Účtování o nedobytných pohledávkách


Bc. Alena Haas Kubátová
11. 5. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nedobytné pohledávky jsou noční můrou všech podnikatelů.

Foto: 123RF

 

S nedobytnými pohledávkami se během své činnosti setká mnoho podnikatelů. Jaké zákonné předpisy musíme respektovat při účtování o nedobytných pohledávkách? A jak je to s daňovou uznatelností?


 
Nedobytné pohledávky jsou noční můrou všech podnikatelů. V průběhu podnikatelské činnosti se nám může stát, že nám odběratel nezaplatí ani po naléhavých urgencích fakturu. Takové případy se stávají poměrně často a vzhledem k současné ekonomické situaci v České republice se dá bohužel předpokládat, že jich bude spíše přibývat.

Definovat nedobytnou pohledávku můžeme snadno. Jde o takovou pohledávku, u níž je sice opodstatněný nárok věřitele, ale z důvodu nemajetnosti či platební neschopnosti dlužníka nelze dosáhnout umoření nároku věřitele. Jde o pohledávku, kdy podnikatel vyčerpal již téměř všechny možnosti včetně soudní cesty, a přesto se mu stále nedaří svůj dluh vymoci.

Proč je důležité řešit nedobytné pohledávky? Je to z několika důvodů. Zejména u vysokých dluhů hrozí, že i my se dostaneme do platební neschopnosti, jejíž následky mohou být mírně řečeno velmi nepříjemné, v krajním případě až likvidační.

Dalším důvodem je daňové hledisko. Za normálních okolností, kdy vystavíme fakturu, za niž dostaneme řádně zaplaceno, nám jak DPH, tak následně i daň z příjmů pokryje právě tato úhrada. V případě pohledávky, u které postrádáme platbu, však tyto závazky vůči státu hradíme takzvaně ze svého a to nás opět dostává do spirály možné platební neschopnosti.

Na nedobytné pohledávky můžeme hledět ze dvou úhlů pohledu. Jednak z hlediska účetního a jednak daňového. V článku rozebereme oba tyto pohledy a uvedeme si k nim důležitá fakta.

Nedobytné pohledávky z účetního hlediska

Z účetního hlediska musíme brát v úvahu zejména fakt, že zákon o účetnictví nám ukládá povinnost vést účetnictví sestavovat účetní výkazy tak, aby poskytovaly věrný a poctivý obraz o majetku, dluzích a celkové finanční situaci účetní jednotky. Pokud však v účetních výkazech uvádíme naše pohledávky vůči věřitelům v původní hodnotě, a přitom dopředu víme, že s největší pravděpodobností nikdy nebudou uhrazeny, nepodáváme právě poctivý obraz o stavu účetnictví, a rozvaha je tím značně zkreslena.

Za normálních okolností nahradí pohledávku jakožto součást oběžných aktiv peníze, což se nedotkne nákladů ani výnosů. Pokud ale v účetnictví evidujeme nedobytnou pohledávku, je její reálná hodnota vlastně podstatně nižší než ta účetní. Účetní jednotka by také vždy měla ctít zásadu opatrnosti, kdy by měla brát v úvahu rizika a možné ztráty týkající se majetku a závazků, i když ještě nenastaly.

A právě k těmto účelům slouží v účetnictví nástroj v podobě opravných položek k pohledávkám, s cílem vyjádřit přechodné snížení jejich hodnoty. Původní hodnota pohledávky je pak díky její nedobytnosti snížena o hodnotu vytvořené opravné položky. V účetních výkazech jsou tyto položky vykazovány na straně aktiv, ovšem se záporným znaménkem.

Ale pozor, tvorba i následné rozpuštění těchto účetních opravných položek neovlivňuje základ daně z příjmů. Tedy z účetního hlediska.

Použijeme tyto účty:
  • 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek
  • 391 – Opravná položka k pohledávkám
A účtujeme následovně:
  • faktura vydaná za poskytnuté zboží: 311/604
  • vytvoření opravné položky k pohledávce: 559/391


Výše uvádíme možnost, jak účetně snížit hodnotu pohledávek v účetnictví. Jde však jen o snížení dočasné. Pokud bychom chtěli pohledávku z účetnictví vyřadit trvale, je třeba ji odepsat, což můžete udělat ve chvíli, kdy ani při veškeré vynaložené snaze nedošlo k úhradě této pohledávky. Tomu může předcházet a často i předchází právě fakt, že byla k pohledávce nejprve vytvořena opravná položka. Teprve poté je pohledávka zrušena – dojde k jejímu rozpuštění. Kromě výše uvedených účtů použijeme ještě účet 546 – Odpis pohledávky. Ten analyticky rozdělíme na daňový nedaňový.

