Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění – daňový a účetní pohled

Daňové zvýhodnění na straně zaměstnanců

Zaměstnanec musí pro daňové osvobození splnit určité podmínky. Ve smlouvě o penzijním připojištění nebo o soukromém životním pojištění musí být sjednána výplata plnění až po 60 kalendářních měsících a zároveň nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
 
Zaměstnanec (plátce daně) si může od základu daně odečíst zaplacené životní pojištění ve výši až 12.000 Kč ročně. Tato suma je maximální a platí pro souhrn všech životních pojištění, které má, má-li smluv o soukromém životním pojištění uzavřených více. Do této částky se započítávají pouze platby poplatníka – zaměstnance, příspěvky zaměstnavatele se sem nezahrnují.
 
U penzijního připojištění si může zaměstnanec odečíst od základu daně částku zaplacenou na penzijní připojištění přesahující 12.000 Kč. Maximální roční částka činí také 12.000 Kč celkem ze všech smluv o penzijním připojištění, které zaměstnanec má. Opět se jedná pouze o platby, které si platí sám zaměstnanec, a příspěvky zaměstnavatele se sem nezahrnují.
 
Optimální roční výše, kterou by si měl zaměstnanec na penzijní platit, je tedy 24.000 Kč. Po odečtení 12.000 Kč si uplatní maximum. Pokud by si zaměstnanec platil například 16.000 Kč ročně, po odečtení 12.000 Kč by si z daňového základu odečetl pouze 4.000 Kč.
 
Celkem si tedy zaměstnanec může svůj roční daňový základ snížit o 24.000 Kč (12.000 Kč na soukromém životním pojištění a 12.000 Kč na penzijním připojištění).
 
Zaměstnanec dokládá výši zaplaceného pojištění potvrzením, které zasílá pojišťovna v lednu následujícího roku.
 
Od daně z příjmů jsou osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, které nepřesahují 30.000 Kč ročně celkem (penzijní i životní). Kromě daňového osvobození se z těchto příspěvků neplatí ani sociální a zdravotní pojištění (odvody).
 
Příspěvky přesahující tento limit podléhají klasicky dani z příjmů ze závislé činnosti a platí se z nich sociální a zdravotní pojištění, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.
 
Daňové osvobození platí u zaměstnanců na klasickou pracovní smlouvu i u zaměstnanců „brigádníků“, kteří pracují na základě dohody o provedení práce nebo na základě dohody o pracovní činnosti.

Daňové zvýhodnění na straně zaměstnavatelů

Příspěvek zaměstnancům na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění je na straně zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem (na straně zaměstnance je od daně z příjmů osvobozený do limitu 30.000 Kč ročně, jak již bylo zmíněno výše).
 
Dodrží-li zaměstnavatel u příspěvku limit 30.000 Kč ročně pro jednoho zaměstnance celkem na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění, je tento příspěvek osvobozen také od odvodů sociálního a zdravotního pojištění.
 
Z příspěvků přesahujících limit 30.000 Kč musí zaměstnavatel odvést povinné sociální pojištění ve výši 25 % a zdravotní pojištění ve výši 9 %. Stejně tak zaměstnanec musí z této částky odvést sociální pojištění 6,5 % a zdravotní pojištění 4,5 %, protože tuto částku zahrnuje do základu daně z příjmů ze závislé činnosti, kromě sociálního a zdravotního tedy zaplatí také daň z příjmů.
 
Aby byl příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem, musí být tento příspěvek sjednán v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v jiné smlouvě. Pracovní poměr se zaměstnancem musí být sjednán na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.

Daňové zvýhodnění u podnikatelů

Daňové zvýhodnění v podobě odčitatelných položek od základu daně za zaplacené penzijní připojištění a soukromé životní pojištění neplatí pouze pro zaměstnance, ale pro všechny fyzické osoby. Do svého daňového přiznání je tedy mohou zahrnout také podnikatelé podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) podnikající na základě jiného oprávnění, osoby mající zdanitelné příjmy z pronájmu nebo jiné příjmy.
 
Pro všechny fyzické osoby platí úplně stejná pravidla, která byla uvedena na začátku článku u zaměstnanců. U soukromého životního pojištění si od základu daně můžete odečíst maximálně 12.000 Kč. U penzijního připojištění si můžete odečíst od základu daně částku převyšující 12.000 Kč, kterou na penzijní připojištění ročně platíte, maximálně však 12.000 Kč.

Příklad 1: Příspěvky do limitu

Zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč měsíčně, má podepsané prohlášení poplatníka. Zaměstnavatel mu měsíčně přispívá na penzijní připojištění částkou 1 000 Kč a na soukromé životní pojištění částkou 500 Kč.
 

Text	Částka	MD/D
Hrubá mzda	15 000,-	521/331
SP zaměstnanec 6,5 %	975,-	331/336
ZP zaměstnanec 4,5 %	675,-	331/336
SP zaměstnavatel 25 %	3 750,-	524/336
ZP zaměstnavatel 9 %	1 350,-	524/336
Záloha na daň	945,-	331/342
Příspěvek na penzijní připojištění	1 000,-	527/325
Příspěvek na soukromé životní pojištění	500,-	527/325
Platby:
Zaměstnanec (čistá mzda)	12 405,-	331/221
SP	4 725,-	336/221
ZP	2 025,-	336/221
FÚ	945,-	342/221
Penzijní pojišťovna	1 000,-	325/221
Pojišťovna (životní)	500,-	325/221

Příklad 2: Příspěvky nad limit

Zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši 15 000 Kč měsíčně, má podepsané prohlášení poplatníka. Zaměstnavatel mu měsíčně přispívá na penzijní připojištění částkou 2 000 Kč a na soukromé životní pojištění částkou 1 500 Kč.
 
Měsíčně tedy přesahuje limit o 1 000 Kč. Vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň bude navýšen o 1 000 Kč.
 

Text	Částka	MD/D
Hrubá mzda	15 000,-	521/331
SP zaměstnanec 6,5 % (základ 16 000,-)	1 040,-	331/336
ZP zaměstnanec 4,5 % (základ 16 000,-)	720,-	331/336
SP zaměstnavatel 25 % (základ 16 000,-)	4 000,-	524/336
ZP zaměstnavatel 9 % (základ 16 000,-)	1 440,-	524/336
Záloha na daň (SHM 21 440,-)	1 155,-	331/342
Příspěvek na penzijní připojištění	2 000,-	527/325
Příspěvek na soukromé životní pojištění	1 500,-	527/325
Platby:
Zaměstnanec (čistá mzda)	12 085,-	331/221
SP	5 040,-	336/221
ZP	2 160,-	336/221
FÚ	1 155,-	342/221
Penzijní pojišťovna	2 000,-	325/221
Pojišťovna (životní)	1 500,-	325/221