Od začátku roku 2016 bude v České republice postupně
spuštěn systém elektronické evidence hotovostních tržeb (dále jen „EET“)
za prodej zboží a služeb. Každá
hotovostní tržba podnikatele bude v okamžiku zaplacení
zaevidována prostřednictvím internetu v centrálním datovém uložišti Finanční správy a jako potvrzení dostane podnikatel zpět
unikátní kód, který
uvede na účtenku.
Evidovat se budou platby v hotovosti včetně prostředků představujících peníze (žetony, kupony), platby kartou či jiným elektronickým prostředkem a platby stravenkami nebo šeky.
Platby převodem z účtu na účet nebo formou inkasa
evidenci podléhat nebudou.
Existovat budou také řešení pro případ
dočasného výpadku internetového spojení či pro vybrané obory
zjednodušená evidence v offline režimu.
Povinnost evidovat tržby budou mít:
- právnické osoby s podnikatelskou činností,
- podnikající fyzické osoby, pokud platí (nebo mají platit) daně v České republice.
Cílem je spustit systém elektronické evidence tržeb v roce 2016, a to postupně. Souběžně se startem EET Ministerstvo financí navrhuje také
snížení DPH u stravovacích služeb z 21 % na 15 % (vyjma daně na alkohol, tabákové výrobky a doplňkový sortiment). V plánu je také
jednorázová sleva 5.000 Kč pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým
v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.
V první vlně se EET bude týkat osob poskytujících
stravovací a ubytovací služby a v druhé vlně osob
podnikajících v maloobchodě a velkoobchodě. Po zvážení a vyhodnocení situace dojde následně postupně k
začleňování dalších podnikatelů přijímajících platby v hotovosti.
Průběh online evidence tržeb:
1. Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě (PC, tablet, mobil, pokladna atp.).
2. Finanční správa ze systému zašle potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky.
3. Podnikatel vytiskne účtenku (včetně unikátního kódu).
4. Zákazník převezme účtenku (ale není to jeho povinnost).
5. Evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace Finanční správy.
Technické řešení vyžaduje
zařízení, které dokáže elektronicky komunikovat přes internet (PC, tablet, mobil, pokladna, pokladní systém atp.) a
připojení na internet v okamžiku přijetí platby. Je čistě na uvážení podnikatele, jaké pokladní zařízení a jaký pokladní software zvolí, pokud zajistí splnění povinnosti odeslat datovou zprávu a vydat účtenku.
Program POHODA se již
na elektronickou evidenci tržeb pilně
připravuje, aby ji mohli všichni podnikatelé, kterých se systém EET týká,
od ledna 2016 naplno
využívat. V rámci zákaznické podpory budou mít
uživatelé programu POHODA napojení na systém elektronické evidence tržeb
zdarma. Aktuální vývoj zavedení EET sledujte na webu
Elektronická evidence tržeb pod lupou.
Odpovědi Finanční správy na nejčastější dotazy ohledně elektronické evidence tržeb
Bude si muset podnikatel koupit registrační pokladnu?
Nechceme se vracet k registračním pokladnám, vzhledem k technologickému vývoji je prioritou moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší. Navíc registrační pokladny se dají poměrně jednoduše obcházet.
Bude zákazník u pokladny čekat na spojení, aby si mohl odnést účtenku?
Nebude. Pokud nebude spojení fungovat, může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu. Musí ale
poslat data dodatečně,
do 48 hodin.
Někteří restauratéři veřejně prohlašují, že pokud začnou platit daně, zkrachují.
To ale není správně, a pokud opravdu zkrachují, signalizuje to systémový problém, který jako takový musíme řešit, a ne místo toho připouštět porušování zákonů. Pojďme si připomenout, že české daňové zákony garantují všem živnostníkům poměrně vysoké nezdanitelné částky, měsíční zisk až do více než 13.000 Kč (cca 160.000 Kč ročně) není vůbec zdaněný. U poplatníka s dětmi či manželkou bez příjmů je nezdaněný zisk z podnikání ještě podstatně vyšší. To se se sociálními dávkami, které by takový podnikatel čerpal v nezaměstnanosti, nedá srovnat.
Lidé by si měli uvědomit, že dokud jezdí po silnicích, posílají děti do škol, očekávají pomoc policie, ochranu od soudů a se zlomenou rukou chodí do nemocnice, měli by také platit daně. Ministerstvo financí zároveň navrhne, aby se souběžně se spuštěním EET snížila DPH v sektoru stravovacích služeb z 21 % na 15 %. Chce tak zabránit nárůstu cen pro běžné spotřebitele, který by v tomto segmentu mohl nastat.
Jak bude elektronická evidence tržeb fungovat?
Využijeme chorvatský model, který se v praxi osvědčil a nezatěžuje nadměrně podnikatele administrativně ani nákladově. Podnikatel, který dostane od zákazníka platbu, odešle přes internet údaje ze své pokladny nebo jiného zařízení, třeba tabletu, do systému Finanční správy. Obratem mu přijde zpátky unikátní kód, který pak vytiskne na účtenku a tu předá zákazníkovi.
Každý podnikatel si bude muset koupit drahou pokladnu a připojení k internetu?
Každý určitě ne. Malému podnikateli může stačit tablet nebo chytrý telefon, jen si pořídí malou příruční tiskárnu. Větší firmy v řadě případů mají moderní pokladny, které vyžadují pouze aktualizovat software a připojit na internet.
Systém je založený na tom, že je otevřený pro konkurenci. Každý si může pořídit takové zařízení, které mu vyhovuje a od koho chce. Žádné certifikace, žádný monopolní dodavatel. To požene ceny zařízení dolů. Zároveň bude možné si potřebné zařízení pronajmout.
Co když podnikatel účtenku nevydá?
Zákazník by ji po něm měl požadovat. Zákazník však účtenku převzít nemusí a sankcionován za to nijak nebude.
Kolik peněz navíc se díky EET dostane do státního rozpočtu?
Odhadujeme dodatečný výběr daní po plném náběhu přes 10 miliard korun ročně. Ale může to být i víc. V Chorvatsku stouply vykazované tržby zejména v restauracích a barech o desítky až stovky procent.
Bude se EET vztahovat i na řemeslníky, kteří vybírají hotové peníze od svých zákazníků?
Zatím ne. Na tuto otázku přijde čas až po vyhodnocení funkčnosti systému. Rozhodně nechceme zatěžovat podnikání nadměrnými povinnostmi tam, kde by to bylo na překážku jeho fungování, nebo náklady převýšily efekt. Postupně s ohledem na rychlý vývoj informačních technologií nebude elektronická evidence představovat technický problém prakticky pro nikoho.
Bylo by nesystémové, aby z povinnosti evidovat tržby byly a priori vyňaty podnikatelské subjekty, které se vyznačují tím, že nemají „kamennou provozovnu“. Tato skutečnost jim obecně nebrání v tom, aby evidovaly tržby. Takový postup by znamenal neodůvodněnou diskriminaci a konkurenční výhodu, které se systém EET naopak snaží vyřešit.
Bude se elektronická evidence tržeb vztahovat i na drobné živnostníky, kteří nemají tržby v hotovosti a vystavují faktury pro převod na účet a nejsou plátci DPH?
Ne. Záměrem zavedení elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími podobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet by předmětem evidence tržeb být neměly.
Proč se EET nevztahuje na platby čistě převodem na účet?
Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami a banky mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.
A proč se tedy EET vztahuje na platby kartou?
Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem EET je evidence většiny plateb v maloobchodě zboží a služeb. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě byla nepoužitelná pro analýzu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví nebudou obtěžováni.
Vznikne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky v případě, že v rámci podnikání budu využívat mincovní automaty?
Standardnímu režimu evidence tržeb by neměl podléhat prodej zboží nebo služeb v samostatných prodejních automatech (tedy automatech nepřipojených k síti a nevybavených tiskárnou). Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech automatů – např. samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhat budou.
Budou povinnosti podléhat tržby subjektů bez stálé provozovny typu „kolotočáři“ či „stánkaři“?
Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají „kamennou provozovnu“, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Zjednodušeně řečeno – kdo využívá mobilní telefon, měl by být schopen elektronické evidence.
Bude povinen se zapojit do EET i ten, kdo prodává sezonně například květiny, zeleninu, ovoce nebo med jako přebytek z vlastní zahrádky?
Pokud se jedná o občasný přivýdělek, který nemá povahu podnikání, nebude prodejce evidenci tržeb podléhat. Samozřejmě však platí, že pokud někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se elektronická evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů – ale pokud si nebudou jisté, finanční úřad jim pomůže problém posoudit (závazné posouzení vydá finanční úřad za
snížený správní poplatek 1.000 Kč).
Budou muset elektronicky evidovat spolky, které zorganizují jednou či dvakrát do roka ples nebo zábavu?
Také zde platí, že z povinnosti evidovat tržby budou vyloučeny takové příjmy, které bude možné označit jako příjmy nahodilé, z příležitostných činností nebo příjmy nepocházející z podnikatelské činnosti. Dá se předpokládat, že pořádání každoročního výročního plesu nebo zábavy nemá u veřejně prospěšného nebo zájmového spolku povahu podnikání, i když se na něj vstupenky lidem prodávají a teoreticky z nich může spolek docílit zisk.
Jsou v ČR místa, kde se kvůli připojení nebude moci prodávat?
Pokud podnikatel nebude objektivně schopen zajistit odpovídající internetové připojení,
požádá o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k užívání zjednodušeného režimu tak, aby danému podnikateli nebylo ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání.
Elektronická evidence tržeb také počítá s případy výpadku internetového připojení, v jehož rámci dojde k odeslání informace Finanční správě po obnovení internetového připojení, a to
do 48 hodin od provedení transakce. Podezřele časté výpadky budou ovšem důvodem ke kontrole, aby nedocházelo k obcházení zákona.
Kdo bude internetové připojení platit?
Většina podnikatelů se už dnes bez internetu neobejde. Pro ty tedy nevzniká další finanční zátěž. Pro ostatní je
připojení k internetu (třeba přes mobilní telefon)
nákladem podnikání.
Více informací o elektronické evidenci tržeb naleznete na webových stránkách
Finanční správy.
Související články:
Zákon o evidenci tržeb dostal zelenou
Elektronickou evidenci tržeb posvětili i senátoři
Jak se vyvíjí zavedení elektronické evidence tržeb?