Účtování o nedobytných pohledávkách


Bc. Alena Haas Kubátová
11. 5. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nedobytné pohledávky jsou noční můrou všech podnikatelů.

Foto: 123RF

 

S nedobytnými pohledávkami se během své činnosti setká mnoho podnikatelů. Jaké zákonné předpisy musíme respektovat při účtování o nedobytných pohledávkách? A jak je to s daňovou uznatelností?


 
Nedobytné pohledávky jsou noční můrou všech podnikatelů. V průběhu podnikatelské činnosti se nám může stát, že nám odběratel nezaplatí ani po naléhavých urgencích fakturu. Takové případy se stávají poměrně často a vzhledem k současné ekonomické situaci v České republice se dá bohužel předpokládat, že jich bude spíše přibývat.

Definovat nedobytnou pohledávku můžeme snadno. Jde o takovou pohledávku, u níž je sice opodstatněný nárok věřitele, ale z důvodu nemajetnosti či platební neschopnosti dlužníka nelze dosáhnout umoření nároku věřitele. Jde o pohledávku, kdy podnikatel vyčerpal již téměř všechny možnosti včetně soudní cesty, a přesto se mu stále nedaří svůj dluh vymoci.

Proč je důležité řešit nedobytné pohledávky? Je to z několika důvodů. Zejména u vysokých dluhů hrozí, že i my se dostaneme do platební neschopnosti, jejíž následky mohou být mírně řečeno velmi nepříjemné, v krajním případě až likvidační.

Dalším důvodem je daňové hledisko. Za normálních okolností, kdy vystavíme fakturu, za niž dostaneme řádně zaplaceno, nám jak DPH, tak následně i daň z příjmů pokryje právě tato úhrada. V případě pohledávky, u které postrádáme platbu, však tyto závazky vůči státu hradíme takzvaně ze svého a to nás opět dostává do spirály možné platební neschopnosti.

Na nedobytné pohledávky můžeme hledět ze dvou úhlů pohledu. Jednak z hlediska účetního a jednak daňového. V článku rozebereme oba tyto pohledy a uvedeme si k nim důležitá fakta.

Nedobytné pohledávky z účetního hlediska

Z účetního hlediska musíme brát v úvahu zejména fakt, že zákon o účetnictví nám ukládá povinnost vést účetnictví sestavovat účetní výkazy tak, aby poskytovaly věrný a poctivý obraz o majetku, dluzích a celkové finanční situaci účetní jednotky. Pokud však v účetních výkazech uvádíme naše pohledávky vůči věřitelům v původní hodnotě, a přitom dopředu víme, že s největší pravděpodobností nikdy nebudou uhrazeny, nepodáváme právě poctivý obraz o stavu účetnictví, a rozvaha je tím značně zkreslena.

Za normálních okolností nahradí pohledávku jakožto součást oběžných aktiv peníze, což se nedotkne nákladů ani výnosů. Pokud ale v účetnictví evidujeme nedobytnou pohledávku, je její reálná hodnota vlastně podstatně nižší než ta účetní. Účetní jednotka by také vždy měla ctít zásadu opatrnosti, kdy by měla brát v úvahu rizika a možné ztráty týkající se majetku a závazků, i když ještě nenastaly.

A právě k těmto účelům slouží v účetnictví nástroj v podobě opravných položek k pohledávkám, s cílem vyjádřit přechodné snížení jejich hodnoty. Původní hodnota pohledávky je pak díky její nedobytnosti snížena o hodnotu vytvořené opravné položky. V účetních výkazech jsou tyto položky vykazovány na straně aktiv, ovšem se záporným znaménkem.

Ale pozor, tvorba i následné rozpuštění těchto účetních opravných položek neovlivňuje základ daně z příjmů. Tedy z účetního hlediska.

Použijeme tyto účty:
  • 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek
  • 391 – Opravná položka k pohledávkám
A účtujeme následovně:
  • faktura vydaná za poskytnuté zboží: 311/604
  • vytvoření opravné položky k pohledávce: 559/391


Výše uvádíme možnost, jak účetně snížit hodnotu pohledávek v účetnictví. Jde však jen o snížení dočasné. Pokud bychom chtěli pohledávku z účetnictví vyřadit trvale, je třeba ji odepsat, což můžete udělat ve chvíli, kdy ani při veškeré vynaložené snaze nedošlo k úhradě této pohledávky. Tomu může předcházet a často i předchází právě fakt, že byla k pohledávce nejprve vytvořena opravná položka. Teprve poté je pohledávka zrušena – dojde k jejímu rozpuštění. Kromě výše uvedených účtů použijeme ještě účet 546 – Odpis pohledávky. Ten analyticky rozdělíme na daňový nedaňový.

Jak budeme účtovat:
 
Text MD/D
1) Faktura vydaná za poskytnuté zboží 311/604
2) Vytvoření opravné položky k pohledávce 559/391
3) Odpis pohledávky v plné hodnotě 546/311
4) Zrušení opravné položky v původní výši 391/559


Odpis pohledávky se tedy provádí přímo jejím vyřazením z rozvahy. Nicméně i takto odepsanou pohledávku bychom měli nadále sledovat na podrozvahových účtech a teprve ve chvíli, kdy by odepsaná pohledávka zanikla i v právním slova smyslu (např. úmrtím či zánikem dlužníka bez právního nástupce), může být vymazána z podrozvahové evidence.

Účetní předpisy řeší problematiku tvorby opravných položek a odpisování pohledávek poměrně v obecné rovině a na rozdíl od daňového hlediska tyto účetní operace neovlivňují daňový základ.

Nedobytné pohledávky z daňového hlediska

Chceme-li, aby se účtování o odpisu nedobytných pohledávek stalo daňově účinným nákladem, musíme nahlédnout do zákona o rezervách, kde jsou striktně vymezeny podmínky, za kterých mohou být vytvářeny daňové opravné položky k pohledávkám.

Jde o situace, kdy:
  • pohledávky a tvorba daňových opravných položek byly zaúčtovány,
  • pohledávky nesmí být promlčeny a nesmí se jednat o pohledávky za spojenou osobou,
  • při vzniku pohledávek došlo k zaúčtování do daňových výnosů,
  • v případě postoupených pohledávek byla postupníkem (novým věřitelem pohledávky) uhrazena její pořizovací cena.
Obecně platí, že daňově účinná není jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena postoupené pohledávky, s výjimkou uvedenou v § 10 a § 24 zákona o daních z příjmů.

To, zda se jedná o daňově účinný odpis pohledávky, řeší rovněž zákon o daních z příjmů, konkrétně § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Daňový odpis pohledávky je možný pouze:
  • do výše kryté zákonnou opravnou položkou vytvořenou k dané pohledávce,
  • z konkrétních zákonných důvodů na straně dlužníka:
    • v případě postoupení pohledávky – do výše příjmu z postoupení,
    • v případě nákupu – do výše příjmu od dlužníka či postupníka,
    • v případě pohledávky za dlužníkem, na něhož byl zamítnut konkurs pro nedostatek majetku nebo je v úpadku/zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena v dědictví,
    • v případě zániku nespojené právnické osoby bez právního nástupce,
    • v případě dlužníka, u něhož byla uplatněna veřejná dražba či exekuce.
Jakým způsobem je možné řešit opravné položky v programu POHODA, se můžete podívat v našem videonávodu.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Zvýšení limitu pro registraci k DPH i prodloužení mimořádných odpisů

19. 5. 2022 | Návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun připravilo Ministerstvo financí. V návaznosti na zvýšení limitu návrh novely počítá i se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Kvůli širokému rozpětí příjmů paušalistů se v návrhu mluví také o zavedení tří pásem odvozených primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. Předkládaný návrh prodlužuje také mimořádné zrychlené odpisy na majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině pořízený v letech 2022 až 2023. Pokud novela projde celým legislativním procesem, měla by nabýt účinnosti od 1. 1. 2023.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
LX, s.r.o.
kompletní počítačový servis, dodávky HW, SW, operačních systémů.
www.lxw.cz

Móda-prádlo.cz
Dámské, pánské spodní prádlo, podprsenky, kalhotky, košilky.
www.moda-pradlo.cz

Daňový kalendář

25. 5. 2022 Přiznání DPH (za duben 2022)
25. 5. 2022 Souhrnné hlášení (za duben 2022)
25. 5. 2022 Kontrolní hlášení (za duben 2022)
31. 5. 2022 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,66 Kč
-0,035 Kč
23,32 Kč
-0,148 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.05.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme