Účetní závěrka od roku 2016

Od 1. 1. 2016 vstoupila v platnost řada změn v oblasti účetnictví, které mají dopad i na účetní závěrku (poprvé sestavovanou za rok 2016). První důležitou změnou je zavedení kategorizace účetních jednotek, kdy nám „vznikají“ účetní jednotky mikro, malé, střední a velké, a jejich povinnosti se liší právě podle jejich velikosti (viz např. článek Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016).
 
Účetní jednotky musí sestavit účetní závěrku podle pravidel zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“). Účetní závěrka je tam definovaná jako nedílný celek, který tvoří:
 

Účetní závěrka musí obsahovat samozřejmě také:

• obchodní firmu/název/jméno,
• sídlo/bydliště,
• identifikační číslo osoby,
• informaci o zápisu do veřejného rejstříku (uváděnou na obchodních listinách),
• právní formu,
• případnou informaci o tom, že je účetní jednotka v likvidaci,
• předmět podnikání (nebo činnosti), pro který byla zřízena,
• rozvahový den (okamžik), k němuž se účetní závěrka sestavuje,
• okamžik sestavení účetní závěrky,
• podpisový záznam.

Účetní závěrka – v plném rozsahu/ve zkráceném rozsahu

Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
 
Prováděcí předpis – konkrétně vyhláška č. 500/2002 Sb. („prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví“), stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném a ve zkráceném rozsahu.
 
V jednotlivých přílohách této vyhlášky je definováno, „jak podrobně“ musíme rozvahu a výkaz zisku a ztráty vykazovat právě v závislosti na velikosti (kategorii) účetní jednotky.
 
Rozvaha v plném rozsahu je definovaná v příloze č. 1 a sestavují ji tyto účetní jednotky:

• velké účetní jednotky,
• střední účetní jednotky,
• malé účetní jednotky – povinně auditované,
• mikro účetní jednotky – povinně auditované.

Zjednodušeně řečeno ty, které podléhají povinně auditu.
 
Rozvaha (tzv. základní verze) ve zkráceném rozsahu (mikro účetní jednotka bez povinnosti auditu) obsahuje opět položky podle přílohy č. 1 vyhlášky, a to pouze položky označené písmeny.
 
Tzv. základní verze rozvahy ve zkráceném rozsahu:

AKTIVA:
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
B. Dlouhodobý majetek
C. Oběžná aktiva
D. Časové rozlišení aktiv

PASIVA
A. Vlastní kapitál
B. Rezervy
C. Závazky     
D. Časové rozlišení pasiv

Dá se očekávat, že tato verze bude pro některé uživatele informací z účetní závěrky (zejména banky) nedostatečná a budou požadovat rozvahu spíše v plném rozsahu.
 
Rozvaha (rozšířená verze) ve zkráceném rozsahu (malá účetní jednotka bez povinnosti auditu) potom obsahuje položky podle této přílohy č. 1 vyhlášky, ale pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi + položka C.II.1. Dlouhodobé pohledávky + položka C.II.2. Krátkodobé pohledávky.
 
Tzv. rozšířená verze rozvahy ve zkráceném rozsahu:

AKTIVA
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál

D. Časové rozlišení pasiv

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) této vyhlášky a sestavují ho:

• velké účetní jednotky,
• střední účetní jednotky,
• malé účetní jednotky – bez povinnosti auditu,
• mikro účetní jednotky – bez povinnosti auditu.

Mnoho menších účetních jednotek bude tedy muset nově vykazovat informace ve výkazu zisku a ztráty v mnohem podrobnější struktuře, na druhou stranu je však nebudou muset vždy zveřejňovat ve sbírce listin.
 
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3 vyhlášky, a to jen ty označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky. Tento výkaz ve zkráceném rozsahu je určen pouze pro mikro a malou účetní jednotku, která není:

• obchodní společností,
• nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Stejně tak daná vyhláška definuje, kdo a jakým způsobem sestavuje přílohu – v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Tento prováděcí předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v (k) účetní závěrce. Tyto informace by měly být uvedené v tom pořadí, v jakém jsou vykázány v jednotlivých položkách v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

Kromě toho se můžeme ještě setkat s pojmem „zjednodušený rozsah vedení účetnictví“ – ten se však týká pouze příspěvkových organizací (rozhodne-li tak její zřizovatel). Dále můžou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu vést spolky/pobočné spolky, odborové organizace, církve a náboženské společnosti, honební společenstva, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, ústavy, SVJ nebo bytová a sociální družstva.
 
Zjednodušený rozsah vedení účetnictví pak představuje především účtování na účty pouze v rámci účtových skupin (nikoli účtových tříd), netvoří se povinně rezervy a opravné položky.

Účetní závěrka – řádná/mimořádná/mezitímní

Řádnou účetní závěrku sestavujeme v případě, že ji sestavujeme k poslednímu dni účetního období. Pokud sestavujeme účetní závěrku k jinému dni, hovoříme o účetní závěrce mimořádné.

Nejčastěji můžeme sestavovat mimořádnou účetní závěrku např.:

• ke dni, který předchází dni vstupu do likvidace,
• ke dni, který předchází přeměně společnosti,
• ke dni, kdy zaniká povinnost vést účetnictví.

Mezitímní účetní závěrku sestavujeme taky k jinému dni, než je poslední den účetního období. V tomto případě však neuzavíráme účetní knihy. Mezitímní účetní závěrku sestavujeme např. ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci (abychom mohli správně stanovit vypořádací podíl) anebo v případě výplaty zálohy na podíl na zisku.

Účetní závěrka – auditovaná/neauditovaná

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem tyto účetní jednotky:

• velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu),
• střední účetní jednotky,
• malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy, a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:
  • aktiva celkem 40 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
• ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou hodnot uvedených v předchozím odstavci.

Účetní závěrka – nekonsolidovaná (individuální)/konsolidovaná

Tak jako účetní jednotky jsou zatříděny do jednotlivých kategorií (mikro, malá, střední, velká), tak i skupiny účetních jednotek jsou kategorizovány (malá, střední a velká skupina). Viz např. článek Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016.
 
Malá skupina nemusí sestavovat konsolidovanou účetní závěrku (pokud nezahrnuje subjekt veřejného zájmu).
 
Fakticky tak platí, že povinnost konsolidace existuje, pokud skupina překročí dvě ze tří kritérií:

• aktiva 100 000 000 Kč,
• obrat 200 000 000 Kč,
• počet zaměstnanců 50.

Konsolidovaná účetní závěrka je pak vždy povinně auditovaná.

Schválení účetní závěrky

Řádnou účetní závěrku schvaluje valná hromada do šesti měsíců od posledního dne účetního období (většinou tedy do 30. června).

Zveřejnění účetní závěrky

Neoblíbeným a opomíjeným krokem je zveřejnění účetní závěrky. Účetní závěrka by měla být zveřejněna do 30 dnů od schválení. Zveřejnění realizujeme zasláním účetní závěrky (ve formátu PDF) na příslušný rejstříkový soud, který ji uloží do sbírky listin.
 
Pro mikro a malé účetní jednotky odpadá povinnost zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (poprvé za rok 2016).