšířit, a to buď trvale (§ 12 odst. 4), nebo dočasně (§ 37 odst. 3).
 
Údaje na účtence:
  • fiskální identifikační kód,
  • daňové identifikační číslo,
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
  • pořadové číslo účtenky,
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
  • celkovou částku tržby,
  • bezpečnostní kód poplatníka,
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu,
  • daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.
Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód – eviduje-li tržbu ve zjednodušeném režimu nebo v případě překročení mezní doby odezvy (např. při výpadku internetu).

Pověření k evidování tržeb (§ 9)

Poplatník může přenést povinnost evidovat tržbu na jiného poplatníka. Toto pověření musí být sjednáno ve smlouvě o zastupování. DIČ poplatníka, který pověřil, musí být v odesílaných údajích (§ 19 odst. 2 písm. c) a na účtence musí být uvedeno DIČ poplatníka, který pověřil zástupce k EET. Pověřený poplatník má povinnost evidovat tržby poplatníka, který ho k evidování tržby pověřil.
 
Poplatník, který k evidování tržeb pověřil jiného poplatníka, se pověřením nezbavuje odpovědnosti za důsledky spojené s porušením povinností podle tohoto zákona.
 
Pověření se netýká zaměstnanců. U nich se povinnost evidovat tržby řídí pracovní smlouvou.
 
Plyne-li tržba více poplatníkům (společnost, dříve sdružení FO, nebo spoluvlastnictví), stačí, když splní jeden z nich.

Tržby ve zjednodušeném režimu (§ 10, § 11, § 23)

Ze zákona lze ve zjednodušeném režimu evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob a dále tržby, o kterých to stanoví nařízení vlády.
 
Poplatník má právo požádat správce daně o povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu, pokud by evidování dané tržby běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti.
 
V žádosti musí poplatník uvést důvody pro povolení žádosti, tedy odůvodnit, proč nemůže evidovat běžným způsobem. Správce daně o žádosti rozhodne ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího podání. Byla-li žádost zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení o nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je poplatník povinen uvést jiné důvody, než byly v původní žádosti.
 
Ve zjednodušeném režimu odesílá poplatník účtenky do 5 dnů od uskutečnění tržby. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Poplatník neuvádí fiskální identifikační kód, ale má povinnost uvést na účtence svůj podpisový kód. Účtenky je třeba odeslat jednotlivě, nelze poslat souhrnnou částku. V současnosti se projednává i možnost posílat účtenky souhrnně, ke dni vydání článku však zatím nebyla schválena.

Storno a opravy (§ 7)

Vrací-li se evidovaná tržba, nebo provádí-li se její opravy, použijí se ustanovení týkající se evidence tržeb obdobně, s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná.
 
V případě, že dochází z nějakého důvodu k vrácení tržby (např. kvůli reklamaci), eviduje se tržba se záporným znaménkem.

Nepřímé zastoupení – komisní prodej (§ 8)

Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného.
 
Za samostatnou tržbu, která podléhá evidenci, se považuje platba třetí osoby (koncového zákazníka) nebo komitenta (vlastníka) komisionáři (zprostředkovateli). Evidenci podléhá celá platba, nikoliv pouze marže komisionáře.

Náhradní odeslání do 48 hodin (§ 22)

Mezní dobu odezvy si nastaví poplatník na svém pokladním zařízení. Musí být delší než dvě vteřiny.
 
Dojde-li při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy, poplatník je povinen údaje o evidované tržbě zaslat datovou zprávou správci daně bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy. Nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby a není povinen na účtence uvádět fiskální identifikační kód.
 
Při překročení mezní doby odeslání např. při výpadku internetu vystaví poplatník účtenku bez fiskálního identifikačního kódu a uvede na ní svůj podpisový kód. Po pominutí příčiny odešle evidované tržby do 48 hodin.

Informační povinnost poplatníka (§ 25)

Poplatník je povinen na místě, kde běžně uskutečňuje evidované tržby, a na internetových stránkách, na kterých nabízí zboží nebo služby, umístit viditelně informaci: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“
 
Pokud eviduje tržby ve zjednodušeném rozsahu, uvede toto upozornění: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“


Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.
Máte další otázky k EET? Můžete navštívit jeden z autorčiných kurzů.



Sledujeme vývoj elektronické evidence tržeb, aby byl program POHODA i nadále užitečným pomocníkem v podnikání. V rámci zákaznické podpory bude aktualizace Pohody na EET zdarma.


Související články:
Změna zákonů v souvislosti se zavedením EET
První kroky podnikatele k evidování tržeb
Co musíte zařídit před zahájením evidence tržeb?
Zpřesňující informace k elektronické evidenci tržeb
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
BNET Internet
Poskytování internetových a telekomunikačních služeb.
www.bnet-internet.cz

Účetní poradce
Vedení účetnictví, evidence, mzdy, DPH, EET, majetek
www.sonabolfova.cz

Daňový kalendář

17. 12. 2018 Silniční daň (4. záloha)
17. 12. 2018 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
17. 12. 2018 Daň z příjmů (pololetní záloha)
20. 12. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
-0,035 Kč
22,72 Kč
-0,080 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 13.12.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru