Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Účtování a zdaňování derivátů


Ing. Martin Bureš
12. 7. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Základní typy derivátů jsou futures, forwardy, swapy a opce.

Foto: 123RF

 

Zajímají vás finanční deriváty? V dnešním článku vám představíme jejich základní druhy, dozvíte se, jak kontrakt sjednat a ukončit a také se seznámíte s průběhem účtování a zdaňováním derivátů.


 
V dnešním článku se zaměříme na účtování a zdaňování derivátů. Nejprve se pojďme s deriváty seznámit. Deriváty jsou instrumenty, jejichž hodnota je odvozena z hodnoty tzv. podkladového aktiva.

Podstatou derivátů je forma termínového obchodu, kdy dochází ke zpoždění mezi sjednáním a vypořádáním obchodu.

Deriváty mají obvykle podobu smlouvy mezi dvěma stranami a mohou, ale nemusí být cennými papíry.

Druhy derivátů

Základní typy derivátů jsou futures (resp. podobné certifikáty nebo warranty), forwardy, swapyopce.

V současnosti existuje bezpočet různých typů derivátů, přičemž některé z nich dokážou ocenit jen ti největší odborníci. Většina derivátů vychází ze čtyř základních druhů, které si můžeme rozdělit do dvou základních skupin na nepodmíněné kontrakty (dále jen „pevné kontrakty“) a podmíněné kontrakty (dále jen „opční kontrakty“).

Do pevných kontraktů patří takové deriváty, u nichž mají při realizaci obě protistrany povinnost je uskutečnit. Patří sem:
  • forwardy,
  • futures a
  • swapy.
Do opčních kontraktů patří deriváty, kde uskutečnění obchodu závisí na vůli jedné strany. Patří sem opce a jejich další variace.

Účtování derivátů

Hlavní zásady účtování derivátů v České republice vychází z mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (dále jen „IFRS“), nicméně míra propracovanosti je v Českých účetních standardech nižší.

Účtování derivátů v České republice vychází z následujících právních předpisů:
  • zákon o účetnictví (dále jen „ZoÚ“),
  • vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „VoÚ“),
  • vyhláška 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi,
  • České účetní standardy pro finanční instituce,
  • České účetní standardy pro podnikatele (dále jen „ČUS“).
Podle IFRS (definici lze použít i pro české předpisy) se derivátem rozumí finanční nástroj, jehož hodnota se mění v závislosti na změně:
  • úrokové sazby,
  • ceny cenného papíru,
  • ceny komodity,
  • měnového kurzu,
  • indexu cen nebo sazeb,
  • úvěrového hodnocení, indexu nebo
  • podobné proměnné (tzv. podkladové aktivum).
Derivát podle definice IFRS nepožaduje žádnou nebo požaduje malou počáteční čistou investici vzhledem k jiným typům smluv, které reagují podobně na změny v tržních podmínkách, a bude vyrovnán k budoucímu datu.

Průběh účtování derivátů

Průběh účtování derivátů si rozdělíme na tři fáze:
  • sjednání kontraktu,
  • období mezi sjednáním kontraktu a jeho ukončením (dále jen „přechodné období“),
  • ukončení kontraktu.

Sjednání kontraktu

Při sjednání derivátového kontraktu (dále jen „Kontrakt“) účtujeme jak na účtech rozvahových, tak na účtech podrozvahových. Na rozvahových účtech účtujeme sjednaný Kontrakt v pořizovací ceně (§ 25 odst. 1 písm. f) ZoÚ). Při sjednání Kontraktů účtujeme rozdílným způsobem o pevných Kontraktech (forwardy, swapy a futures) a opčních Kontraktech (opce).

Zatímco u pevných Kontraktů je reálná hodnota v době pořízení nulová nebo téměř nulová, u opčních Kontraktů se objevuje již při sjednání Kontraktu opční prémie, kterou musí kupující zaplatit. Z tohoto důvodu účtujeme u pevných Kontraktů rozvahově pouze v případech, kdy jsou s jejich pořízením spojeny vedlejší náklady (např. provize nebo jiné poplatky).

U opčních Kontraktů dochází k zaplacení pořizovacích nákladů minimálně ve formě opční prémie. Pořizovací náklady na opce zachycujeme na stranu MD účtu skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky.

Souvztažně o sjednání Kontraktu účtujeme na příslušném účtu, přes který probíhá vypořádání pořizovací ceny.

Typické pro Kontrakty obchodované na burze (futures) je povinnost složit pro zajištění sjednaného Kontraktu marži. V případě složení účtujeme:
  • pro marže složené v bankách na rozvahových účtech ve skupině 22 – Účty nebo
  • pro marže složené u nebankovních subjektů ve skupině 37 – Jiné pohledávky a závazky.
Dále při sjednání Kontraktů zachytíme hodnotu podkladového instrumentu na podrozvahových účtech:
  • ve skupině 75 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací
  • ve skupině 76 – Pohledávky a závazky z opcí
a provedeme souvztažný zápis na příslušné vypořádací účty (účet 799).

Přechodné období

V přechodném období oceňujeme deriváty v rozvaze reálnou hodnotou (§ 27 odst. 1 písm. b) ZoÚ). Reálná hodnota derivátu je stanovena jako rozdíl reálných hodnot podkladových nástrojů, tj. reálných hodnot podkladových pohledávek, a reálných podkladových závazků.

Tato hodnota odpovídá tržní ceně vyhlášené ke dni stanovení reálné hodnoty. Pokud tržní cena není k dispozici (např. veřejný trh nepracuje), použijeme cenu platnou poslední pracovní den předcházející dni ocenění.

Změny reálné hodnoty se projevují na rozvahových účtech, na nichž jsme deriváty zachytili v době jejich sjednání. Na stranu MD účtujeme:
  • růst reálné hodnoty derivátů sjednaných v pozici kupujícího a
  • pokles reálné hodnoty derivátů sjednaných v pozici prodávajícího.
Zatímco na stranu DAL účtujeme:
  • pokles reálné hodnoty derivátů sjednaných v pozici kupujícího a
  • růst reálné hodnoty derivátů sjednaných v pozici prodávajícího.
Dopady změn reálných hodnot účtujeme podle hlediska využití derivátů. VoÚ rozděluje deriváty na:
  • deriváty k obchodování a
  • zajišťovací deriváty.
Zajišťovací derivát musí splňovat následující podmínky (§ 52 odst. 3 VoÚ):
  • Na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován. Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti.
  • Zajištění je efektivní. Poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je v intervalu 80 % – 125 %.
  • Efektivita je spolehlivě měřitelnáprůběžně posuzovaná. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
derivátů k obchodování účtujeme změny reálných hodnot jako finanční náklad nebo finanční výnos. Změny reálných hodnot zachycujeme na účtech skupiny 56 – Finanční náklady nebo 66 – Finanční výnosy.

zajišťovacích derivátů účtujeme změny reálných hodnot jako finanční náklady nebo výnosy, souběžně dochází k dopadu výnosů nebo nákladů ze zajišťovacích nástrojů. Z tohoto důvodu rozlišujeme tři varianty zajišťovacích vztahů:
  • zajištění reálné hodnoty rozvahového aktiva či závazku,
  • zajištění peněžních toků,
  • zajištění čisté investice do cizoměnových účastí.
Změnu reálné hodnoty zajišťovacího derivátu zajišťujícího reálné hodnoty rozvahového aktiva či závazku účtujeme na účty skupiny 56 – Finanční náklady nebo 66 – Finanční výnosy.

Změnu reálné hodnoty zajišťovacího derivátu v případě zajištění peněžních toků účtujeme na účty skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy.

Na účtech skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy účtujeme také oceňovací rozdíly, které se vztahují zajištění čisté investice spojené s cizoměnovou účastí.

V přechodném období účtujeme na podrozvahových účtech oceněné pohledávky a závazky z důvodu změn:
  • spotových měnových kurzů,
  • úrokových kurzů,
  • cen akcií a
  • cen komodit.

Ukončení Kontraktu

K ukončení Kontraktu může dojít několika způsoby. Pevné Kontrakty držené do splatnosti mohou být realizovány buď finančním vypořádáním, nebo fyzickým dodáním podkladového nástroje.

U opčních Kontraktů dochází k jejich ukončení pouze v případě, pokud je to výhodné pro majitele opce. Pokud není, dochází k propadnutí opce. Opční i pevné Kontrakty mohou být v průběhu přechodného období postoupeny jiným osobám.

