O tom, jak se přijetí takové veřejné podpory do podnikání zobrazí v daňové evidenci, rozhoduje:

• o jakou konkrétní formu veřejné podpory se jedná a
• na jaký účel je veřejná podpora poskytnuta.

Pro daňové posouzení příjmu veřejné podpory do podnikání je třeba využít zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“), konkrétně jeho ustanovení § 4 odst. 1 písm. g), h), r), která řeší podmínky, za nichž je takový příjem od daně z příjmů osvobozen. Pokud nebudou tyto podmínky splněny, pak bude veřejná podpora zdanitelným příjmem. V případě, že souvisí takový zdanitelný příjem s podnikáním fyzické osoby, bude zdaňován jako příjem z podnikání (samostatné činnosti).

Následující tabulka 1 obsahuje základní podmínky osvobození příjmu z veřejné podpory.

Tab. 1: Podmínky osvobození příjmu z veřejné podpory
 

V tomto článku si na příkladu ukážeme, jak se v daňové evidenci zobrazí přijetí příspěvku od Úřadu práce ČR v souvislosti s vytvořením pracovního místa podnikatelem pro uchazeče o zaměstnání evidovaného na Úřadu práce ČR.

Přijetí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti od Úřadu práce ČR

V praxi se stává, že podnikatel – FO se rozhodne využít v rámci svého podnikání i práci zaměstnanců. Pokud zaměstná uchazeče o zaměstnání, který je evidován na Úřadu práce ČR, může za splněných podmínek podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o zaměstnanosti“) čerpat od Úřadu práce ČR příspěvek na úhradu osobních nákladů (hrubých mezd a odvodů pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění, které „ze svého“ za zaměstnance hradí zaměstnavatel = podnikatel).

Jedná se o různé programy podpory zaměstnanosti v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Může jít např. o podporu vytvoření pracovního místa podnikatelem pro veřejně prospěšné práce, společensky účelného pracovního místa, ale i podporu rekvalifikace či školení zaměstnanců. Tyto možnosti podrobněji charakterizují ustanovení v § 111–119 zákona o zaměstnanosti.

Ať už je konkrétní druh příspěvku Úřadu práce ČR v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jakýkoliv, vždy je poskytován na základě uzavřené písemné dohody mezi Úřadem práce ČR, který zastupuje stát, a podnikatelem a splňuje podmínky § 4 odst. 1 písm. g) ZDP, neboť se jedná o „plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti“. Jedná se tedy o příjem pro podnikatele osvobozený od daně z příjmů.

Současně platí ekonomická podstata, že tento příspěvek od Úřadu práce ČR je určen na úhradu nákladů, u podnikatele s daňovou evidencí na úhradu výdajů, které musel podnikatel vynaložit na mzdy a pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění, které „ze svého“ odvádí podnikatel za zaměstnance. Tyto výdaje představují pro podnikatele standardně daňové výdaje, neboť zaměstnance zaměstnává, aby mu pomohl dosahovat tržeb z podnikání.

Jestliže ovšem s těmito výdaji (náklady), které jsou standardně daňové, souvisí příjem, jenž je od daně z příjmů osvobozený, pak se výdaje „vykryté“ tímto osvobozeným příjmem stávají nedaňovými. Je to tak v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.

Správný postup zobrazení přijetí příspěvku od Úřadu práce ČR na úhradu mzdových a souvisejících výdajů (SP a ZP) v daňové evidenci podnikatele je ukázán na výkladovém příkladu.

Výkladový příklad

Zadání

Podnikatel s daňovou evidencí uzavřel dohodu s Úřadem práce ČR a vytvořil příležitost v rámci veřejně prospěšných prací. Zaměstnal paní na úklid na plný úvazek a sjednal s ní měsíční hrubou mzdu ve výši 18 900 Kč. V dohodě s Úřadem práce je sjednáno, že Úřad práce ČR poskytne na úhradu měsíčních mzdových a souvisejících nákladů (výdajů) měsíční příspěvek v maximální výši 14 063 Kč. Měsíční příspěvek je poskytován zpětně až po výplatě mzdy zaměstnankyni a úhradě souvisejících odvodů ze mzdy a po předložení vyúčtování podnikatele Úřadu práce. Předpokládejme, že měsíční příspěvek za měsíc listopad 2024 vyplatí Úřad práce ČR v lednu 2025.

Postup řešení

V prosinci 2024 vznikají podnikateli s daňovou evidencí výdaje v souvislosti se zaměstnáním zaměstnankyně podle standardního způsobu zdanění mzdy a vyčíslení odvodů SP a ZP, jak ukazuje následující tabulka 2. Budeme předpokládat, že zaměstnankyně podepsala u zaměstnavatele – podnikatele s daňovou evidencí tzv. „prohlášení poplatníka k dani“, na jehož základě uplatňuje pouze měsíční slevu na poplatníka 2 570 Kč (§ 35ba ZDP).

Tab. 2: Zdanění měsíční mzdy zaměstnankyně za listopad 2024
 

Řádky 9. – 12. ve výše uvedené tabulce 2 představují reálné výdaje podnikatele s daňovou evidencí, které by byly v plném rozsahu daňové, kdyby na jejich úhradu nebyly čerpány příspěvky od Úřadu práce ČR. Jelikož s částí těchto výdajů ve výši 14 063 Kč souvisí osvobozený příjem od Úřadu práce ČR, je třeba je o tuto hodnotu daňových výdajů snížit. A to i v situaci, kdy výdaje vznikly v jednom kalendářním roce a příspěvek (příjem) plyne v následujícím kalendářním roce. Tento příklad byl zvolen záměrně se zadáním s přelomem roku, protože mnoho podnikatelů v tomto dělá chyby. Výdaje, které jsou hrazeny osvobozeným příjmem nebudou mít vliv na základ daně v jednom kalendářním roce, ale osvobozený příjem dostaneme až v následujícím kalendářním roce.

Následující tabulka 3 ukazuje správné zobrazení příspěvku od Úřadu práce ČR v daňové evidenci v roce 2024 i v roce 2025. Příspěvek od Úřadu práce ČR nepokrývá 100 % nákladů (výdajů), na něž je určen. Je na podnikateli, které konkrétní výdaje určí k úhradě tímto příspěvkem. V našem příkladu je vybrána úhrada čisté mzdy zaměstnanci.

Tab. 3: Zobrazení příspěvku od Úřadu práce ČR a souvisejících výdajů v daňové evidenci
 

Základ daně z příjmů podnikatele s daňovou evidencí ovlivní jen ta část výdajů, které nejsou hrazeny příspěvkem od Úřadu práce ČR.

Článek vznikl ve spolupráci s Katedrou ekonomických studií Vysoké školy polytechnické Jihlava pod odbornou garancí Ing. Markéty Lexové, Ph.D.

Související články:
Provozní a investiční dotace v daňové evidenci podnikatele – FO
Náhrada škody od pojišťovny v daňové evidenci