Problematiku zápočtu upravuje občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a sice ve své čtvrté části – Relativní majetková práva, v § 1982 až § 1991. Pojďme se tedy nejprve podívat na vzájemný zápočet závazků a pohledávek z pohledu NOZ a hned poté si nastíníme účetní pohled a jeho specifika.

V § 1982 NOZ je uvedeno, že „dluží-li si strany vzájemné plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.“

Započtením se pak obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, což nemusí být v plné výši pohledávky. Pokud byla pohledávka postupně převedena na několik osob, může dlužník použít k započtení jen pohledávku, kterou měl v době převodu vůči prvnímu věřiteli, a pohledávku, kterou má vůči poslednímu věřiteli.

Zákon rozlišuje tzv. způsobilé a nezpůsobilé pohledávky. Způsobilé jsou takové, které lze uplatnit před soudem. Nezpůsobilé jsou nejisté či neurčité k započtení.

Zápočet z pohledu účetnictví a jeho tvorba v účetní praxi

Zákon o účetnictví stanovuje obecný zákaz, aby bylo prováděno vzájemné zúčtování jakýchkoli položek, výjimkou je započtení pohledávek ve smyslu občanského zákoníku. Započtení je možné provést pouze s pohledávkami stejného druhu, pokud se staly splatnými a vzniklo právo plnit svůj vlastní dluh. Vzájemný zápočet má v účetnictví také daňové dopady, pokud byla započtena pohledávka, je třeba zrušit také případnou opravnou položku, jež byla k pohledávce vytvořena.

V účetní praxi pak vypadá zápočet závazků a pohledávek obvykle tak, že samotnému zápočtu předchází návrh zápočtu, případně dohoda o vzájemném zápočtu. Zde jsou uvedeny smluvní strany podle dat z různých registrů (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík) včetně IČ, popř. DIČ, a dále jsou zde přesně uvedeny započtené pohledávky, často ve formě tabulky apod.

Dnešní účetní programy už umí vygenerovat krásné přehledné soustavy. V účetní praxi mohou nastat dva případy:

• částky vzájemně započtených pohledávek a závazků se rovnají,
• částky vzájemně započtených pohledávek a závazků se nerovnají a jedné straně vzniká dluh či pohledávka.

Je velice důležité vždy oznámit svůj záměr započíst vzájemně pohledávky a závazky protistraně, nejčastěji to bývá prostřednictvím dohody o započtení, kterou je důrazně doporučeno mít v účetnictví uschovanou v písemné či elektronické formě, a zejména podepsanou.

Dále je dobré si v účtovém rozvrhu vytvořit účet, který bude sloužit výhradně pro účtování zápočtů, například analytický účet k účtu 395 – Vnitřní zúčtování. Pak už stačí pouze nastavit příslušné předkontace, tedy:

• 395/311 – pro zápočet pohledávek,
• 321/395 – pro zápočet závazků,

a účtování zápočtů může začít.

Účtování o zápočtech je v každém účetním programu jiné, mnohé chytré programy však již dnes umí samy nabídnout svým uživatelům závazky či pohledávky k započtení.
 

Agenda Adresář v programu POHODA nabízí v tiskových sestavách (Ctrl + T) tiskovou sestavu Doklady pro vzájemné zápočty. Na tuto sestavu vstupují pouze obchodní partneři, pro které existují neuhrazené doklady, které je možné vzájemně započíst. Po levé straně dialogového okna Tisk lze zatrhnout volbu Zápočet ve stejné měně. Poté na sestavu vstoupí od vybraného obchodního partnera pouze ty pohledávky, pro které existuje závazek vystavený ve stejné měně.

Jak provést vzájemný zápočet v programu POHODA, se můžete podívat také v našem videonávodu.

Uveďme si nyní dva jednoduché příklady, jak vypadá započtení závazků a pohledávek v běžné účetní praxi.

Příklad 1

Společnost ABC, s.r.o. obchoduje se svým obchodním partnerem XY, s.r.o. a v průběhu celého účetního období mu vystavuje faktury a současně od něj faktury přijímá. K datu 31. 12. 2021 společnost evidovala v účetnictví tyto neuhrazené daňové doklady:

• přijatá faktura 210016 ve výši 235 000 Kč vč. DPH
• přijatá faktura 210028 ve výši 350 000 Kč vč. DPH
• přijatá faktura 210054 ve výši 65 000 Kč vč. DPH
• CELKEM přijaté neuhrazené faktury ve výši 650 000 Kč vč. DPH

A dále:

• vydaná faktura 2021016 ve výši 150 000 Kč vč. DPH
• vydaná faktura 2021019 ve výši 160 000 Kč vč. DPH
• vydaná faktura 2021026 ve výši 220 000 Kč vč. DPH
• vydaná faktura 2021035 ve výši 120 000 Kč vč. DPH
• CELKEM vydané neuhrazené faktury ve výši 650 000 Kč vč. DPH

Smluvní strany se dohodly na vzájemném zápočtu závazků a pohledávek ve výši 650 000 Kč ke dni 31. 12. 2021. Společnost ABC, s.r.o. bude účtovat následovně.

ID s datem 31. 12. 2021:
 

Příklad 2

Stejná společnost k 31. 12. 2021 vykazuje tyto neuhrazené závazky a pohledávky s tím, že se s protistranou dohodla na částečném zápočtu těchto daňových dokladů:

• přijatá faktura 210019 ve výši 160 000 Kč vč. DPH
• přijatá faktura 210025 ve výši 120 000 Kč vč. DPH
• přijatá faktura 210049 ve výši 165 000 Kč vč. DPH
• CELKEM přijaté neuhrazené faktury ve výši 445 000 Kč vč. DPH

A dále:

• vydaná faktura 2021015 ve výši 235 000 Kč vč. DPH
• vydaná faktura 2021019 ve výši 225 000 Kč vč. DPH
• CELKEM vydané neuhrazené faktury ve výši 460 000 Kč vč. DPH

Smluvní strany se dohodly na vzájemném zápočtu závazků a pohledávek ve výši 445 000 Kč ke dni 31. 12. 2021 s tím, že společnost XY, s.r.o. uhradí společnosti ABC, s.r.o. doplatek dluhu ve výši 15 000 Kč na její bankovní účet do 15 dnů od této dohody.

ID s datem 31. 12. 2021: