Představujeme základní konsolidační úpravy, které provádí mateřská obchodní korporace k datu nabytí podílu v dceřiné obchodní korporace u ekvivalenční metody, přičemž článek se zabývá situacemi, kdy se reálná hodnota aktiv pořizované dceřiné obchodní korporace k datu akvizice významně odlišuje od hodnot vykázaných v jejím účetnictví.

Ekvivalenční metodu použijeme v situacích, kdy máme v dceřiné obchodní korporaci podstatný vliv, nicméně ani takový vliv nám nepomůže k ovládání dceřiné obchodní korporace.

Pokud ovládáme dceřinou obchodní korporaci, vykazujeme její aktiva a závazky v konsolidované rozvaze jako v plné metodě konsolidace. Nicméně pokud neovládáme dceřinou obchodní korporaci, nemůžeme vykazovat její aktiva a pasiva v konsolidované rozvaze.

V tomto případě, zjednodušeně řečeno, vykazujeme pouze podíl na dceřiné obchodní korporaci s podstatným vlivem a další položky, které se k němu váží.

Příklad – Základní vyloučení v ekvivalenční metodě

Společnost Holomci Hodonína házející hladovcům housky, a. s. („5H“) nakoupila v průběhu roku 2018 od jediného altruistického společníka 40% podíl ve společnosti Hotel Topol-Modřín-Lípa, s. r. o. („HTML“), podíl na základním kapitálu odpovídá podílu na hlasovacích právech, provozující luxusní pětihvězdičkový hotel, za 400, přičemž celková výše vlastního kapitálu společnosti HTML činila k datu akvizice 800, a navíc:

• celou účetní hodnotu aktiv dceřiné obchodní korporace představuje nemovitá věc umístěná na lukrativním náměstí jednoho moravského městečka ve výši 800,
• reálná hodnota nemovité věci je ve výši 1 100.

Jak bude vypadat konsolidovaná rozvaha k datu akvizice?

Tab.: Konsolidovaná rozvaha k datu akvizice
 

Pro ekvivalenční metodu používáme položku „cenné papíry v ekvivalenci“. Pod touto položkou si můžeme představit podíl mateřské obchodní korporace na dceřiné obchodní korporaci s podstatným vlivem, přičemž tuto položku oceníme k datu akvizice součinem:

• reálné hodnoty vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice (tj. v našem příkladu 800 + 300 − 19 % × 300) a
• podílu mateřské obchodní korporace na vlastním kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice (tj. v našem příkladu 40 %).

Ano opravdu. Také v případě metody ekvivalence použijeme k datu akvizice pro výpočet cenných papírů v ekvivalenci vždy reálné hodnoty aktiv (a/nebo závazků) dceřiné obchodní korporace, které ovlivňují také reálnou hodnotu jejího vlastního kapitálu.

Prosím, dejme v této souvislosti pozor také na významnost (v odborných kruzích nazývanou materialitou) a vždy při konsolidaci používejme také „zdravý selský rozum“.

Pokud by rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (a/nebo závazků) dceřiné obchodní korporace nebyl významný, nemá podle mého názoru smysl přeceňovat hodnotu aktiv (např. pokud náklady na získání informace budou vyšší než užitek z dosažené informace), a pro účely konsolidace můžeme použít účetní hodnoty.

Odložená daň

Kromě reálné hodnoty vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace přichází v úvahu ještě jedna maličkost – odložená daň. Stejně jako v případě plné metody, pokud se liší hodnota reálné a účetní, resp. daňové hodnoty aktiv (a/nebo závazků), použijeme pro výpočet cenných papírů v ekvivalenci také odloženou daň.

Reálná hodnota vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace bude tedy představovat:

• účetní hodnotu vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace navýšenou o
• rozdíl mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (a/nebo závazků) poníženou o
• hodnotu odložené daně z rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiv (a/nebo závazků).

V našem příkladu nám tedy vyjde reálná hodnota vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace 1 043 (tj. 800 + 300 − 19 % × 300).

Hodnotu cenných papírů v ekvivalenci tedy můžeme matematicky vyjádřit následovně:

• Cenné papíry v ekvivalenci = podíl na VK dceřiné obchodní korporace k datu akvizice × reálná hodnota VK dceřiné obchodní korporace k datu akvizice

V našem příkladu tedy vyjde hodnota cenných papírů v ekvivalenci cca 417 (tj. 1 043 × 40 %).

Hodnotu cenných papírů v ekvivalenci máme tedy spočítanou, nicméně stejně jako v případě plné a poměrné metody také v ekvivalenční metodě se setkáme s konsolidačním rozdílem.

Mnoho odborníků s pojmem konsolidační rozdíl u ekvivalenční metody nesouhlasí a přiklání se spíše k pojmu „rozdíl“ s argumentací, že mj. podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví IFRS se ekvivalenční metoda nepovažuje za konsolidační metodu s tím, že konsolidační rozdíl je možné použít pouze u konsolidačních metod.

Nicméně pro naše účely se budeme držet zažitého pojmu konsolidační rozdíl. Konsolidační rozdíl spočítáme již známým způsobem:

• Konsolidační rozdíl = kupní cena podílu v dceřiné obchodní korporaci − (reálná hodnota vlastního kapitálu dceřiné obchodní korporace k datu akvizice × podíl na dceřiné obchodní korporace k datu akvizice)

V našem příkladu nám tedy vyjde záporná hodnota konsolidačního rozdílu −17, tj. 400 − (1 043 × 40 %).

Ovlivní záporná hodnota konsolidačního rozdílu nějakým způsobem jeho vykázání v aktivech mateřské obchodní korporace? Nikoli. Do položky konsolidační rozdíl pouze zapíšeme zápornou hodnotu.

Dejme, prosím, pozor na výpočet a následné vykázání konsolidačního rozdílu. Podle zkušenosti autora se na něj v praxi často zapomíná, přičemž se často nesprávně „koriguje“ nějaká z položek konsolidovaného vlastního kapitálu mateřské obchodní korporace.

Povšimněme si, že součet položky cenné papíry v ekvivalenci a konsolidačního rozdílu dávají dohromady hodnotu investice mateřské obchodní korporace na dceřiné obchodní korporaci vykázanou k datu akvizice.

A teď přichází chvilka na časté dotazy z praxe: „Ale počkat. V plné a poměrné metodě jsme k datu akvizice vykazovali také odloženou daň. Kde ji máte?“

Odpověď je jednodušší, než bychom si možná mysleli. Odložená daň se u metody ekvivalence k datu akvizice nevykazuje.

Pojďme si tedy shrnout základní poznatky, pokud mateřská obchodní korporace nakoupí podíl pod podstatným vlivem v dceřiné obchodní korporaci, k datu akvizice:

• vyloučí investici v dceřiné obchodní korporaci z aktiv,
• spočítá a vykáže cenné papíry v ekvivalenci podle výše uvedeného vzorce v aktivech,
• spočítá a vykáže (kladný i záporný) konsolidační rozdíl podle výše uvedeného vzorce v aktivech.

Související články:
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 1. díl
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 2. díl
Základní konsolidační úpravy k datu akvizice – 3. díl
Základní konsolidační úpravy – ekvivaleční metoda