Konsolidace není pouze o součtu individuálních účetních závěrek obchodních korporací v rámci konsolidačního celku dohromady. Pro správné provedení konsolidace musíme znát několik konsolidačních úprav. V dnešním díle si představíme základní konsolidační úpravy, které provádí mateřská obchodní korporace k datu nabytí podílu v dceřiné obchodní korporace (tj. datum akvizice) pro:

• plnou metodu,
• poměrnou metodu,

přičemž článek se zabývá situacemi, kdy se reálná hodnota aktiv pořizované dceřiné obchodní korporace k datu akvizice významně odlišuje od hodnot vykázaných v jejím účetnictví.

Plná metoda

Jak jsme zmiňovali v předchozích článcích, pro dosažení cíle konsolidované účetní závěrky, se musíme nějakým způsobem popasovat se základními konsolidačními úpravami, na které navážeme v dalších dílech speciálními konsolidačními úpravami. Z předchozích článků již víme, že základní konsolidační úpravy provádíme ve dvou krocích, vyloučíme:

• investice mateřské obchodní korporace v dceřiné z aktiv a
• vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace z pasiv.

Nicméně, jakým způsobem budeme postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv v dceřiné obchodní korporaci významně odlišuje od jejích účetních hodnot?

Pojďme si celý postup ukázat na nejprve příkladu, kdy mateřská obchodní korporace nakoupí 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci.

Příklad 1 – Nákup 100% podílu v dceřiné obchodní korporaci

Společnost Otec, a. s. („Otec“) nakoupila 100% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor, a. s. („Nevlastní Synátor“) za kupní cenu ve výši 800. Vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace k datu akvizice bude 550, přičemž:

• celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
• reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.

Postup je stejný jako v předchozích článcích, k datu akvizice tedy:

• z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor a
• z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice,
• spočítáme konsolidační rozdíl podle výše vzorce:
  • pořizovací cena investice v dceřiné obchodní korporaci − (podíl mateřské obchodní korporace v dceřiné obchodní korporaci (%) × vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách).

Jenže pozor, v tomto případě máme pro hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace dvě hodnoty aktiv, účetní a reálnou. Kterou hodnotu tedy použijeme?

Pokud by rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nebyl významný, nemá podle mého názoru smysl přeceňovat hodnotu aktiv (např. náklady na získání informace budou vyšší než užitek z dosažené informace), pro účely konsolidace můžeme použít účetní hodnoty.

Tab.: Konečný výsledek
 

Kdybychom danou situaci porovnali s řešením bez použití reálných hodnot aktiv dceřiné obchodní korporace k datu akvizice, objevíme tři zásadní rozdíly:

• změnu ve výši ocenění konsolidovaných aktiv (nebo závazků),
• změnu ve výši konsolidačního rozdílu,
• vykázání odloženého daňového závazku nebo pohledávky.

K datu akvizice tedy dostaneme do konsolidované účetní závěrky mateřské obchodní korporace reálné hodnoty aktiv (nebo závazků), se kterými v rámci konsolidace dále pracujeme (více se s těmito postupy seznámíme v dalších článcích).

Konsolidační rozdíl zjednodušeně vyjadřuje k datu akvizice výši rozdílu mezi:

• skutečnou pořizovací cenou investice v obchodní korporaci (tj. zpravidla kupní cenou) a
• reálnou hodnotou vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace.

Jakým způsobem se tedy ovlivnila výše konsolidačního rozdílu, pokud se reálná hodnota aktiv dceřiné obchodní korporace liší od její účetní hodnoty? Dvěma faktory:

• navýšením reálné hodnoty vlastního kapitálu (neboli čistých aktiv) dceřiné obchodní korporace a
• vykázáním odloženého daňového závazku (z rozdílu mezi reálným oceněním čistých aktiv a jejich účetní hodnotou, resp. daňovou základnou).

Matematicky vyjádřeno:

• konsolidační rozdíl = pořizovací cena investice v obchodní korporaci (tj. 800) − (vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách (tj. 550 + 300 − 0,19 × 300) × podíl v obchodní korporaci 100 %).

Konsolidační rozdíl tedy vyjde 7.

Výši odloženého daňového závazku vypočítáme jako rozdíl mezi reálným a účetním (resp. daňovým) oceněním čistých aktiv vynásobených sazbou daně z příjmů právnických osob (tj. 300 × 0,19).

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci, k datu akvizice:

• přebere aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace,
• vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
• vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace,
• navýší hodnotu aktiv (nebo závazků) o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků),
• spočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku),
• spočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
• vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Odložená daň v konsolidaci

V předchozím textu jsme použili pojem odložená daň. Kdy používáme odloženou daň v konsolidaci? V českých účetních předpisech nenalezneme žádné speciální požadavky na výpočet a vykazování odložené daně v konsolidaci.

Z tohoto důvodu pro stanovení a vykazování odložené daně v konsolidaci používáme obecná pravidla pro výpočet a vykazování odložené daně v českých účetních předpisech. Odloženou daň obecně účtují a vykazují účetní jednotky, které:

• tvoří konsolidační celek (viz předcházející články) a
• sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.

Pro účely konsolidace se můžeme setkat s několika typy odložených daní (s některými se seznámíme v dalších článcích), nicméně pro účely tohoto článku si představíme pouze odloženou daň vzniklou v důsledku přecenění aktiv (nebo závazků) dceřiné obchodní korporace na reálnou hodnotu k datu akvizice.

Tento typ odložené daně vzniká v důsledku přecenění aktiv a závazků dceřiné obchodní korporace k datu akvizice:

• na jedné straně vykazujeme zpravidla odložený daňový závazek (vzniklý z rozdílu mezi daňovou a reálnou hodnotou aktiv nebo závazků) a
• na druhé straně ovlivňuje hodnotu vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice (vstupuje také do výpočtu konsolidačního rozdílu).

V konečném důsledku se tedy odložená daň projeví jako:

• vykázání odloženého daňového závazku (nebo pohledávky) a
• zvýšení nebo snížení konsolidačního rozdílu.

Pro výpočet odložené daně používáme sazbu daně z příjmů právnických osob (tj. obecně 19 %, ve speciálních případech tzv. základních investičních fondů 5 %).

Nad rámec výše uvedeného dodejme, že pokud se přecenění aktiva, která můžeme odepisovat, počítáme odloženou daň také z případných změn následných rozdílů daňovými a reálnými zůstatkovými hodnotami aktiv).

Zatím jsme uvažovali pouze případy, kdy mateřská obchodní korporace drží 100% podíl v dceřiné obchodní korporaci. V předchozích článcích jsme zmínili, že použijeme plnou metodu konsolidace také v případech, kdy dceřinou obchodní korporaci mohou vlastnit kromě mateřské obchodní korporace také jiní minoritní společníci. Je tedy velký rozdíl mezi kontrolou a vlastnictvím dceřiné obchodní korporace.

Uveďme si příklad na dvou obchodních korporacích, kde mateřská obchodní korporace vlastní 80% podíl v dceřiné obchodní korporaci (podíl hlasovacích práv odpovídá podílu na základním kapitálu). Z předchozích článků víme, že mateřská obchodní korporace zahrne veškerá aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace do konsolidace v plné výši, neboť vlastní a uplatňuje rozhodující vliv (tj. ovládá) v dceřiné obchodní korporaci.

Jak jsme zmínili v předchozích článcích, podíl minoritních společníků („Menšinových společníků“) charakterově zařadíme na pomezí vlastního kapitálu a závazků, přičemž v českých účetních předpisech ji vykážeme jako součást vlastního kapitálu do položky „Menšinový vlastní kapitál“.

Příklad 2 – Nákup rozhodujícího podílu v dceřiné obchodní korporaci s existencí Minoritních společníků

Pojďme si lehce modifikovat předchozí příklad. Společnost Otec vlastní 80% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor, vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice bude stejný (tj. 550):

• celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
• reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.

Společnost Otec zaplatila za 80% podíl ve společnosti Nevlastní Synátor kupní cenu ve výši 600, přičemž 20% podíl vlastní společnost Otčím, a. s. („Otčím“).

Postup je následující:

• z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 600),
• z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice (tj. 550),
• zvýšíme hodnotu konsolidovaných aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nemovité věci (tj. 300),
• vykážeme odložený daňový závazek (tj. 300 × 0,19),
• vypočítáme konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce:
  • kupní cena (tj. 600) ponížená o % podíl společnosti Otec na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 634 − 80% × (550 + 300 − 57), celkem tedy záporný konsolidační rozdíl ve výši přibližně −34 a
• spočítáme výši menšinového vlastního kapitálu:
  • % podíl společnosti Otčím na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 20 % z 793), celkem tedy přibližně 159.