Jak budeme účtovat:
 
Text MD/D
1) Faktura vydaná za poskytnuté zboží 311/604
2) Vytvoření opravné položky k pohledávce 559/391
3) Odpis pohledávky v plné hodnotě 546/311
4) Zrušení opravné položky v původní výši 391/559


Odpis pohledávky se tedy provádí přímo jejím vyřazením z rozvahy. Nicméně i takto odepsanou pohledávku bychom měli nadále sledovat na podrozvahových účtech a teprve ve chvíli, kdy by odepsaná pohledávka zanikla i v právním slova smyslu (např. úmrtím či zánikem dlužníka bez právního nástupce), může být vymazána z podrozvahové evidence.

Účetní předpisy řeší problematiku tvorby opravných položek a odpisování pohledávek poměrně v obecné rovině a na rozdíl od daňového hlediska tyto účetní operace neovlivňují daňový základ.

Nedobytné pohledávky z daňového hlediska

Chceme-li, aby se účtování o odpisu nedobytných pohledávek stalo daňově účinným nákladem, musíme nahlédnout do zákona o rezervách, kde jsou striktně vymezeny podmínky, za kterých mohou být vytvářeny daňové opravné položky k pohledávkám.

Jde o situace, kdy:
  • pohledávky a tvorba daňových opravných položek byly zaúčtovány,
  • pohledávky nesmí být promlčeny a nesmí se jednat o pohledávky za spojenou osobou,
  • při vzniku pohledávek došlo k zaúčtování do daňových výnosů,
  • v případě postoupených pohledávek byla postupníkem (novým věřitelem pohledávky) uhrazena její pořizovací cena.
Obecně platí, že daňově účinná není jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena postoupené pohledávky, s výjimkou uvedenou v § 10 a § 24 zákona o daních z příjmů.

To, zda se jedná o daňově účinný odpis pohledávky, řeší rovněž zákon o daních z příjmů, konkrétně § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Daňový odpis pohledávky je možný pouze:
  • do výše kryté zákonnou opravnou položkou vytvořenou k dané pohledávce,
  • z konkrétních zákonných důvodů na straně dlužníka:
    • v případě postoupení pohledávky – do výše příjmu z postoupení,
    • v případě nákupu – do výše příjmu od dlužníka či postupníka,
    • v případě pohledávky za dlužníkem, na něhož byl zamítnut konkurs pro nedostatek majetku nebo je v úpadku/zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena v dědictví,
    • v případě zániku nespojené právnické osoby bez právního nástupce,
    • v případě dlužníka, u něhož byla uplatněna veřejná dražba či exekuce.
Jakým způsobem je možné řešit opravné položky v programu POHODA, se můžete podívat v našem videonávodu.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Nabíjecí stanice elektromobilů změní odpisovou skupinu

28. 6. 2022 | Nabíjecí stanice elektromobilů a plug-in hybridů, které budou uvedené do užívání od 1. 7. 2022, budou již zařazeny do odpisové skupiny 2, pokud se bude jednat o samostatný hmotný majetek. Nabíjecí stanice uvedené do užívání před datem 1. 7. 2022 bude také možné přeřadit do druhé odpisové skupiny. V tomto případě bude ale použití odpisové skupiny 2 pouze dobrovolné, nikoliv povinné.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Zlínské účetnictví s. r.
Účetní firma -účetnictví podnikatelů,přísp.org., neziskových org.
www.mipra.cz

PINON.CZ
Vše pro váš dům, zahradu, volný čas, ale i vaše děti.
www.pinon.cz

Daňový kalendář

1. 7. 2022 Přiznání k dani z příjmů za rok 2021 (prodloužený termín)
15. 7. 2022 Daň silniční (záloha za 2. čtvrtletí 2022)
25. 7. 2022 Přiznání DPH (za červen 2022)
25. 7. 2022 Souhrnné hlášení (za červen 2022 a 2. čtvrtletí 2022)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,73 Kč
0,000 Kč
23,42 Kč
0,024 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 28.06.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme