Časové rozlišení výnosů a nákladů v účetnictví účetních jednotek je používáno
v souladu s ustanovením § 3 odst. 1
zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“):
„Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (…).“
Přímo s pojmem
časové rozlišení pak pracuje
prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví pro podnikatele č. 500/2002, ve které je časovému rozlišení věnován § 13 a § 19. Časové rozlišení je popsáno i v
českých účetních standardech ČÚS č. 019.
Často se
zaměňuje časové rozlišení nákladů a výnosů s dohadnými účty aktivními a pasivními. Přitom účty časového rozlišení se použijí pouze tehdy, pokud se operace týkají minimálně
dvou účetních období a zároveň známe
tyto parametry:
- částka – jaká je hodnota nákladu nebo výnosu, který musí být časově rozlišen,
- účel – na co byl či bude vynaložen náklad nebo na základě čeho vznikl či vznikne výnos,
- období – do kterých účetních období a v jakém poměru se musí daný náklad či výnos rozdělit.
Dohadnými položkami se dnes nebudeme zabývat, pouze okrajově poznamenám, že nám obvykle
není známa částka a my ji
musíme kvalifikovaně odhadnout (typickým příkladem je
nevyúčtovaná spotřeba energií).
Pro
časové rozlišení nákladů a výnosů slouží následující
účty, které lze členit na účty
aktivní a pasivní.
381 – Náklady příštích období – aktivní
382 – Komplexní náklady příštích období – aktivní
383 – Výdaje příštích období – pasivní
384 – Výnosy příštích období – pasivní
385 – Příjmy příštích období – aktivní
381 – Náklady příštích období
Jedná se o
uskutečněné výdaje běžného období, které se vztahují k
výkonům, které budou přijaty až v následujících účetních obdobích. Jinak řečeno
v běžném období se jedná o
výdaj a
v následujícím období se jedná vždy o
náklad.
Typickým příkladem nákladů příštích období je
nájemné hrazené předem. Dále se může jednat například o
uhrazené nepravidelné leasingové splátky, pojistné hrazené předem či
dopředu zaplacené předplatné atd.
Příklad
Účetní jednotka, plátce DPH, obdržela fakturu za nájemné za pronájem kanceláří na dvanáct měsíců ve výši 240 000 Kč bez DPH na období od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2018. Účetním obdobím je kalendářní rok.
Daný příklad lze zaúčtovat dvěma způsoby:
Způsob A)
Krok |
Text |
Částka |
MD/D |
1. |
Přijatá faktura za nájemné na rok 2017 a 2018 v celkové výši |
240 000 Kč |
381/321 |
|
DPH 21 % |
50 400 Kč |
343/321 |
2. |
Úhrada nájemného |
290 400 Kč |
321/221 |
3. |
Vyúčtování nájemného k 31. 12. 2017 (březen až prosinec 2017) |
200 000 Kč |
518/381 |
4. |
Vyúčtování nájemného k 31. 12. 2018 (leden až únor 2018) |
40 000 Kč |
518/381 |
Způsob B)
Krok |
Text |
Částka |
MD/D |
1. |
Přijatá faktura za nájemné na rok 2017 a 2018 v celkové výši |
240 000 Kč |
|
|
březen až prosinec 2017 |
200 000 Kč |
518/321 |
|
leden až únor 2018 |
40 000 Kč |
381/321 |
|
DPH 21 % |
50 400 Kč |
343/321 |
2. |
Úhrada nájemného |
290 400 Kč |
321/221 |
3. |
Vyúčtování časového rozlišení k 31. 12. 2018 (leden až únor 2018) |
40 000 Kč |
518/381 |
382 – Komplexní náklady příštích období
Tento účet účetní jednotka použije tehdy, pokud se
výdajové položky vztahují k jednotnému účelu a přitom se týkají příštích období.
Za jednotný účel můžeme považovat například
náklad na výzkum a vývoj,
na dlouhodobou propagaci či náklady spojené s přípravou dlouhodobé výroby. Věcné zúčtování komplexních nákladů příštích období je nutné provést
nejpozději do čtyř let.
Příklad
Účetní jednotka považuje v roce 2017 následující výdaje za výdaje na dlouhodobou propagaci zboží, které se bude prodávat v následujícím účetním období.
Krok |
Text |
Částka |
MD/D |
1. |
Mzdové náklady |
50 000 Kč |
521/331 |
2. |
Spotřebovaný materiál |
100 000 Kč |
501/112 |
3. |
Spotřebované služby |
60 000 Kč |
518/321 |
4. |
Zúčtování komplexních nákladů příštích období k 31. 12. 2017 |
210 000 Kč |
382/555 |
5. |
Zúčtování časového rozlišení k 1. 1. 2018 |
210 000 Kč |
555/382 |
383 – Výdaje příštích období
O výdajích příštích období hovoříme tehdy, pokud
náklady běžného období uhradíme až v období příštím.
Jinak řečeno existuje
náklad, který časově a věcně
souvisí s běžným obdobím, je
známa jeho přesná výše (například na základě sjednané smlouvy), ale účetní jednotka
do konce účetního období neobdržela fakturu, proto nelze účtovat danou situaci jako běžný závazek.
Nejběžnějším případem je opět
nájemné, tentokrát však hrazené pozadu.
Příklad
Účetní jednotka má pronajatý software, měsíční nájem hradí zpětně. V lednu 2018 obdrží fakturu ve výši 15 000 Kč za prosinec 2017. Účetním obdobím je kalendářní rok.
Krok |
Text |
Částka |
MD/D |
1. |
31. 12. 2017 Interní doklad – Nájem softwaru za 12/2017 |
15 000 Kč |
518/383 |
2. |
1. 1. 2018 Přijatá faktura |
15 000 Kč |
383/321 |
3. |
Výpis z BÚ Úhrada faktury |
15 000 Kč |
321/221 |
384 – Výnosy příštích období
O výnosech příštích období se účtuje v případě, že je
v běžném období přijata platba, která věcně a časově patří do výnosů období následujícího.
Typickými příklady výnosů příštích období je
přijatá platba za nájemné uhrazené předem,
přijatá platba nepravidelných leasingových splátek, přijatá platba za pojistné apod.
Příklad
Účetní jednotka, plátce DPH, vystavila v červnu 2017 fakturu na nájemné na dva roky dopředu, nájemné činí 5 000 Kč bez DPH měsíčně. Účetním obdobím je hospodářský rok od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017.
Krok |
Text |
Částka |
MD/D |
1. |
1. 6. 2017 Fa vydaná – tržba za nájemné |
120 000 Kč |
|
|
nájemné od 1. 6. 2017 do 30. 9. 2017 |
20 000 Kč |
311/602 |
|
zaúčtování výnosů příštích období |
100 000 Kč |
311/384 |
|
DPH 21 % |
25 200 Kč |
311/343 |
2. |
Úhrada faktury do 30. 9. 2017 |
145 200 Kč |
221/311 |
3. |
Tržba nájemné od 1. 10. 2017 do 30. 9. 2018 |
60 000 Kč |
384/602 |
4. |
Tržba nájemné od 1. 10. 2018 do 30. 5. 2019 |
40 000 Kč |
384/602 |
385 – Příjmy příštích období
Příjmy příštích období účtujeme v případě, že
účetní jednotka do konce účetního období neinkasovala částku, která je však
výnosem tohoto běžného období.
Příklad
Účetní jednotka, neplátce DPH, jejímž účetním obdobím je kalendářní rok, pronajímá nebytové prostory. Nájem za prosinec 2017 ve známé výši 17 000 Kč bude vyfakturován a uhrazen až v lednu 2018.
Datum |
Text |
Částka |
MD/D |
31. 12. 2017 |
Příjmy příštích období |
17 000 Kč |
385/602 |
13. 1. 2018 |
Faktura vydaná |
17 000 Kč |
311/385 |
16. 1. 2018 |
Úhrada faktury |
17 000 Kč |
221/311 |
Příklad
Účetní jednotka dostala od pojišťovny potvrzení úhrady škody na zboží ve výši 50 000 Kč. Škoda byla způsobena v běžném účetním období živelnou pohromou (rok 2017). Do konce účetního období však nebyla částka ze strany pojišťovny vyplacena.
Datum |
Text |
Částka |
MD/D |
31. 8. 2017 |
Škoda způsobená na zboží |
60 000 Kč |
549/132 |
31. 12. 2017 |
Potvrzená výše úhrady |
50 000 Kč |
385/648 |
10. 1. 2018 |
Přijatá platba od pojišťovny |
50 000 Kč |
221/385 |
Pozorný čtenář si jistě všiml, že
Náklady a Výnosy příštích období podléhají
stejnému principu, ovšem
z různých stran pohledu – ze strany odběratele (
náklady) a ze strany dodavatele (
výnosy). Obdobná situace samozřejmě platí i u
Výdajů a Příjmů příštích období.
Na závěr si dovolím poznamenat, že existují situace, kdy
není v souladu s platnými předpisy
nutné používat účty časového rozlišení. A to v případech, jde-li o
nevýznamné částky a o
pravidelně se opakující výdaje (popřípadě
příjmy) za předpokladu, že se výrazněji
neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.
Takový případ se může týkat například
pravidelného dlouhodobého předplatného novin či časopisů nebo i
nájemného, pokud jsou
částky placeny pravidelně,
ve stejné výši a je pravděpodobné, že
bude takto placeno i nadále.

V
programu POHODA správně zařadíte náklady a výnosy do příslušného účetního období prostřednictvím agendy Časové rozlišení.