Tab.: Konečný výsledek
 

Aktiva a pasiva se nám tedy rovnají. Menšinový vlastní kapitál vyjadřuje podíl Minoritních společníků na dceřiné obchodní korporaci.

Matematicky vyjádřeno:

• menšinový vlastní kapitál = (1 − podíl společnosti Otec v dceřiné obchodní korporaci v %) × vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace v reálných hodnotách k datu akvizice.

V našem případě jsme tedy vynásobili procento, kterým se na společnosti Nevlastní Synátor podílí společnost Otčím (tj. 20 %) vlastním kapitálem společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice v reálných hodnotách (tj. 793), přičemž celkově nám vyšla hodnota přibližně 159.

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí rozhodující podíl v dceřiné obchodní korporaci (nicméně existují Minoritní společníci), k datu akvizice:

• přebere aktiva a závazky dceřiné obchodní korporace,
• vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
• vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace z pasiv,
• navýší hodnotu konsolidovaných aktiv (nebo závazků) o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků),
• spočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku),
• spočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
• spočítá a vykáže menšinový vlastní kapitál podle výše uvedeného vzorce,
• vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Poměrná metoda

Z předchozích článků umíme použít základní konsolidační úpravy u poměrné metody. Pojďme podobným způsobem postupovat v případě, kdy se reálná hodnota aktiv (nebo závazků) dceřiné obchodní korporace bude významně odlišovat od jejich účetní hodnoty. Poměrnou metodu použijeme zjednodušeně v situaci, kdy dceřinou obchodní korporaci ovládají společně dva (nebo více) společníků, přičemž oba (nebo více) jednají ve shodě.

Jak jsme zmiňovali v předchozích dílech, při poměrné metodě nekonsolidujeme veškerá aktiva a pasiva, nýbrž pouze část ve výši procenta, na kterém se podílíme na spoluvlastnění dceřiné obchodní korporace.

Příklad 3 – Poměrná metoda

Vše si srozumitelněji představíme na příkladu s následujícím zadáním:

• kupní cena 50% podílu ve společnosti Nevlastní Synátor je ve výši 400,
• celkový vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice je ve výši 550 a
• celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 700,
• reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 000.

Postup je následující:

• z aktiv vyloučíme investici ve výši kupní ceny podílu ve společnosti Nevlastní Synátor (tj. 400),
• z pasiv vyloučíme výši vlastního kapitálu společnosti Nevlastní Synátor k datu akvizice (tj. 275),
• zvýšíme hodnotu konsolidovaných aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou nemovité věci připadající na podíl ve společnosti Nevlastní synátor (tj. 50% z 300),
• vykážeme odložený daňový závazek připadající na podíl ve společnosti Nevlastní synátor (tj. 50 % z 300 × 0,19),
• vypočítáme konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce:
  • kupní cena (tj. 400) ponížená o % podíl na čistých aktivech společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 396,5 − 50 % × (550 + 300 − 57), celkem tedy záporný konsolidační rozdíl ve výši 3,5.

Tab.: Konečný výsledek
 

Aktiva a pasiva společnosti Nevlastní Synátor jsme přebrali pouze ve výši poloviny skutečné výše. Konsolidační rozdíl jsme spočítali podle vzorce:

• Konsolidační rozdíl = Kupní cena 50% podílu (tj. 400) – (vlastní kapitál společnosti Nevlastní Synátor v reálných hodnotách (tj. 793) × výše podílu ve společnosti Nevlastní Synátor, tj. 50 %).

Konsolidační rozdíl tedy vyšel 3,5.

Odložený daňový závazek tedy vyšel 28,5.

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace použije při pořízení dceřiné obchodní korporace poměrnou konsolidační metodu, k datu akvizice:

• přebere aktiva a závazky v poměru, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace,
• vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
• vyloučí vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vztahující se k investici mateřské obchodní korporace (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
• navýší hodnotu aktiv o rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (nebo závazků) (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
• vypočítá a vykáže případný odložený daňový závazek (nebo pohledávku) (pozor, pouze ve výši podílu, v jakém se podílí na základním kapitálu (resp. na hlasovacích právech) dceřiné obchodní korporace),
• vypočítá a vykáže konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce,
• vlastní kapitál dceřiné obchodní korporace vzniklý po datu akvizice zůstává součástí konsolidovaného vlastního kapitálu.

Související články:
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 1. díl
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 2. díl