Nutnost definovat a poté správně zaúčtovat dary poskytnuté obchodním partnerům nebo například veřejně prospěšným organizacím (neziskovým organizacím) bývá v podnikatelském prostředí poměrně častou záležitostí, přesto se i v této oblasti mnohdy chybuje. Základním pravidlem je uvědomit si, že darem se rozumí vynaložené peníze nebo statky, za které obdarovaný neposkytne dárci žádné protiplnění.
 
V tomto článku si na příkladech ukážeme účtování některých druhů poskytovaných bezúplatných plnění a jejich daňovou účinnost.

Reklamní nebo propagační předměty

Za splnění podmínek uvedených v § 25 zákona o daních z příjmů („ZDP“) lze daňově uplatnit „dary“ v podobě reklamních a propagačních předmětů. Musí se však jednat o předmět:

• který je označen obchodní firmou nebo ochrannou známkou,
• jehož pořizovací cena nepřesahuje 500 Kč bez DPH,
• není předmětem spotřební daně s výjimkou tichého vína.

Příklad 1: Společnost s ručením omezeným na konci roku 2015 rozdala svým obchodním partnerům firemní kalendáře a propisky s logem firmy v celkové pořizovací ceně 490 Kč bez DPH. V tomto případě budou předměty zaúčtovány jako daňově uznatelný náklad na účet 501 – Spotřeba materiálu.
 
Podoba reklamních a propagačních předmětů není nijak speciálně upravena, společnost může darovat vše, co považuje za vhodné pro potřeby podnikání. Pro případné dokazování při daňovém řízení je však vhodné vést například evidenci obdarovaných partnerů.
 
Jinak by však z daňového hlediska vypadala situace, kdyby výše uvedené předměty byly vloženy do dárkové tašky v ceně 12 Kč. Do limitní částky se zahrnují i náklady na potisk, obaly či případnou přepravu. V tomto případě by tedy hodnota dárkového předmětu činila 502 Kč bez DPH, a proto by náklady spojené s nákupem těchto předmětů nebylo možné uznat jako daňově účinné. Jednalo by se o tzv. náklady na reprezentaci.
 

Náklady na reprezentaci

Nejčastěji se jedná o náklad v podobě občerstvení či pohoštění pro obchodní partnery či zaměstnance.
 
Příklad 2: Podnikatel, plátce DPH, si pro jednání s obchodními partnery pronajal salonek za 3 500 Kč bez DPH, DPH činí 635 Kč. K tomu zajistil občerstvení v hodnotě 10 000 Kč bez DPH, DPH za občerstvení činí 2 100 Kč.
 

 
 
Z hlediska DPH se také nejedná o náklad na dosažení a udržení příjmů, proto nemá plátce DPH ani nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (§ 72 odst. 4 zákona o DPH).
 
Jelikož je však obchodní jednání považováno za činnost související s dosažením, zajištěním a udržením příjmů, lze daňově uznat náklady týkající se pronájmu prostor, poskytnutí reklamních předmětů (např. katalogy) či cestovní náhrady na dopravu zaměstnanců na tuto akci.
 

Sponzoring

Příklad 3: Společnost s ručením omezeným daruje místnímu fotbalovému klubu (veřejně prospěšný poplatník) nové dresy v hodnotě 12 000 Kč.

1. Společnost nepožaduje za tento dar žádné protiplnění:

2. Na dresech je logo společnosti jako sponzora:

Nepeněžní plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom

Příklad 4: Výrobce plynových vařičů se rozhodl věnovat 100 kusů obětem zemětřesení v Itálii. Výrobní náklad jednoho vařiče činí 2 500 Kč bez DPH, prodejní cena je 3 750 Kč bez DPH.
 

Nepeněžní plnění poskytnuté v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom lze uplatnit jako daňově uznatelný náklad.
 
Pokud by však výrobce místo vařičů poskytl obětem zemětřesení například v hotovosti 100 000 Kč, jednalo by se o dar, který není daňově uznatelný.
 

Dar přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti:

1. Dar zaměstnanci ve formě propagačního předmětu – jedná se o daňově uznatelný náklad zaměstnavatele a základ daně zaměstnance není darem ovlivněn (501/112, 132).
2. Nepeněžitý dar zaměstnanci do výše 2 000 Kč poskytnutý pro účely stanovené vyhláškou o Fondu kulturních a sociálních potřeb („FKSP“) – pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad (pokud není dar poskytnut ze zisku), pro zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů.

Příklad 5: Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům z FKSP vstupenky do fitcentra v roční hodnotě 1 000 Kč za jednu vstupenku.
 

3. Dary peněžní, popř. nepeněžní, nesplňující výše uvedené body – pro zaměstnavatele se jedná vždy o daňově neuznatelný náklad (pokud nejsou hrazeny ze zisku) a pro zaměstnance jsou součástí jejich zdanitelného příjmu.

Dary mezi příbuznými

Přijatý dar je osvobozen od daně z příjmů pro příbuzné v přímé linii (rodiče, děti, vnuky) a vedlejší linii (sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů). Dále se osvobození od daně z příjmů týká i osob, které s poplatníkem žily nejméně rok před darováním ve společné domácnosti.
 
Výjimkou je však poskytnutí darů v souvislosti s podnikáním – v takovém případě se jedná o zdanitelný příjem bez ohledu na příbuzenský vztah.
 
Příklad 6: Otec podnikající jako OSVČ daruje společnosti s ručením omezeným založené jeho synem (jednatelem) výrobní zařízení. Otec si na toto zařízení uplatnil nárok na odpočet DPH.
 
Z pohledu DPH se ze strany otce jedná o dodání zboží podle ustanovení § 13 odst. 4 a 5 zákona o DPH. Základem daně je cena zboží, za kterou by ho bylo možné pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
 
Z hlediska daně z příjmů se ze strany dárce jedná o „nedaňový“ náklad: 543/02x.
 
Od 1. 1. 2016 platí novela zákona o účetnictví, kdy se mimo jiné změnilo i účtování darů. Přijaté dary se oceňují reprodukční cenou a nově se účtují do provozních výnosů (účtová skupina 64), nebo v případě daru v podobě finančního majetku v účtové skupině 66. V případě, že přijatý dar bude osvobozen od daně z příjmů, vyloučí se tento výnos jako nedaňový v daňovém přiznání.
 
Účtování přijatých darů u obdarovaného:
 

Související článek:
Dary v podnikání