Účetní zachycení ukončení Kontraktu

Realizace derivátu proběhne dodáním podkladového nástroje, kterým je aktivum či závazek oceňovaný reálnou hodnotou. Reálnou hodnotu derivátu odúčtujeme z účtů ve skupině 37 – Jiné pohledávky a závazky na příslušný účet používaný pro ocenění tohoto podkladového aktiva nebo závazku.

V okamžiku realizace kontraktu je podkladový nástroj zaúčtován v aktuální spotové ceně.

V případě realizace opce účtujeme na příslušném účtu podkladového nástroje ve sjednané realizační ceně zvýšené o vnitřní hodnotu opce, která se odúčtuje z účtů ve skupině 37 – Jiné pohledávky a závazky.

Pokud nedojde k realizaci opce, odúčtujeme v den splatnosti její reálnou hodnotu zachycenou na účtu ve skupině 37 – Jiné pohledávky a závazky na účet výnosů nebo nákladů.

V ostatních případech účtujeme o přijatém plnění na příslušných účtech, na kterých se účtovalo o změnách reálných hodnot derivátů.

Na všech dotčených podrozvahových účtech dojde ukončením Kontraktu ke zrušení všech zápisů, které se jich týkají.

Příklad: Účtování forwardu

Společnost První investiční, SE (dále jen „První Investiční“) očekávala prudké posílení české měny vůči euru. První investiční sjednala dne 20. 10. 2016 ze spekulativních důvodů s Komerční bankou a. s. forwardový kontrakt na 300 000 EUR s forwardovou cenou 26,60 CZK/EUR. Kurz ČNB ke dni 20. 10. 2016 byl 27,02 CZK/EUR. Kurz ČNB ke dni 31. 12. 2016 byl 27,02 CZK/EUR.

Dne 30. 5. 2017 došlo k vyrovnání forwardu, tj. První investiční se odepíše z eurového účtu částka 300 000 EUR a na korunový účet se zároveň připíše částka 7 980 000 Kč. Kurz ČNB ke dni 30. 5. 2017 byl 26,465 CZK/EUR.

První investiční využívá denní kurzy ČNB a forward oceňují k rozvahovému dni reálnou hodnotou. Jelikož není forwardem nic zajištěno, proúčtuje se změna reálné hodnoty výsledkově.

Tab.: Účtování forwardu
 
Datum Popis operace EUR Kurz MD Dal
20. 10. 2016 Pohledávka (nárok na CZK při budoucím prodeji EUR) 300 000 26,60 7 980 000 751 799
  Závazek (budoucí prodej EUR) 300 000 27,02 8 106 000 799 761
31. 12. 2016 Změna reálné hodnoty forwardu   27,02 126 000 567 373
  Přecenění podrozvahového závazku (žádná změna)   27,02 0 761 799
30. 5. 2017 Vypořádání forwardu          
  Povinný prodej (ocení se kurzem ČNB) 300 000 26,465 7 939 500 373 221
  Odúčtování rozvahových změn reálné hodnoty     126 000 373 667
  Vyúčtování zisku z derivátu     40 500 373 667
  Připsání EUR na účet (sjednaný kurz) 300 000 26,60 7 980 000 221 373
  Odúčtování podrozvahové pohledávky 300 000   7 980 000 799 751
  Odúčtování podrozvahového závazku 300 000   8 106 000 761 799

Příklad: Účtování call opce

Společnost Myška s. r. o. (dále jen „Myška“) uzavřela dne 10. 2. 2017 kupní smlouvu na nákup akcií společnosti Lev a. s. s právem opce.

Nákupem call opce jí vzniká právo (ne povinnost) na nákup akcií za stanovenou cenu 20 000 000 Kč za opční prémii ve výši 2 000 000 Kč. Myška uhradila opční prémii 13. 2. 2017.

Dne 31. 5. 2017 Myška podle ujednání písemně prohlásila, že na uzavřené smlouvě trvá, a nakoupila akcie za smluvní cenu 20 000 000 Kč. Myška uhradila kupní cenu za akcie 2. 6. 2017.

Tab.: Účtování call opce
 
Datum Popis operace Částka (CZK) MD DAL
10. 2. 2017 Pořízení call opce 2 000 000 376 379
  Zachycení podrozvahové pohledávky (nárok na CP) 20 000 000 725 799
  Zachycení podrozvahového závazku (z nákupu CP) 20 000 000 799 762
13. 2. 2017 Úhrada opční prémie 2 000 000 379 221
31. 5. 2017 Zahrnutí opce do PC CP 2 000 000 061 376
  Odúčtování podrozvahové pohledávky 20 000 000 799 752
  Odúčotvání podrozvahového závazku 20 000 000 762 799
  Pořízení CP 20 000 000 061 325
2. 6. 2017 Úhrada za nákup CP 20 000 000 325 221

Zdanění derivátů

V minulosti (do konce roku 2003) byla daňová uznatelnost nákladů souvisejících s deriváty (pouze u poplatníků, kteří vedli účetnictví) posuzována individuálně. Za náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů byly považovány pouze náklady související se zajišťovacími deriváty.

Od 1. 1. 2005 uplatníme účetní zachycení související s deriváty bez nutnosti dalších úprav také pro daňové účely. Veškeré náklady a výnosy související s těmito deriváty, ať už jde o náklady či výnosy vzniklé z přecenění na reálnou hodnotu, nebo z dílčího či konečného vypořádání, akceptujeme pro účely daně z příjmů jejich účetním zachycením (§ 23 odst. 9 ZDP).

U fyzických osob nepodnikatelů příjmy vzniklé z titulu derivátů jsou považovány za součást dílčího základu daně ostatních příjmů. Tyto příjmy je možné snížit o výdaje, které byly prokazatelně vynaloženy na jejich dosažení, maximálně však do výše příjmů plynoucích z těchto derivátů.

Pokud by poplatník vykázal ztrátu z prodeje derivátů, nemůže si ji vykázat ani uplatnit v dílčím základu daně § 10 – Ostatní příjmy.

Příklad: Zdanění příjmu DPFO

Pan Luděk Bezstarostný obchoduje s opcemi na akciové indexy. Pan Bezstarostný nakoupil v průběhu roku 2017 opce na index Dow Jones v hodnotě 4 000 000 Kč, přičemž tytéž opce prodal za 4 300 000 Kč. Na poplatcích zprostředkovateli zaplatil pan Bezstarostný celkem 100 000 Kč.

Pan Bezstarostný dosáhl za rok 2017 kladného rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 200 000 Kč (zisk z prodeje opcí 300 000 Kč ponížený o poplatky 100 000 Kč). Pan Bezstarostný bude zdaňovat příjem z prodeje opcí (4 300 000 Kč) v § 10 – Ostatní příjmy. Příjmy zdaňované v § 10 – Ostatní příjmy nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Pan Bezstarostný si může snížit příjmy o hodnotu nakoupených opcí (4 000 000 Kč) a o hodnotu zaplacených poplatků (100 000 Kč). Bude tedy zdaňovat 200 000 Kč, přičemž daň bude 15 % ze 200 000 Kč, tedy 30 000 Kč. Pan Bezstarostný má nárok na slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Pan Bezstarostný (bezdětný, nepracující, nepodnikající, svobodný muž) odvede celkově finančnímu úřadu 5 160 Kč.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Nobody
11. 8. 2017 10:29:56
Dobrý den, děkuji za zajímavý článek, který Vám jistě zabral nemálo času. Proto je škoda, že jste úplně opomněl možnost prodeje opcí (short call/put, kdy je opční prémie placena protistraně). A možnosti vzájemné kompenzace mezi ztrátovým a ziskovým obchodem. Zejména derivát vs. akcie. A u DPFO možnosti účtování FIFO, aritmetickým průměrem nebo libovolně nejvýhodněji pro FO, jelikož je většina kontraktů standardizovaných a tedy zaměnitelných. Akcie, futures/opce ve stejném kontraktním měsíci, CFD, atd. Celkově jako úvod do problematiky je článek zpracován pěkně.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Kompresory Vzduchotechnik
Profesionální kompresory a příslušenství pro stlačený vzduch
www.kompresory-vzduchotechnika.cz

Účetnictví a mzdy
Vedení účetnictví, mezd a daňové evidence.
www.kamilanavratilova.cz

Daňový kalendář

25. 10. 2017 Kontrolní hlášení (za září 2017 a 3. čtvrtletí 2017)
25. 10. 2017 Přiznání DPH (za září 2017)
25. 10. 2017 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2017)
25. 10. 2017 Souhrnné hlášení (za září 2017 a 3. čtvrtletí 2017)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,69 Kč
-0,035 Kč
21,74 Kč
0,003 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.10.2017

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru